Roztříděné dotazy

V rámci dohody o vypořádání dědictví lze přímo zakotvit, že bratr je Vám povinen vyplatit konkrétní částku na dědický podíl. Vaše dohoda v rámci dědictví může znít tak, že bratr nabude celý členský podíl v družstvu a Vám vyplatí konkrétní částku do konkrétní doby. Nelze se dohodnout tak, že až byt prodáte, tak si výtěžek rozdělíte na půl. Pokud uzavřete dohodu, že Vám bratr jako výplatu dědického podílu vyplatí konkrétní částku, je tato částka přímo vymahatelná, je na ní zákonný nárok.
Neuzavírejte tedy dohodu o vypořádání dědictví v tom smyslu, že bratr nabude členský podíl v družstvu a vy nic. Pak byste skutečně nic nemusela dostat, protože tak zněla defacto vaše dohoda s bratrem.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Dohoda o ukončení pracovního poměru v neschopnosti - kam poslat nemocenský lístek
- Výpověď dohou na neschopence - kam poslat nemocenský lístek?
- Je možné dát výpověď dohodou v pracovní neschopnosti, na neschopence?
- Dohoda o ukončení pracovního poměru v neschopnosti, na neschopence - informace
- Ochranná lhůta a výpověď dohodou na neschopencem, v době pracovní neschopnosti
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAV. POJIŠTĚNÍ
- Žena v domácnosti a hrazení zdravotního pojištění
- Kdo platí zdravotní pojištění u ženy v domácnosti?

Jsme se synem na paragrafu, v práci jsem se dohodla a dala výpověď dohodou (dohoda o ukončení pracovního poměru). Nyní mě prosím zajímá, když ještě paragraf nebyl ukončen, ale výpověď podepsaná, kam zaslat ukončující nemocenský lístek. A také co jsem si povinna platit, jako žena v domácnosti (dítě je školkového věku). Manžel je zaměstnán. Na úřadu práce vedena být nechci. Děkuji, Petra
 
ODPOVĚĎ:
Pokud jste stále v pracovní neschopnosti, jste v tzv. ochranné lhůtě, během níž Vám nelze pracovní poměr ukončit. Pokud jste se dohodli se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru, toto ukončení by mělo následovat až po ukončení pracovní neschopnosti. Potvrzení o ukončení pracovní neschopnosti by tedy měl opět dostat zaměstnavatel.
Kategorie ženy v domácnosti dnes de facto neexistuje (byla byste ve statusu jakési nezěmastnané osoby, která není evidována na úřadě práce). Pokud budete doma a nebudete v pracovním poměru, je nutné hradit povinné nemocenské pojištění. V takovém případě se obraťte na svou pojišťovnu, oznamte jí ukončení pracovního poměru a skutečnost, že dále pojištění za sebe budete hradit sama. V případě, že byste byla evidována v evidenci úřadu práce, tak by toto pojištění za Vás hradil stát.
Pokud byste pojištění nehradila, vznikl by Vám dluh, který by pojišťovna na Vás mohla vymáhat. Také je třeba myslet na skutečnost, že po dobu, co nebudete pracovně aktivní, nepřispíváte do důchodového systému a o to se Vám v budoucnu sníží Váš starobní důchod.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jak změnit trvalé bydliště - postup, informace
- Podmínky pro změnu trvalého bydliště - informace

Můžu si změnit trvalé bydliště, když nebudu trvat na vyživovací povinosti od matky (otce nemám)?
Situace: Jsem student vysoké školy, je mi 24 let, našel jsem si práci na částečný úvazek (dohoda o pracovní činnosti DPČ). Žiji s matkou a sestrou a pobíráme příspěvek na bydleni + na živobytí. Zkráceně, co vydělám dám hned mamce => nulová motivace. Pracovnice na úřadě mi řekla, že trvalé bydliště měnit nesmím, protože mamka má ke mě vyživovací povinnost a pokud na té změně trvám, tak si mám podat soudní nárvh. Co je na tom pravdy, popřípadě že ano, jak má tento návrh vypadat. Děkuji, Teodor
 
ODPOVĚĎ:
Podle § 10, odst. 5 a 6 zákona č. 133/200 Sb. o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů, občan ohlásí změnu místa trvalého pobytu ohlašovně v místě nového trvalého pobytu. Při ohlášení změny místa trvalého pobytu podle odstavce 5 je občan povinen:
- vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu
- předložit občanský průkaz, u něhož není oddělena jeho vyznačená část v důsledku změny místa trvalého pobytu
- doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu nebo doložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím lístku k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. Za oprávněnou osobu se považuje osoba starší 18 let, svéprávná, která je oprávněná užívat objekt nebo jeho vymezenou část (například byt nebo obytnou místnost) nebo je provozovatelem ubytovacího zařízení, kde se občan hlásí k trvalému pobytu. Za přihlášení změny místa trvalého pobytu je také zapotřebí zaplatit poplatek podle zákona o správních poplatcích.

Pokud Vám jde o zrušení údaje o místu trvalého pobytu podle § 12 zákona o evidenci obyvatel, ohlašovna rozhodne o zrušení tohoto údaje při splnění dvou podmínek. První podmínkou je, že občan, kterému se ruší trvalý pobyt, neužívá objekt nebo jeho vymezenou část (nezdržuje se v objektu) - toto je možné doložit například svědeckými výpověďmi sousedů, domovníka apod. Druhou podmínkou je, že zaniklo užívací právo občana k objektu nebo jeho vymezené části.

Uživací právo k objektu nebo jeho vymezené části vzniká na základě listinného právního titulu (například nájemní smlouva), případně jako tzv. odvozené užívací právo vyplývající z vyživovací povinnosti mezi rodinými příslušníky. Pokud byste tedy chtěl změnit trvalý pobyt, mělo by stačit doložit užívací právo k bytu či domu, ve kterém chcete trvalý pobyt mít. Pokud ale chcete trvalý pobyt zrušit, budete muset prokázat, že Vaše užívací právo související s vyživovací povinností Vaší matky vůči Vám zaniklo.

To, jakým způsobem ukončení či zánik vyživovací povinnosti doložit, není v žádném právním předpise stanoveno. K ukončení vyživovací povinnosti může dojít rozhodnutím soudu nebo i (písemnou) dohodou mezi rodičem a dítětem. Písemná dohoda o ukončení vyživovací povinnosti by tedy měla stačit, případně je možné podat k soudu návrh na zrušení vyživovací povinnosti. Vzor takového návrhu najdete k dispozici v našich vzorech.

Povinnost výživou nesouvisí přímo s trvalým bydlištěm (tzn. že zletilý potomek vyživovaný rodiči se může odstěhovat a není k tomu nutné rozhodnutí soudu).

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Může jet nesvéprávný člověk na dovolenou do zahraničí?
- Je nutný souhlas opatrovník s dovolenou nesvéprávného v zahraničí?
- Je cesta do zahraničí právní úkon nesvéprávné osoby?
- Souhlas opatrovníka s odcestováním nesvéprávné osoby do zahraničí s dozorem
- Dovolená nesvéprávné osoby v zahraničí - musí opatrovník souhlasit?
- Omezení svéprávnosti a nový občanský zákoník 2014
- Nový občanský zákoník 2014 a omezení svéprávnosti
- Jaký pojem nahrazuje od 2014 omezení způsobilosti k právním úkonům?
- Omezení způsobilosti k právním úkonům a nový občanský zákoník 2014
- Maximální doba nesvéprávnosti podle nového občanského zákoníku 2014
- Jak dlouho může být člověk nesvéprávný - nový občanský zákoník 2014

Dcera (27 let) zcela zbavena způsobilosti k právním úkonům. V létě 2014 by chtěla jet sama na dovolenou s kamarádem do Chorvatska. Je i cesta do zahraničí právní úkon? Jako její opatrovník bych nerada udělala chybné rozhodnutí. Mám obavu, aby tam nenastala situace, která vyžaduje rozhodnutí, které je nad rámec jejích možností. Mám nějak zasahovat?
Děkuji, Justýna
 
ODPOVĚĎ:
Do oblasti způsobilosti k právním úkonům výrazně zasáhl nový občanský zákoník, platný od 1.1.2014. Ten místo způsobilosti k právním úkonům opět zavádí dříve užívaný pojem svéprávnost a přináší v této oblasti poměrně zásadní změny. Jednou z největších změn je skutečnost, že už nebude možné člověka zcela zbavit svéprávnosti - nyní bude možné v souvislosti s duševní poruchou, která není jen přechodná, dosáhnout pouze částečného omezení svéprávnosti a navíc pouze na omezenou dobu - nejdéle na tři roky. Po této době by měl soud opět přezkoumávat, zda je omezení způsobilosti oprávněné či nikoliv. I v případě Vaší dcery tedy pravděpodobně dojde k přezkoumání původního soudního rozhodnutí a některá práva jí pravděpodobně budou navrácena.

