Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Nemocenského pojištění jsou při splnění zákonem stanovených podmínek účastni zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci. Pro zaměstnance je účast na nemocenském pojištění povinná, osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci se nemocenského pojištění účastní dobrovolně.

Pojištěnou činností je výdělečná činnost zaměstnance, která zakládá povinnou účast na nemocenském pojištění. Pojištěnou činností je i výkon samostatné výdělečné činnosti, pokud se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k pojištění, nebo činnost zahraničního zaměstnance, jestliže se dobrovolně přihlásil k nemocenskému i důchodovému pojištění. Ten, kdo vykonává pojištěnou činnost, je pojištěncem.

Pojistné na sociální zabezpečení je pravidelná platba odváděná na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a na státní politiku zaměstnanosti. Povinnost platit pojistné mají zaměstnavatelé a zaměstnanci (pokud se účastní nemocenského pojištění). Dále pojistné platí osoby samostatně výdělečně činné a osoby, které se důchodově dobrovolně pojistily. Pojistné se stanoví z měsíčního vyměřovacího základu u zaměstnanců a z ročního vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných. Zaměstnavatelé hradí pojistné ve výši celkem 24,8 % úhrnu měsíčního vyměřovacího základu všech zaměstnanců, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Za zaměstnance odvádí zaměstnavatel pojistné na důchodové zabezpečení ve výši 6,5 % měsíčního vyměřovacího základu. Celkově je tedy za zaměstnance odvedeno na důchodové pojištění 21,5 + 6,5 = 28 % vyměřovacího základu. Osoby samostatně výdělečně činné hradí 29,2 % ročního vyměřovacího základu, z toho: 28 % na důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, a pokud se účastní nemocenského pojištění, ještě další 2,1 %.

Pohřebným, jež je dávkou státní sociální podpory, stát přispívá na náklady spojené s pohřbem osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte. Podmínkou je, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení. Splňuje-li podmínky nároku více osob, pohřebné náleží jen jednou, a to osobě, která se o ně přihlásí jako první. V roce 2015 je výše pohřebného 5 000 Kč. O pohřebné může žadatel požádat na kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR prostřednictvím žádosti podané na předepsaném tiskopise, který je k dispozici na pobočkách Úřadu práce ČR nebo v elektronické podobě na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. O případném odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

►(zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře)

Podpůrčí doba je doba, po kterou lze poskytnout dávku nemocenského pojištění. U nemocenského trvá podpůrčí doba od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény až do jejího skončení, nejdéle 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti. Do podpůrčí doby se započítávají předchozí dočasné pracovní neschopnosti, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti. Po uplynutí podpůrčí doby může okresní správa sociálního zabezpečení na žádost pojištěnce podpůrčí dobu prodloužit. Prodloužení (i opakované) je možné v případech, kdy lze očekávat, že pojištěnec v krátké době nabude pracovní schopnosti. Celkem nemůže být vyplácení nemocenského prodlouženo o více než 350 dnů. V některých zvláštních případech je nemocenské poskytováno ve zkrácené podpůrčí době. Jde např. o poživatele starobních důchodů a důchodů pro invaliditu třetího stupně, o studenty, kteří jsou v době studia zaměstnáni jen po dobu školních prázdnin, nebo o zaměstnance, jež vstoupili do zaměstnání v době dovolené. Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství činí 28 týdnů u pojištěnky, která porodila jedno dítě, a 37 týdnů u pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí. U pojištěnce, který převzal dítě do péče, činí podpůrčí doba 22 týdnů nebo 31 týdnů při převzetí dvou a více dětí zároveň. Střídá-li se otec dítěte či manžel pojištěnky s pojištěnkou v nároku na peněžitou pomoc v mateřství, činí celková doba poskytování této dávky nejvýše 28 týdnů, jde-li o jedno dítě, a 37 týdnů, jde-li o dvě nebo více dětí. U ošetřovného je podpůrčí doba běžně 9 kalendářních dnů; 16 kalendářních dnů u osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, jež neukončilo povinnou školní docházku. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci. Těhotné zaměstnankyni se vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství vyplácí nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, z důvodu mateřství nejdéle do konce 9. měsíce po porodu. Podpůrčí doba u otcovské poporodní péče činí 5 dnů. 

Úřad práce ČR poskytuje zaměstnavateli příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa nebo příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním postižením, může Úřad práce ČR uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob. Pokud zaměstnavatel zaměstnává na chráněných pracovních místech více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců, lze mu poskytnout příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na chráněných pracovních místech nahrazuje skutečně vynaložené prostředky na mzdy/platy zdravotně postižených zaměstnanců v pracovním poměru v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8.000 Kč, jde-li o osobu se zdravotním postižením, která je uznána invalidní v prvním, druhém nebo třetím stupni, a nejvýše 5.000 Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou. Po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa může zaměstnavatel v žádosti o příspěvek za následující kalendářní čtvrtletí uplatnit nárok na zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, nejvýše však o 2.000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, a nejvýše o 1.000 Kč měsíčně, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou.

►(zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)

Podpora v nezaměstnanosti je poskytovaná krajskou pobočkou Úřadu práce ČR uchazeči o zaměstnání při splnění zákonem stanovených podmínek. Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného čistého měsíčního výdělku z posledního ukončeného zaměstnání nebo z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na jeden kalendářní měsíc.

► (zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)

Podpora samostatného bydlení patří mezi služby sociální péče. Je určena osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

• pomoc při zajištění chodu domácnosti,
• výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
• zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
• sociálně terapeutické činnosti,
• pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba je poskytována terénní formou. Služba je poskytována za úhradu, maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)

Podpora při rekvalifikaci je poskytována uchazečům o zaměstnání, kteří se zúčastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce ČR. Podporu při rekvalifikaci poskytuje krajská pobočka Úřadu práce ČR uchazeči o zaměstnání při splnění zákonem stanovených podmínek. Výše podpory při rekvalifikaci se stanoví procentní sazbou z průměrného čistého měsíčního výdělku z posledního ukončeného zaměstnání nebo z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období, přepočteného na jeden kalendářní měsíc.

►(zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)

Zaměstnanci se účastní nemocenského pojištění, pokud vykonávají zaměstnání na území České republiky nebo vykonávají zaměstnání v cizině a zaměstnavatel má sídlo na území České republiky, jestliže nejsou povinně důchodově pojištěni podle předpisů tohoto jiného státu a mají trvalý pobyt v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie. Druhou podmínkou účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění je, že jejich sjednaný příjem dosahuje alespoň rozhodné výše (2 500 Kč v roce 2018). U zaměstnanců, kteří splňují uvedené podmínky, je účast na nemocenském pojištění povinná. Zvláštní úprava účasti na nemocenském pojištění platí pro zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce a zaměstnance, kteří vykonávají zaměstnání malého rozsahu. Zahraniční zaměstnanec se může nemocenského pojištění účastnit dobrovolně, pokud podá přihlášku k pojištění na předepsaném tiskopisu a pokud se dobrovolně účastní důchodového pojištění v České republice.