Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Účast osob samostatně výdělečně činných na nemocenském pojištění je dobrovolná. Pokud chtějí být pojištěny, musejí splnit dvě podmínky účasti na nemocenském pojištění. První podmínkou je, že vykonávají samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky nebo mimo její území, avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů České republiky. Uvedené platí v případech, kdy není příslušnost k právním předpisům řešena mezinárodní smlouvou o sociálním zabezpečení nebo koordinačními nařízeními. Druhou podmínkou je podání přihlášky k účasti na nemocenském pojištění na předepsaném tiskopise.

Obecnou podmínkou nároku na dávky nemocenského pojištění je účast na nemocenském pojištění nebo (pro nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství) trvání ochranné lhůty v tom dni, v němž vznikla sociální událost (např. pracovní neschopnost). Dále musejí být pro každou dávku (nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a otcovskou poporodní péči) splněny konkrétní podmínky nároku, tj. vznik sociální události, a v případě peněžité pomoci v mateřství a dlouhodobého ošetřovného a pro osoby samostatně výdělečně činné u nemocenského a peněžité pomoci v mateřství a otcovské poporodní péče také stanovená doba trvání pojištění (tzv. čekací doba). V případě souběhu pojištění (např. při dvou zaměstnáních) se podmínky pro vznik nároku na dávku posuzují v každém pojištění samostatně. Každá dávka (s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství) je vyplacena jen jednou na základě příjmu ze všech pojištění.

Pobytová sociální služba je sociální služba, u které je při jejím poskytování uživatelům zajištěno také ubytování přímo v zařízení sociálních
služeb nebo v jiné budově, která je využívána při poskytování sociálních služeb. V pobytové formě může být poskytováno 14 z celkového počtu
33 druhů sociálních služeb (z toho devět druhů sociálních služeb může být poskytováno výhradně v pobytové formě, jedna současně v pobytové
a ambulantní formě a čtyři všemi třemi formami poskytování sociálních služeb).
Mezi službami poskytovanými v pobytové formě patří některé služby sociální péče (např. domov pro seniory nebo chráněné bydlení aj.)
i některé služby sociální prevence (např. azylové domy, domy na půl cesty aj.).

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

Státem pobytu je země, kde osoba nežije trvale, ale kde se aktuálně fyzicky nachází. Účel tohoto pobytu je zpravidla časově ohraničen (studium, zaměstnání, služební cesta, rekreační pobyt, jiné důvody) a vyplývá z něj, že osoba nemá v úmyslu se na uvedeném místě zdržovat (žít) trvale. Pobyt může také označovat bydlení nebo přebývání na určitém místě, spojené zpravidla s přespáváním a s uložením osobních věcí.

Plný neboli „solo“ důchod (někdy též „nezávislá dávka“) je důchod vypočtený pouze za doby pojištění získané podle vnitrostátních právních předpisů jednoho státu. Tento důchod se přiznává osobám, které splnily podmínku doby pojištění, potřebnou pro vznik nároku na důchod podle vnitrostátních předpisů, a nebylo třeba přihlédnout k dobám pojištění získaným v cizině. Tím se liší od pojmu dílčí důchod.

Penze je pravidelná výplata naspořených finančních prostředků z doplňkového penzijního spoření. Podmínkou nároku na penzi je doba spoření nejméně 60 měsíců a dosažení věku o pět let nižšího, než je důchodový věk pro muže stejného data narození podle zákona o důchodovém pojištění. Doplňkové penzijní spoření nabízí: starobní penzi na určenou dobu, invalidní penzi na určenou dobu (obě vyplácí penzijní společnost), doživotní penzi a penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší (které vyplácí životní pojišťovna). Čerpání penze je možné bez omezení kombinovat s výdělečnou činností, nicméně u osob samostatně výdělečně činných není z titulu čerpání penze výdělečná činnost považována za výdělečnou činnost vedlejší.

Peněžitá pomoc v mateřství je dávka nemocenského pojištění, která se poskytuje v době těhotenství, mateřství nebo při převzetí dítěte do péče. Základní podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast na pojištění (tj. např. trvání pojištěného zaměstnání) nebo trvání ochranné lhůty v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (na „mateřskou“). U žen, kterým pojištění zaniklo v době těhotenství, činí ochranná lhůta, tj. doba, po kterou žena může získat nárok na peněžitou pomoc v mateřství i po skončení zaměstnání/po skončení pojištění, tolik kalendářních dnů, kolik trvalo pojištění, maximálně však 180 kalendářních dnů. Další podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní  v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. V případě osob samostatně výdělečně činných musí z 270 dnů účasti na pojištění trvat účast na nemocenském pojištění osoby samostatně výdělečně činné po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. Den nástupu na „mateřskou“ si pojištěnka sama určuje v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Podpůrčí doba trvá 28 týdnů; u pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí, je podpůrčí doba 37 týdnů. V případě převzetí dítěte do péče je podpůrčí doba 22 týdnů; 31 týdnů při převzetí dvou a více dětí zároveň. Manžel nebo otec dítěte se může s matkou v péči o narozené dítě na základě písemné dohody střídat. Střídání je možné od počátku 7. týdne po porodu na dobu nejméně sedmi kalendářních dnů, četnost střídání omezena není. Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného  denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Peněžitá dávka s ohledem na mezinárodní koordinaci sociálního zabezpečení se poskytuje zpravidla jako náhrada ušlého příjmu z výdělečné činnosti. V ČR jsou za peněžitou dávku považovány všechny druhy důchodů, ošetřovné, nemocenská, náhrada mzdy, poskytovaná zaměstnavatelem v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, příspěvek na péči, podpora při nezaměstnanosti a některé dávky státní sociální podpory a úhrada škody při pracovním úrazu a nemoci z povolání ze zákonného pojištění zaměstnavatele. Peněžité dávky se vyplácejí podle pro osobu tzv. použitelných právních předpisů bez ohledu na to, v jaké zemi má osoba bydliště či pobyt.

Pečovatelská služba patří mezi služby sociální péče. Je určena osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

• pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
• pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
• poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
• pomoc při zajištění chodu domácnosti
• a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba může být poskytována terénní a ambulantní formou. Služba je v domácnostech i v zařízeních sociálních služeb poskytována ve vymezeném čase (to je jedna z hlavních odlišností od osobní asistence, která je poskytována bez časového omezení). Služba je poskytována za úhradu, maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)

Ošetřujícím lékařem je zdravotnické zařízení, které svými lékaři poskytuje pojištěnci nebo jiné posuzované osobě ambulantní, ústavní nebo lázeňskou péči, a zařízení závodní preventivní péče při ošetřování pojištěnce v rámci první pomoci, pokud má oprávnění k léčebné péči. Posuzování zdravotního stavu je ošetřující lékař oprávněn vykonávat jen v rozsahu své odbornosti. Ošetřujícím lékařem není zařízení záchranné služby a pohotovostní služby.