Samotná cesta do zahraničí není právním úkonem a Vaše dcera tudíž může s kamarádem na dovolenou do Chorvatska odjet. Právním úkonem je například uzavření kupní či pracovní smlouvy nebo uzavření manželství. Před cestou do zahraničí určitě dceru poučte o tom, aby nepodepisovala žádný dokument, jehož obsahu nebude rozumět. Pokud bude cestovat s kamarádem, který je schopen obsahu různých dokumentů porozumět, může samozřejmě dcera požádat o vysvětlení či pomoc také jeho.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Zákaz psa v nájemní smlouvě - musí se jím nájemník řídit?
- Musí nájemce respektovat zákaz psa v nájemní smlouvě?
- Je možné napsat do nájemní smlouvy zákaz psa?
- Zákaz kočky v nájemní smlouvě - musí se jím nájemník řídit?
- Musí nájemce respektovat zákaz kočky v nájemní smlouvě?
- Je možné napsat do nájemní smlouvy zákaz kočky?
- Zákaz zvířete v nájemní smlouvě - musí se jím nájemník řídit?
- Musí nájemce respektovat zákaz zvířete v nájemní smlouvě?
- Je možné napsat do nájemní smlouvy zákaz zvířete?
- Zákaz psa, kočky, zvířete v nájemním bytě a nový občanský zákoník 2014
- Výpověď z nájmu bytu z důvodu psa, kočky v nemovitosti
- Výpověď z nájmu domu z důvodu psa, kočky v nemovitosti
- Výpověď z nájmu bytu, domu z důvodu zvířete v nemovitosti
- Zabavení kauce z důvodu předčasného ukončení nájmu
- Zabavení jistoty z důvodu předčasného ukončení nájmu
- Může pronajímatel zabavit kauci na byt kvůli předčasné výpovědi nájmu?
- Zabavení kauce z důvodu předčasné výpovědi nájmu
- Zabavení jistoty z důvodu předčasné výpovědi nájmu

Chci si pronajmout byt a mám malého pejska. I když od nového roku podle nového občanského zákoníku účinného od 1.1.2014 platí, že můžu chovat zvíře, pronajímatelé dávají do inzerátů, že si nepřejí zvíře v bytě. Když zaplatím realitní kanceláři provizi, oni připraví nájemní smlouvu a ve smlouvě bude tento zákaz napsán a já smlouvu podepíšu, bude zákaz platný či neplatný? V případě, že to tedy podepíšu se zákazem zvířat a pronajímatel od sousedů zjistí, že tam mám psa - MŮŽE MI DÁT VÝPOVĚĎ i třeba z jiného důvodu, jen aby se zbavili nájmce, který tam je se psem?

Dále si pronajímatelé stanovují, že pokud v bytě nebudu déle jak jeden rok, že kauce (teď vlastně jistota) propadá. Tzn. kdybych toto ustanovení ve smlouvě podepsala a jednou došlo k tomu, že by mi pronajímatel jistotu nechtěl vrátit, protože jsem dala výpověď např. již za 6 měsíců, byla bych v právu? Nebo on by měl právo si tu jistotu nechat? Hledám dlouhodobý pronájem ve městě, kde pracuji, ale člověk nikdy neví, co se stane či nestane a nedokážu stoprocentně říci, zda tam opravdu budu min. 1 rok. Děkuji, Martina
 
ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník skutečně nedovoluje omezování nájemníků v souvislosti s chovem zvířat. Avšak konkrétní ustanovení je třeba vykládat se smyslem zákoníku, které obecně deklaruje smluvní svobodu. Ačkoliv zákaz je v rozporu se zákonem, přesto pakliže podepíšete nájemní smlouvu, kde výslovně stojí, že v bytě nebudete chovat zvíře a Vy tento zákaz porušíte, lze to posuzovat jako Vámi způsobený rozpor s podepsanou nájemní smlouvou. Pronajimateli byste tedy správně měla vytknout rozpor se zákonem, nicméně pokud bude trvat na tom, že pejska (nebo obecně jakékoliv zvíře) v bytě nechce, doporučuji smlouvu neuzavírat. Nájem může skončit z důvodů uvedených v zákoně, leč znáte okřídlené rčení, že kdo chce psa být, hůl si najde, a ve Vašem případě byste výpověď dostat opravdu mohla a to z důvodů porušení nájemní smlouvy, byť je její ustanovení v rozporu se zákonem. Povinnost setrvat v nájmu pod hrozbou pokuty (zabavení jistoty - kauce) je v rozporu se zákonem a k takovému jednání se nebude přihlížet (tzn. pronajímatel nesmí kauci zabavit z důvodu předčasného ukončení nájmu bytu).

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zkrácení týdenní pracovní doby zaměstnavatelem - je to legální?
- Rozvržení pracovní doby u zdravotních sester - Zákoník práce
- Zákoník práce a rozvržení pracovní doby u zdravotních sester
- Týdenní pracovní doba v nepřetržitém provozu
- Nepřetržitý provoz s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou u zdravotních sester
- Neproplácení přesčasů u zdravotních sester - jak se bránit?
- Náhradní volno nebo příplatek 25% u přesčasu

Pracuji jako zdravotní sestra v nepřetržitém provozu s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Směna trvá 12 hodin. Od zaměstnavatele jsem dostala dlouhodobý plán směn na rok 2014. V reálném plánu mě vrchní sestra v lednu a únoru 2014 zkracuje jednu směnu v týdnu na 8 hodin. Ke konci měsíce nebudu mít odpracované hodiny stanovené v dlouhodobém plánu. Chybějící hodiny budu muset odpracovat v dalších měsících na jiném oddělení pravděpodobně ve svém volnu. Zkrácením směny někdy na 6 hodin se řeší i přesčasy, tudíž nemám za přesčas náhradní volno. Zkracování směn se týká jen sester.
Má zaměstnavatel právo zkracovat stanovenou týdenní pracovní dobu? A řešit přesčasy tímto způsobem?
Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Stanovenou týdenní pracovní dobu musí zaměstnavatel dodržovat, tedy musí Vám v tomto rozsahu práci přidělovat. Nicméně pokud jde o nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, zde se týdenní pracovní doba hodnotí průměrně za období 26 (nebo 52) týdnů, tedy v jednotlivém týdnu může být pracovní doba i kratší. V pořádku však není neproplácení přesčasů, za které Vám náleží náhradní volno či příplatek 25 %. Pro bližší analýzu by bylo vhodné navštívit příslušný inspektorát práce.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť - musí být sepsaná povinně u notáře?
- Jak sepsat závěť aby byla platná a nenapadnutelná v dědickém řízení?
- Jak zabránit ztracení závěti
- Jak zajistit, aby se závěť neztratila
- Jak zabránit aby dědicové nezničili závěť po smrti zůstavitele?
- Je možné sepsat závěť doma bez použití služeb notáře?

Jak je možné vyřešit podle nového Občanského zákoníku 2014 závěť - tj. jestli musí mít formu notářského zápisu nebo např. stačí, aby byla pravost vůle řešena pouze notářským ověřením podpisu. Kam je třeba takovou závěť zakládat? Resp. má být svěřena notáři? Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Závěť lze sepsat i bez pomoci notáře. Pokud by tak mělo být učiněno, je třeba ovšem doporučit, aby závěť byla sepsána alespoň za přítomností nezávislých svědků (tito přitom nemusí znát její obsah), aby v případě sporu o pravost závěti a schopnost zůstavitele pořizovat svobodně o pozůstalosti svědci mohli dosvědčit zejména psychickou způsobilost zůstavitele.

Lze ovšem doporučit, aby závěť byla sepsána notářem, který ji zároveň založí do centrální evidence závětí a tím pádem bude vyloučeno, že by se ztratila či po smrti zůstavitele nenalezla.

Závěť není nutné zakládat, můžete jí mít doma ve svých písemnostech. Tento způsob uložení ovšem nelze doporučit - jednak se nemusí najít včas, jednak se může dostat do nesprávných rukou.

O centrální evidenci závětí a částce za uschování závěti notářem vizte zde:
http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/2388-dedeni-zavet-vydedeni.html

_

FINANCE-DANĚ
- Převod části nemovitosti - je výhodnější darování nebo prodej osobě blízké?
- Je daňově výhodnější prodej nebo darování nemovitosti osobě blízké?
- Darování poloviny bytu, domu a darovací daň 2014
- Darování nemovitosti a darovací daň 2014
- Jak vysoká je darovací daň nemovitosti 2014
- Darovací daň z nemovitosti 2014
- Darovací daň 2014 při darování bytu, domu
- Darování nemovitosti druhovi, družce a darovací daň 2014
- Darování nemovitosti partnerovi, partnerce a darovací daň 2014
- Darování nemovitosti osobě blízké a darovací daň 2014
- Darování bytu, domu druhovi, družce a darovací daň 2014
- Darování bytu, domu partnerovi, partnerce a darovací daň 2014
- Darování bytu, domu osobě blízké a darovací daň 2014

Vlastním nemovitost a žiji s přítelem 2009-2014, má zde i trvalé bydliště. Podílí se jak na údržbě nemovitosti a pravidelně přispívá na chod domácnosti. Ráda bych aby se stal spoluvlastníkem nemovitosti. Zatím nejsem rozhodnuta zda část nemovitosti daruji nebo zda bude výhodnější prodej podílu nemovitosti. Je z hlediska daní a zdanění výhodnější darování podílu nemovitosti nebo prodej? Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Nově od ledna 2014 je darovací daň zrušena, avšak přijatý dar je předmětem daně z příjmů (15% pro fyzické osoby). Dar přijatý od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti, je od daně osvobozen.

Nejde o úplatný převod, neuplatní se tedy daň z nabytí nemovitých věcí (dříve daň z převodu nemovitostí).

PRODEJ
V případě prodeje by Váš příjem byl pravděpodobně osvobozen (máte-li v nemovitosti bydliště alespoň po dobu dvou let), ale uplatnila by se daň z nabytí nemovitých věcí (4%).

Z pohledu daní je tedy ve Vašem případě výhodnější darování.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Musí rodič platit výživné když je potomek na úřadu práce?
- Placení výživného otcem - potomek je v evidenci úřadu práce
- Placení výživného matkou - potomek je v evidenci úřadu práce
- Syn, dcera v evidenci úřadu práce a placení výživného, alimentů otcem, matkou
- Musí rodič platit alimenty když je potomek na úřadu práce?
- Placení alimentů otcem - potomek je v evidenci úřadu práce
- Placení alimentů matkou - potomek je v evidenci úřadu práce
- Konec placení alimentů po ukončení studia - postup
- Konec placení výživného po ukončení studia - postup
- Může otec přestat platit výživné sám od sebe po ukončení studia potomka?
- Může otec přestat platit alimenty sám od sebe po ukončení studia potomka?
- Může matka přestat platit výživné sám od sebe po ukončení studia potomka?
- Může matka přestat platit alimenty sám od sebe po ukončení studia potomka?

Syn 19 let - v červnu 2013 ukončené studiu a od září 2013 pracovní uřad, od září 2012 otec platil výživné do srpna 2013. Zajímá mě zda má otec nadále vyživovací povinnost pokud syn nemá žádný příjem. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Podle zákona o rodině mají oba rodiče k dítěti vyživovací povinnost do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Schopnost samostatné obživy získává dítě tím, že si po absolvování studia najde odpovídající pracovní uplatnění. Občasné brigády či krátkodobé přivýdělky nelze považovat za schopnost se samostatně živit.

Pokud Váš syn ukončil studium, neznamená to automatické ukončení vyživovací povinnosti ze strany otce. Jestliže se Váš syn práci účelově nevyhýbá, ale pouze se mu zatím nedaří najít vhodné zaměstnání, měla by vyživovací povinnost vůči synovi trvat. Pokud je však otec přesvědčen o tom, že je syn schopen se sám živit a že jeho vyživovací povinnost vůči synovi skončila, bude muset syn svůj nárok na výživné uplatňovat u soudu. Jen na okraj podotýkám, že vyživovací povinnost by neměl povinný rodič nikdy ukončovat sám, ale měl by požádat věcně a místně příslušný soud o zbavení vyživovací povinnosti - ta trvá dle původního rozhodnutí. Druhý způsob jak může vyživovací soud zaniknout je dohodou (ideálně písemnou) povinného s potomkem (většinou za situace, že již potomek vydělává peníze).

_

OBČAN-DLUHY
- Splacený dluh - jak požádat o vymáhání v SOLUSu
- Může Solus nechat v registru dlužníka 5 let?
- 5 let v registru Solus - jak se bránit a požádat o vymazání, smazání dlužníka?
- Proti komu podat žalobu na vymazání z registru dlužníků Solus?

Při žádosti o hypoteční úvěr jsem zjistil, že jsem byl společností Česká spořitelna zapsán do registrů dlužníků za mě nespecifikovanou částku 08/2013. Marně žádám Českou spořitelnu a specifikování problému, vždy dostávám od pracovnic u přepážky rozdílné informace. Tuto částku jsem nebyl dlužen déle než 30 dnů a ihned po obdržení finančních prostředků jsem tuto pohledávku uhradil. Existuje nějaká možnost, jak se proti tomuto zápisu v registru "Solus" bránit. Nikdy jsem České spořitelně nedlužil a touto malicherností bych nerad na pět let přišel o možnost získání hypotečního úvěru. Hypotéka je momentálně mé jediné řešení bydlení a s tímto zápisem jsem takřka bez šance dosáhnout na 100 procentní financování hypotéky. Moc děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Obrany se jistě domáhat můžete. Informujte se u registru Solus, jakým způsobem lze docílit výmazu Vašeho jména. Pokud tak můžete učinit Vy doložením kopii zaplacením dluhu, učiňte tak, pokud tak může učinit jen věřitel, vyzvěte písemně Českou spořitelnu, a.s.. Pokud ani pak nedojde k odstranění Vašeho jména, musíte se žalobou na ochranu osobnosti obrátit na věcně a místně příslušný soud. Žalovat pak budete buď samotný Solus nebo Českou spořitelnu dle toho, kdo je oprávněn výmaz provést. Obdobně vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/home/dotazy-exekuce/questions/485-je-mozny-vymaz-z-registru-solus-5-let-po-exekuci.html

_

FINANCE-DANĚ
- Platí se daň ze stavby u kůlny na dřevo
- Platí se daň ze stavby u včelího úlu
- Platí se daň ze stavby u kůlny na zahradní nářadí
- Platí se daň ze stavby u úlu pro včely
- Platí se daň ze stavby u skleníku?
- Daň ze včelího úlu, kůlny, skleníku - platí se nebo ne?

Na pozemku vedeném v katastru nemovitostí jako ovocný sad byly realizovány tyto stavby: dřevěný přístřešek na dřevo 19 m2, dřevěný přístřešek na úly 6 m2, dřevěná přízemní nepodsklepená kolna na zahradní nářadí a včelařské potřeby 25 m2, zahradní skleník 23 m2, jinak na pozemku není žádná jiná stavba. Pro tyto stavby byl vydán Územní souhlas. Plocha sadu je mimo obec v zastavitelném území vedená jako plocha smíšená obytná. Platí se daň z nemovitosti za uvedené stavby a jaký vliv mají na změnu daně za pozemek? Děkuji, Gabriel

ODPOVĚĎ:
Předmětem daně ze staveb jsou mimo jiné budovy podle katastrálního zákona, kde se budovou rozumí nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.

Pokud jsou Vámi uvedené stavby spojeny se zemí pevným základem, podléhají dani ze staveb.

Budou-li uvedené stavby předmětem daně ze staveb, nebude zastavěný pozemek pod nimi předmětem daně z pozemků, tj. budete platit daň pouze z výměry nezastavěného pozemku.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Může majitel bytu požadovat vyúčtování záloh pro různá období roku?
- Kdo platí náklady na rozúčtování záloh bytu různých období

Od 09/2013 mám nájemnici v bytě, do té doby byl byt prázdný (maminka zemřela 2011). Do září 2013  jsem platila zálohy 1.500,-Kč, od září 2013 2500 Kč, dvě osoby v bytě. Mám právo, aby obchodní společnost provedla dvě vyúčtování do konce srpna a od září do konce roku? Nechtějí mi toto provést, můžete mi poradit? Zálohy na služby platím Já, nájemnice platí celý nájem na můj účet, bylo mi to tak obchodní společností doporučeno. Jméno nájemnice nechtěli vědět, prý je to moje věc koho v bytě mám. Prosím o Váš názor. Děkuji. Zdislava

ODPOVĚĎ:
Na vyúčtování máte právo. Pakliže se jedná o mimořádné vyúčtování, je možné, aby po Vás sposlečnost provádějící vyúčtování žádala náklady, které ji k vůli tomu vznikly. Odmítnout vyúčtování lze pak také za předpokladu, že vyúčtování není technicky možné, toto by Vám však společnost měla odůvodnit.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Rozhodná mzda pro výpočet odstupného
- Z čeho se vypočítává odstupné - z běžné mzdy nebo 60% mzdy, platu?
- Výpočet odstupného při výpovědi z organizačních důvodů ze strany zaměstnavatele

Zaměstnavatel nás nechá na 60% mzdy doma asi 3 měsíce. Pokud se nezlepší odbyt následuje vyhazov. Odstupné se počítá i z těchto 60% mzdy nebo z hrubé mzdy předtím. Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Odstupné se počítá z průměrného výdělku. Průměrný výdělek se počítá z předchozího kalendářního čtvrtletí (rozhodné období). Jestliže však zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek, tedy vyjde se z toho, kolik by si zaměstnanec vydělal při obvyklém chodu věcí.
_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Povinnost menšinových spoluvlastníků hradit opravy a rekonstrukce v bytě, domě
- Musí se menšinoví spoluvlastníci podílet na opravách a údržbě bytu, domu, nemovitosti?
- Spoluvlastníci se nedohodli na příspěvcích na opravu a údržbu - jak postupovat?

Jsou tři spoluvlastníci - 1/2, 1/4 a 1/4 nemovitosti. Ten co vlastní 1/2 v domě bydlí, ostatní ne. Jsou čtvrtinoví spoluvlastníci povinni přispívat většinovému vlastníkovi na centrální vytápění, údržbu domu a podílet se i fyzicky na této údržbě, případně i finančně na výměně oken, střechy, do které zatéka apod. Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Ano, spoluvlastníci se mají podílet na údržbě nemovitostí, neboť tak de facto také pečují o zvelebování svého majetku. Míra příspěvku se bude lišit na základě velikosti podílů a také na základě toho, kdo nemovitost užívá. Znamená to tedy, že přispět na výměnu oken, střechy atd. jako spoluvlstník máte. Nicméně nelze po Vás chtít, abyste vzhledem k velikosti Vašeho podílu a skutečnosti, že v domě trvale nebydlíte se velikost příspěvků dělila rovných dílem. Zkuste se proto dohodnout, nebude-li dohoda možná, konkrétní výši určí soud.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soud se dozvěděl o trestném činu - musí věc předat Policii, státnímu zastupitelství?
- Soudce se dozvěděl o trestném činu - musí věc předat Policii?
- Pokud se soud dozví o trestném činu, musí to udat na Policii, státnímu zástupci?

Pokud se při soudním řízení soudce dozví o trestném činu, který nebyl vyšetřen Policií ČR, je soud povinen (a který zákon to přikazuje), aby věc předal Policii nebo státnímu zástupci? Děkuji, Radek

ODPOVĚĎ:
podle § 12 trestního řádu je soud (jako celek, vzdor skutečnosti, zda se jedná o řízení před civilním či trestním senátem či samosoudcem) orgánem činným v trestním řízení, jehož činnost je ovládána zásadou konání z úřední povinnosti.

Takže pokud se soud v souvislosti s jiným řízením dozví o trestném činu, je povinen odpovídajícím způsobem konat, tedy poskytnout odpovídající součinnost příslušným orgánům (§ 7 trestního řádu).

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
RODINA-SJM
- Patří dluhy na výživném do SJM?
- Společné jmění manželů a dluh na alimentech, výživném
- Dluh na alimentech, výživném - spadá do SJM?

Jsou dluhy na výživném na dítě z mimomanželského vztahu součástí SJM? Většinu peněz, které vydělal otec dítěte má na účtu manželka, byt je v SJM, auto je otce dítěte. Jak by postupoval soud v případě rozvodu? Vyplatila by se dlužná částka z peněz, které jsou na manželčině účtu? Dlužná částka není vyšší než objem peněz na účtu, případný prodej auta by na splacení dluhu nestačil.
Děkuji, Zuzana

ODPOVĚĎ:
Ne, dluhy manžela na výživném nepatří do společného jmění manželů SJM. Jedná se o výlučný dluh jednoho z manželů. Vyrovnání se činí tak, že je potřeba zjistit, jaký majetek náleží do společného jmění manželů. Jedná se o vše, co manželé nabyli během manželství vyjma daru, dědictví a nebo výlučného vlastnictví jednoho z manželů. Do SJM patří jak aktiva, tak pasiva čili dluhy. Pakliže se jedná o společný účet, kam chodily peníze manžela a i manželky platí, že se tento bude patrně dělit dvěma a z podílu manžela, pak bude vyplaceno dlužné výživné. Pokud jeden z manželů prokáže, že mu na účet chodí větší částky, vypořádání účtu bude probíhat v souladu s tímto poměrem.

_

OBCHOD-SPOTŘEBITEL, REKLAMACE
- Odstoupení od kupní smlouvy a náhrada nákladů spojených s vrácením zboží
- Náhrada nákladů spojených s vráceným zboží kupujícím - § 1831 NOZ 2014
- Náhrada nákladů spojených s vráceným zboží spotřebitelem - § 1831 NOZ 2014
- Výdaje spojené s vrácením zboží - § 1831 NOZ 2014

Ve starém občanském zákoníku byl paragraf 53, kopíruji:
"Uplatní-li spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy, má dodavatel dle § 53, odst. 10 Občanského zákoníku právo na náhradu vynaložených nákladů spojených s vrácením zboží."
V novém zákoníku (od 1.1.2014) je nějaký paragraf, který toto nahrazuje, tudíž stále tato formulka platí, pokud ano, jaké je číslo paragrafu? Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Ekvivalentním ustanovením je § 1831 zákona č. 89/2012 Sb.

_

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Jak změnit dítěti zákonného otce na biologického
- Kdo podává žalobu na určení otcovství - matka nebo biologický otec?
- Ke kterému soudu podat žalobu na určení otcovství - u dítěte, matky nebo otce?
- Kdo podává žalobu na popření otcovství - matka nebo biologický otec?
- Ke kterému soudu podat žalobu na popření otcovství - u dítěte, matky nebo otce?
- Žaloba na popření otcovství - který soud je místně příslušný?
- Žaloba na určení otcovství - který soud je místně příslušný?
- Žaloba na popření otcovství - ke kterému soudu žalobu poslat?
- Žaloba na určení otcovství - ke kterému soudu žalobu poslat?

Jsem vdaná, od 2009, s manželem nežiji, každý žijeme s jinými partnery. 8.10.2012 se mi narodila dcera kterou mam se svým přítelem ale je psaná na manžela. Prosím poraďte mi co mam udělat aby byl do rodného listu zapsán biologický otec dítěte a ne můj zákonný manžel. Děkuji, Milada

ODPOVĚĎ:
Jestliže otcem Vaší dcery není Váš manžel, ale Váš přítel, bude zapotřebí podat k soudu žalobu na popření otcovství. Narodí-li se dítě mezi 160. dnem od uzavření manželství a 300 dnem od jeho zániku nebo od prohlášení manželství za neplatné - což je Váš případ - je možné otcovství popřít pouze tehdy, je-li vyloučeno, že by Váš manžel byl otcem dítěte. Vzhledem k tomu, že s manželem od roku 2009 nežijete, mohlo by se Vám podařit toto u soudu prokázat.
Pokud bude podávat žalobu Váš přítel, bude ji podávat proti Vám a dítěti - místně příslušným soudem bude okresní soud v místě Vašeho bydliště. Pokud budete podávat žalobu Vy, budete ji podávat proti Vašemu manželovi a dítěti.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Je možná exekuce na druhého z manželů pro dluh vzniklý před manželstvím?
- Dluh vzniklý před manželstvím a exekuce na manžela - nedlužníka
- Dluh vzniklý před manželstvím a exekuce na manželku - nedlužníka
- Exekuce pro dluh před manželstvím - ochrání zúžení SJM?
- Zúžení SJM - ochrání před exekucí na dluh vzniklý před manželstvím?

07/2014 budu mít sňatek. U notáře chci sepsat předmanželskou smlouvu (zabránění vzniku společného jmění manželů SJM) kvůli ochraně majetku budoucí manželky. V současné době řeším asi 15 exekucí a obávám se, že podle novely § 42 Exekučního řádu může být odpovědná za mé dluhy z podnikání i z minulosti. Rozumím tomu dobře, že tedy exekutor bude moct postihnout po sňatku i její majetek? Děkuji, Radim
 
ODPOVĚĎ:
V novelizovaném § 42 je výslovně uvedeno, že je možné vést exekuci na majetek ve společném jmění manželů SJM i pro dluh, který vznikl jen jednomu z manželů před uzavřením manželství. Současně je zde uvedeno, že se při exekuci nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen rozsah společného jmění manželů SJM. Výlučný majetek Vaší budoucí manželky proto nebude možné exekučně postihnout, vše co nabydete do společného jmění manželů SJM však bude možné exekuovat, nehledě na případnou předmanželskou smlouvu.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Může exekutor obstavit účet nezletilému dítěti (synovi, dceři)?
- Zablokování bankovního účtu nezletilému synovi, dceři - je to legální?
- Exekuce na účet nezletilého dítěte "moje první konto" pro dluh rodiče
- Dluh rodiče a exekuce bankovního účtu nezletilého dítěte
- Je možná exekuce na účet nezletilého dítěte kde je dlužník zákonný zástupce?
- Dlužník je zákonný zástupce dítěte s účtem - je možná exekuce účetu exekutorem?

Může exekutor zablokovat typ účtu "moje první konto" mému 7,5 letému synovi, když jsem vedená na účtu jako zákonný zástupce? Děkuji. Hanka
 
ODPOVĚĎ:
Exekutor nemůže obstavit účet ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka. Skutečnost, že jste zákonným zástupcem v tomto případě nic neznamená, peněžní prostředky na tomto účtu nemůže exekutor postihnout.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování vnukovi, vnučce a zápočet do dědictví
- Je možné započítat do dědictví darování vnukovi, vnučce za života zůstavitele?
- Vliv generální plné moci na dědictví, dědické řízení
- Dědění rodiče při darování majetku vnukovi, vnučce
- Započtení daru při darování majetku vnukovi, vnučce za života zůstavitele
- Plná moc v dědictví, dědickém řízení - informace

Situace: 3 sourozenci dědí dům a pozemky, přičemž podíl pozemku jednoho sourozence byl již převeden za života zemřelé na jeho dceru - vnučku zemřelé. Je toto prosím možné uplatnit v dědickém řízení a zbývající pozemek se dělí už jen mezi 2 sourozence anebo opět mezi všechny 3?
Jak velkou roli hraje v dědickém řízení generální plná moc? Má její majitel možnost rozhodovat o dědictví?
Děkuji, Nela
 
ODPOVĚĎ:
Je možné započtení daru, pokud nejde o obvyklá darování. Lze také započíst to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek, nikoli potomek. Započtení tedy nepřichází v úvahu.

V rámci dědictví však můžete uzavřít dohodu o vypořádání dědictví, kde se dohodnete, že ten sourozenec, jehož dcera (vnučka zůstavitele) již obdržela svůj díl nebude z domu a pozemku nic požadovat.

Zmocněnec může za dědice prohlásit, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, nebo že dědictví přijímá, jen je-li k tomu podle plné moci výslovně oprávněn. Pokud toto tedy není v plné moci výslovně uvedeno, nelze takovou plnou moc k dědickému řízení použít. Pokud by však plná moc, mimo jiné náležitosti, toto obsahovala, jedná zmocněnec v plném rozsahu za zmocnitele.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak vyloučit z dědictví nepomenutelné dědice
- Jak vydědit neopomenutelné dědice když není důvod k vydědění?
- Jak vydědit potomky zúžením společného jmění manželů
- Jak přenechat majetek manželce v případě smrti
- Jak zajistit aby dědila jen manželka a ne děti?
- Jak zajistit aby dědil jen manžel a děti ne?
- Jak legálně vydědti děti, potomky
- Jak legálně vydědit nepominutelné dědice zúžením SJM
RODINA-SJM
- Co všechno lze zúžit v SJM
- Co všechno lze zúžit ve společném jmění manželů

Já i můj současný manžel máme za sebou už jedno manželsvtí, ze kterých máme každý dvě děti. Můj manžel si nepřeje, aby jeho děti z prvního manželství cokoliv dědily z našeho společného manželství. Se svými dětmi se nestýká. Zákonné důvody pro vydědění ovšem nejsou. Rodinný dům je v rámci zúžení společného jmění manželů SJM pouze na mě. Manžel sepsal notářskou závěť, kterou odkazuje vše mě s tím, aby to jeho děti respektovaly. Je možné napsat zúžení SJM i na finanční hotovost na účtech? Dědili by neopomenutelní dědici i v případě, že manžel napsal závěť? Jaký je nejzaručenější postup "vyloučit" z dědictví neopomenutelné dědice pokud není důvod k vydědění? Děkuji, Irena
 
ODPOVĚĎ:
Notářským zápisem lze zúžit společné jmění manželů, nebo jej úplně vyloučit tak, že vše bude pouze na Vás a manžel nebude vlastnit nic. Lze zúžit i finanční prostředky na účtech, stavební spoření, kapitálové životní pojištění, automobil, obchodní podíl, podnik a i jiný majetek. Je to vlastně jediný stoprocentní způsob, jak jeho děti z dědění vyloučit. Tím se však Váš manžel zcela vzdává svého majetku a tento je již jen Váš. Vše je možné učinit pouze u notáře.
Pokud si Váš manžel některý majetek ponechá, může napsat závěť, jeho děti jsou však nepominutelnými dědici a vždy mají nárok na svůj povinný díl s tím, že tento mohou požadovat pouze v penězích, nedohodnout-li se s dědici na jiném způsobu úhrady povinného dílu.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Omluva ze soudního jednání bez neschopenky od lékaře
- Jak se omluvit ze soudního stání bez neschopenky (v evidenci ÚP)
- Jak se omluvit ze soudu pro nemoc bez neschopenky (v evidenci ÚP)
- Omluva ze soudního přelíčení bez neschopenky od lékaře
- Jak se omluvit ze soudního přelíčení bez neschopenky (v evidenci ÚP)

Pomáhal jsem kamarádovi stěhovat věci. Věci byly bohužel kradené, nevěděl jsem to. Na Policii řekl, že jsem byl u krádeže v domě s ním. Byl v sociálně složité situaci, takže měl půjčené mé oblečení - ve vykradeném domě mé prachové stopy. Samosoudkyně mě odsoudila k nepodmíněnému trestu, odvolal jsem se. Jsem bez zaměstnání a doma jsem si při štípání dřeva způsobil otevřenou zlomeninu holeně. Se kterou se teď léčím. Nemám možnost se dostavit k soudu, protože cestu autobusem nezvládnu a pracovní neschopnost nemám vzhledem k tomu, že jsem v evidenci úřadu práce ÚP. Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Pokud se chcete omluvit ze soudního jednání z důvodu nemoci nebo úrazu, jistě tak učinit můžete, ale udělejte to, co možná nejdříve, aby Vaše jednání nebylo bráno jako snaha vyhnout se soudnímu jednání. Pokud Vám do jednání nezbývá moc času, zavolejte na soud a omluvte se, chtějte mluvit přímo se soudkyní nebo soudcem. Lepší cestou je písemná omluva, kam nelépe doložte lékařskou zprávu o Vašem zranění. Soudu ukážete dobrou vůli, když mu sdělíte, kdy zhruba budete schopen se k soudu dostavit, nesdělujte konkrétní termín, ale jen měsíc, kdy byste mohl být již zdravotně v pořádku.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Účelně vynaložené prostředky u reklamace zboží - nový občanský zákoník 2014
- Vrácení zboží - je možné požadovat úhradu montáže a demontáže věci?
- Kdo platí montáž a demontáž zboží při reklamaci a vrácení zboží?
- Montáž a demontáž věci při reklamaci - kdo hradí náklady?

3x jsem v záruční době reklamoval výrobek se stejnou vadou. Reklamace byly uznány s tím, že mi částku za vadný výrobek zašlou na můj účet. Já ovšem po prodejci požaduji částku nejen za vadný výrobek, ale i za poštovné a částku za demontáže a montáže výrobku, kdy byl výrobek kvůli opakující se vadě odbornou firmou třikrát demontován a dvakrát montován.
Reakce obchodníka:
"Dobrý den, dle legislativy, platné v době zakoupení zboží a dle našich obchodních podmínek Vám bude vrácena pouze uhrazená částka za zboží. Náklady spojené s demontáží a montáží zboží naše firma ani jiné obchodní firmy nevrací."
Výrobek jsem kupoval jako FO, objednávka v eshopu proběhla dne 12.2.2013; první reklamace proběhla 20.10.2013.
Výrobkem jest Ovládací jednotka pro odstředivá čerpadla. Jednotku mám v rod. domě, konkrétně slouží k ovládání čerpání dešťové vody ke splachování WC.
11.3.2014 TAZATEL NAPSAL:
Dnes mi z eshopu, kde jsem výrobek kupoval, přišla částka za onen výrobek, ovšem bez částky za balné a poštovné, které jsem já kromě samotné ceny za výrobek eshopu platil. Mají na toto právo? Děkuji. Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
O náhradě účelně vynaložených nákladů pro uplatnění práva z vady ve Vašem případě platí:
a) náklady vynaložené do 31.12.2013 Vám náleží podle § 598 zákona č. 40/1964 Sb.
b) náklady vynaložené od 1. 1. 2014 Vám náleží podle § 1924 zákona č. 89/2012 Sb.

Účelně vynaloženými náklady jsou takové náklady, kterých bylo skutečně třeba k uplatnění práva zodpovědnosti za vady a pokud byly účelně vynaloženy a kupujícímu vznikly v souvislosti s uplatněním práv z odpovědnosti za vady. Pokud těmito náklady byla montáž a demontáž přístroje, je prodávající povinen je uhradit bez ohledu na znění obchodních podmínek (v této části jsou neplatné, jelikož odporují právní úpravě).

Pokud tak neučiní, je třeba tyto náklady vymáhat prostřednictvím soudu.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Rozúčtování nákladů revizí v domě SVJ
- Jakým podílem se finančně účastní spoluvlastníci domu SVJ?
- Příspěvky do fondu oprav dle velikosti bytových jednotek a nebytových prostor
- Jak se počítá příspěvek na správu domu - § 1214 občanského zákoníku
- Příspěvky do fondu oprav - nový občanský zákoník 2014 - § 1214, § 1208, § 1209
- Lhůta na napadnutí rozhodnutí shromáždění SVJ - nový občanský zákoník § 1209

Obracím se na vás s prosbou o radu ve věci rozúčtování nákladů na revize. Od založení SVJ jsme se na revizích, stejně jako na opravách domů, podíleli dle procentního vlastnictví. Jsem vlastníkem nejmenšího bytu (1+1), podílela jsem se na revizích a opravách 11%. Nyní majitelka větší prodejny navrhla, aby jsme se na revizích podíleli všichni stejně, tzn. 1/5. Správkyně tento návrh dala odsouhlasit, 3 vlastníci největších prostor byli pro, tzn. že od tohoto roku se na revizích budeme podílet všichni stejným dílem. Je toto v souladu se zákonem? Cítím se poškozená. Děkuji. Magda

ODPOVĚĎ:
S ohledem na rekodifikaci soukromého práva je třeba úvodem uvést, že je poměrně složité, zda vlastní hlasování o věci je v souladu se zákonem. Ačkoliv v dotaze neuvádíte přesnější informace, předpokládám, že revize v rámci společenství řešíte z hlediska společných prostor.

Revize technických sítí, společných technických zařízení domu, protipožárního zařízení, hromosvodů, rozvodů energií včetně tepla, teplé vody, pitné vody a telekomunikačních zařízení, a jiných společných zařízení podle technického vybavení domu jsou podle § 7 zákon č. 366/2013 Sb. činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku, přičemž jejich úhrada obvykle probíhá z tzv. fondu oprav, který tvoří příspěvky na správu domu a pozemku.

Příspěvek na správu domu a pozemku odpovídá podílu na společných částech; pokud má být tento podíl změněn, je třeba aby s touto změnou podle § 1214 občanského zákoníku souhlasili všichni vlastníci jednotek.

Podle § 1208 občanského zákoníku patří do působnosti shromáždění způsob rozúčtování cen služeb na jednotky, přičemž podle § 1209 občanského zákoníku je možné se rozhodnutí shromáždění bránit žalobou ("Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.")

Z hlediska aktuálně platného občanského zákoníku se domnívám, že hlasování není zcela v souladu s občanským zákoníkem. Podle § 13 zákona č. 72/1994 Sb. , o vlastnictví bytů (za jehož účinnosti pravděpodobně vzniklo SVJ a který byl zrušen novým občanským zákoníkem) platil stejný základní princip podílení se na správě domu (tedy v rozsahu odpovídajícím spoluvlastnickému podílu na společných částech domu); domnívám se, že z dotazu vyplývá, že nemáte od tohoto principu sjednanou žádnou odchylku (jelikož s touto by museli souhlasit všichni vlastníci), proto hlasování proběhlé po 1. 1. 201 se již mělo realizovat podle aktuálně platných pravidel popsaných výše.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Odvozené užívací právo - příklad, vysvětlení
- Je možné vystěhovat partnera - nájemní smlouva je na partnerku
- Je možné vystěhovat partnerku - nájemní smlouva je na partnera
- Je možné vystěhovat druha - nájemní smlouva je na družku
- Je možné vystěhovat družku - nájemní smlouva je na druha
- Vystěhování agresivního druha, partnera z nájemního bytu družky, partnerky
- Je možné vystěhovat druha s trvalým pobytem, bydlištěm v bytě družky?
- Je možné vystěhovat partnera s trvalým pobytem, bydlištěm v bytě partnerky?
- Je možné vystěhovat družku s trvalým pobytem, bydlištěm v bytě druha?
- Je možné vystěhovat partnerku s trvalým pobytem, bydlištěm v bytě partnera?
- Vystěhování agresivního přítele z nájemního bytu přítelkyně
- Je možné vystěhovat přítelkyni s trvalým bydlištěm, pobytem?
- Vliv trvalého bydliště, pobytu na vystěhování
- Kam uschovat věci vystěhovaného druha, družky, partnera, partnerky
- Kam umístit věci vystěhovaného druha, družky, partnera, partnerky

Žiji od 2001 ve společné domácnosti s druhem, máme děti - 11, 8 a 3 roky. Přes týden je v práci a volné víkendy tráví převážně v hospodě a pak je ve stavu opilosti verbálně agresivní vůči mě i dětem, vulgárně mi nadává.
Nemám kam jít - bydlíme v pronájmu a nájemní smlouva, plyn a také elektřina to všechno je psané na mě. Bohužel tu máme trvalé bydliště všichni (i agresivní partner) - je tedy nějaká možnost, že by se měl odstěhovat on? Já se hlavně ani stěhovat nechci už kvůli dětem. Mají tu školu, kroužky. Děkuji, Samanta

ODPOVĚĎ:
Pokud je nájemní smlouva bytu uvedená jen na Vás, Váš druh má pak k bytu jen tzv. odvozené užívací právo. Znamená to tedy, že pokud Vy nebudete chtít, druh s Vámi bydlet v bytě nemůže, resp. jeho právo na užívání bytu je odvozeno od Vašeho, on nájemníkem není.

Trvalé bydliště je jen administrativní údaj určený k evidenci obyvatelstva, práva na užívání bytu nezakládá. Pakliže máte z druha obavy, vystěhujte mu během druhovy nepřítomnosti jeho věci, uložte je na místo, kde si je bude moci vyzvednout, aniž by Vás nebo děti ohrozil, kupříkladu sklepní kóje, a druha již do bytu nepouštějte (ideální je vyměnit zámky). Pakliže bude agresivní, volejte policii.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydědění převodem majetku na jinou osobu - jak se bránit?
- Vydědění převodem nemovitosti na jinou osobu - jak se bránit?
- Vydědění převodem bytu, domu na jinou osobu - jak se bránit?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zpochybnění darování majetku z důvodu duševní nemoci dárce
- Zpochybnění darování nemovitosti z důvodu duševní nemoci dárce
- Zpochybnění darování bytu, domu z důvodu duševní nemoci dárce
- Zpochybnění darování majetku z důvodu nesvéprávnosti dárce
- Vrácení daru pro nouzi dárce - nový občanský zákoník 2014
- Zpětvzetí darování pro nouzi dárce - nový občanský zákoník 2014
- Odvolání daru pro nouzi dárce - nový občanský zákoník 2014
- Odvolání darování pro nouzi dárce - nový občanský zákoník 2014
- Odvolání darování pro nevděk dárce - nový občanský zákoník 2014
- Nevděk vůči dárci - příklad, definice, vysvětlení
- Lhůta na požádání o vrácení daru - nový občanský zákoník 2014
- Do kdy může dárce požádat o vrácení daru - nový občanský zákoník 2014
- Lhůta na zpětvzetí daru - nový občanský zákoník 2014

Otec 2011-2014 trpí rakovinou slinivky břišní a matka žijící s ním v jejich rodinném domě ihned po stanovení první diagnozy jej donutila účelově přepsat celý rodinný dům a veškerý majetek pouze na ni, tudíž v katastru nemovitostí již figuruje, coby majitelka, jen ona sama. Otec zde má pouze věcné břemeno dožití. Matka totiž nechce, aby dělili také její dva synové v případě jeho smrti. Oba synové o otce zájem mají, tento vyjadřují a pomáhají jak jen mohou, ale protože jejich matka je a byla vždy značně hádává a chamtivá, nelze s ní v ničem vyjít. Existuje nějaká možnost podle OZ 2014 se proti tomuto účelovému vydědění za života obou rodičů bránit a co proto lze udělat? Děkuji, Zdeněk
 
ODPOVĚĎ:
Pokud je Váš otec plně svéprávný, může si se svým majetkem činit, co chce. Pokud se jej rozhodl převést, je to jeho právo. Jiná situace by byla, pokud by se Vám nebo jemu podařilo prokázat, že byl na něj činěn nátlak, aby majetek převedl nebo že byl již v době převodu nedostatečně svéprávný. Jeho kroky byste pak museli napadnout u soudu, nátlak na jeho osobu prokázat a v případě nedostatečné svépravnosti by musel vzniknout znalecký posudek, který by prokázal, že otec byl v době převodu stižen takovou poruchou, pro kterou nemohl ovládat svou vůli a domyslet důsledky svého chování.

Předpokládám, že otec manželce majetek daroval. V takovém případě lze ještě pro případ nouze dar odvolat a to tehdy, upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen. Dárce pak může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Avšak pozor obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba.

Odvolání daru je také možné pro nevděk, kdy obdarovaný dárci musí úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížit tak, že zjevně porušil dobré mravy. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké, což je ustanovení, které by mohlo pomoci ve Vašem případě.

Nezapomínejte na lhůty, dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce. V případě, že byste se rozhodli jít cestou odvolání daru, opět bude na Vás prokázat manželčin úmysl Vás nebo otce poškodit.

_ 

OBČAN-BYDLENÍ
- Ústní nájemní smlouva - § 2237 NOZ, nového občanského zákoníku 2014
- Je možné uzavření nájemní smlouvy ústně?
- Je možné ústní uzavření nájení smlouvy?
- Musí být nájemní smlouva písemná?
- Povinnost písemného vyhotovení nájemní smlouvy - § 2237 NOZ 2014
- Může pronajímatel manipulovat s věcmi nájemníka, nájemce?
- Může pronajímatel vystěhovat místnost nájemce bez důvodu?
- Může pronajímatel vystěhovat místnost nájemníka bez důvodu?
- Bezdůvodné vystěhování nájemníka pronajímatelem
- Může pronajítel vystěhovat věci nájemníka na ulici?
- Odpovědnost pronajímatele za věci nájemce, nájemníka
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Výprosa § 2189 nového občanského zákoníku, NOZ - příklad, vysvětlení, definice
- Úschova cizí věci - § 2402 a násl. nového občanského zákoníku 2014
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Může schovatel vystěhovat uschovateli věci na ulici?
- Odpovědnost za škodu z porušení dobrých mravů - § 2909, § 2910 a § 2913 NOZ
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Kdo je uschovatel a kdo schovatel podle nového občanského zákoníku 2014
- Uschovatel, schovatel - definice, příklad, vysvětlení

Přítelkyně má u matky uskladněné věci v pokoji, který má pronajatý ústně. Může jí matka vystěhovat věci na ulici i kdyby se do toho pokoje vloupala? Děkuji, David
 
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je důležité, jaká je podstata předmětného závazkového vztahu Vaší přítelkyně a její matky.

Jedná-li se skutečně o nájemní vztah, tzn. nájem bytu či jeho části (ve smyslu § 2236/1 nového občanského zákoníku) a Vaše přítelkyně platí své matce (jako pronajímatelce) nájemné, upozorňuji v první řadě na skutečnost, že taková nájemní smlouva musí být uzavřena písemně (§ 2237 nového občanského zákoníku). V případě existence nájemního vztahu pak samozřejmě matka Vaší přítelkyně není oprávněna jakkoli nakládat s věcmi, které má Vaše přítelkyně v pronajaté místnosti uskladněny (nejdříve by totiž muselo dojít k ukončení platnosti uzavřené nájemní smlouvy).

Pokud pak Vaše přítelkyně své matce za užívání místnosti nájemné nehradí, bylo by možné uvažovat o vzniku výpůjčky či výprosy (dle § 2189 nového občanského zákoníku se o výprosu jedná v těch případech, kdy není smluvními stranami sjednána délka užívání věci, ani jeho účel).

Pokud se matka Vaší přítelkyně zavázala o její věci rovněž pečovat, je vhodné poukázat na § 2408 nového občanského zákoníku, dle něhož platí, že v takových případech se obdobně použijí ustanovení o úschově cizí věci (§ 2402 a násl. nového občanského zákoníku). V této souvislosti je pak dobré vědět, že dle § 2404 nového občanského zákoníku platí, že není-li z okolností zřejmé, jak dlouho má být věc v úschově, může uschovatel (Vaše přítelkyně) kdykoli žádat vrácení věci a schovatel (matka Vaší přítelkyně) může věc kdykoli vrátit.

Ve všech shora uvedených případech však matka Vaší přítelkyně není oprávněna věci Vaší přítelkyně jakkoli poškodit, např. je tedy vystěhovat na ulici. V opačném případě by matka Vaší přítelkyně s vysokou pravděpodobností porušila povinnost předcházet vzniku škod dle § 2900 a § 2901 nového občanského zákoníku a za vznik případné škody by tudíž nesla odpovědnost.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze připomínám, že odpovědnost za škodu vzniklou porušením dobrých mravů, zákona či smlouvy je upravena v § 2909, § 2910 a § 2913 nového občanského zákoníku.

_

OBČAN-DLUHY
- Promlčecí doba poplatku za prodloužené studium
- Promlčení poplatku za prodloužené studium
- Za jak dlouho se promlčí poplatek za prodloužené studium
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Pravá retroaktivita - je přípustná v českém právním řádu?
- Co je to zpětná účinnost právních předpisů - definice, vysvětlení
- Zpětná účinnost právních předpisů - definice, vysvětlení
- Pravá retroaktivita - příklad, informace
- Zpětná účinnost zákona, předpisu, vyhlášky - informace
- Zpětná účinnost zákona, předpisu, vyhlášky - právní retroaktivita

Je možné žádat o zpětné vrácení poplatku za prodlouženou dobu studia, jelikož od 08/2013 platí nový zákon, který stanovuje na všech fakultách Masarykovy univerzity poplatky ve výši 3.900 Kč/započatý semestr. 09/2008 - 08/2012 jsem platila za každý semestr studia na Ekonomicko-správní fakultě 15.000 Kč. Jaká je promlčecí doba, zda ještě vůbec má smysl žádat o vrácení rozdílové částky, tj. 11.000 Kč za semestr. Děkuji, Alena
 
ODPOVĚĎ:
Dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že máte na mysli změnu příslušné části Statutu Masarykovy univerzity, nikoli změnu zákona.

V tomto případě je nutné si uvědomit, že každá změna právního předpisu (ať už obecně závazného či interního) je účinná vždy od stanoveného dne, v případě změny statutu veřejné vysoké školy musí dojít k jejímu schválení Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Žádný právní předpis (resp. jeho změna) pak nemůže vztahovat svou účinnost do minulosti; v opačném případě by se jednalo o tzv. pravou retroaktivitu, tzn. zpětnou účinnost právního předpisu, která je v prostředí českého právního řádu nepřípustná.

Pro ilustraci nemožnosti zpětné účinnosti změny Statutu Masarykovy univerzity je vhodné si představit, že při eventuálním zvýšení poplatku za prodloužené studium by byla veřejná vysoká škola oprávněna vymáhat po svých studentech doplacení rozdílu mezi původní a novou výší poplatku za několik let zpětně, kterýžto mechanismus by přinesl do právních vztahů naprostou nejistotu. Ani opačný postup, t. j. zpětné vracení rozdílu poplatku ze strany veřejné vysoké školy, proto není možný.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Předkupní právo spoluvlastníků k převáděnému podílu - nový občanský zákoník 2014
- Povinnost spoluvlastníka nabídnout ostatním spoluvlastníkům podíl k odkupu
- Povinnost spolumajitele nabídnout ostatním spoluvlastníkům podíl k odkupu
- Povinnost spoluvlastníka nabídnout ostatním spolumajitelům podíl k odkupu
- Darování podílu a předkupní právo - nový občanský zákoník 2014
- Spoluvlastníci odmítli odkoupit podíl nemovitosti - co bude dál?
- Spolumajitelé odmítli odkoupit podíl nemovitosti - co bude dál?
- Darování, prodej podílu nemovitosti a nový občanský zákoník 2014
- Darování, prodej podílu bytu, domu a nový občanský zákoník 2014
- Kdy je předkupní právo na nemovitosti 6 měsíců - kdy tomu tak je?
- Kdy je předkupní právo na byt, dům 6 měsíců - kdy tomu tak je?
- 6měsíční předkupní právo by byt, dům, nemovitost
- Předkupní právo nemovitosti - § 1124/1 nového občanského zákoníku 2014
- Jak zabránit prodeji spoluvlastnického podílu jiného spoluvlastníka?
- Jak zabránit prodeji spoluvlastnického podílu jiného spolumajitele?

4 spoluvlastníci nemovitosti, jedním z nich je dcera, všichni v příbuzenském poměru, jeden ze spoluvlastníků nabízí svůj podíl k prodeji postupně všem ostatním. Odmítnut - vysoká požadovaná cena podílu. Může podíl prodat cizímu člověku? Odkázat? Darovat (např. charitě) bez souhlasu ostatních? Jeden ze spoluvlastníků v nemovitosti trvale bydlí a řádně se o ni stará, nerad by přišel o střechu nad hlavou nebo se setkal se situací, že se někdo další (cizí) do nemovitosti nastěhuje. Jaká jsou práva spoluvlastníků, kteří nemají na podíl peníze? Mohou se nějak bránit scizení podílu? Podílník nemovitost nikdy neužíval, nepodílel se na údržbě. Jak na věc pohlíží nový občanský zákoník účinný od roku 2014?
Děkuji, Martina
 
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že:
- každý spoluvlastník může se svým spoluvlastnickým podílem nakládat podle své vůle (§ 1123 nového občanského zákoníku) a
- nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (§ 1140/1 nového občanského zákoníku).

Skutečnost, že se jeden z podílových spoluvlastníků rozhodl se svým spoluvlastnickým podílem disponovat tak, že tento zcizí (= daruje, prodá), tak rozhodně nepředstavuje porušení platné právní úpravy; jedná se naopak o běžný výkon vlastnického práva (které je garantováno i Listinou základních práv a svobod).

Co se pak týče postupného nabízení spoluvlastnického podílu zbývajícím spoluvlastníkům, lze tento postup označit za správný, přestože dle nového občanského zákoníku účinného k 1.1.2014 se v zásadě již nejedná o povinnost podílového spoluvlastníka (na rozdíl od „starého“ Občanského zákoníku).

Dle § 1124/1 nového občanského zákoníku platí, že a/ bylo-li spoluvlastnictví založeno např. závětí (či vzniklo jako výsledek dědického řízení) nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a b/ převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo. Vámi zmiňovaný spoluvlastník je tedy k nabídce svého spoluvlastnického podílu zbývajícím spoluvlastníkům povinen pouze po dobu 6 měsíců od chvíle, kdy se stal podílovým spoluvlastníkem předmětné nemovitosti. Pokud by se pak tento spoluvlastník rozhodl převést svůj podíl na jiného spoluvlastníka nebo svého manžela, sourozence nebo příbuzného v řadě přímé, nebyl by k nabídce svého podílu vůči zbývajícím spoluvlastníkům povinen vůbec.

Shora zmíněné časově omezené předkupní právo zbývajících spoluvlastníků je zachováno i v případě, kdy by se podílový spoluvlastník rozhodl svůj podíl převést na třetí osobu bezúplatně (např. ho tedy darovat). tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu (§ 1124/2 nového občanského zákoníku).

Časové omezení předkupního práva podílových spoluvlastníků pak neplatí, je-li předmětem podílového spoluvlastnictví zemědělský závod. S ohledem na žádoucí zachování vlastnictví zemědělských závodů v rukách původních spoluvlastníků není v těchto případech časová limitace předkupního práva vůbec zakotvena, předkupní právo podílových spoluvlastníků tedy trvá v zásadě stále (§ 1125 nového občanského zákoníku).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze připomínám, že předkupní právo je v rámci nového občanského zákoníku zakotveno v § 2140 a násl., přičemž zákonného předkupního práva podílových spoluvlastníků se týká zejména § 2144 a § 2147.

V zásadě tedy platí, že ve zcizení (darování, prodeji) spoluvlastnického podílu třetí osobě mohou zbývající spoluvlastníci zabránit pouze odkoupením tohoto podílu, přičemž není samozřejmě vyloučeno, aby tento podíl odkoupili všichni spoluvlastníci společně (není nezbytně nutné, aby se jednalo pouze o některého ze spoluvlastníků), v takovém případě by se následně spoluvlastnický podíl rozdělil mezi zbývající spoluvlastníky.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Podmínky pro vznik SVJ - Nový občanský zákoník 2014
- Kdy musí být založeno SVJ majiteli bytových jendotek ze zákona?
- Podmínky pro vznik společenství vlastníků bytových jednotek - Nový občanský zákoník 2014
- Kdy musí být založeno SVJ majiteli bytových jendotek ze zákona?
- Vznikl SVJ dle NOZ 2014
- Vznikl SVJ dle Nového občanského zákoníku 2014
- U kolika bytů je povinnost založit SVJ?
- U kolika vlastníků bytových jednotek je povinnost založit SVJ?

2000 jsme, jako šest nájemníků, koupili od vlastníka (bývalý zaměstnavatel, akc. společnost), celý dům o šesti bytových jednotkách, včetně příslušných pozemků. Koupě byla provedena způsobem, kdy každý z šesti nabyvatelů získal jeden podíl, zhruba 1/6 celého domu. Tzn. , že každý máme podíl 1/6 v každém bytě a 1/6 ve společných prostorách. Celý dům spravujeme svépomocí, problémy řešíme na společné schůzce nájemníků, podílníků. Dotaz: jsme povinni založit "SVJ", Společenství Vlastníků Jednotek i v tomto případě, kdy vlastně nikdo z nás t. zv. "jednotku" nevlastní, ale jen 1/6 domu? Děkuji, Milan
 
ODPOVĚĎ:
Dle Vašeho popisu spoluvlastnické struktury bytového domu se domnívám, že v tomto případě SVJ nevzniklo ani za účinnosti zákona o vlastnictví bytů, který byl k 31. 12. 2013 zrušen a povinnost založit SVJ vám nevznikla ani s účinností nového občanského zákoníku.

V první řadě upozorňuji, že existence podílového spoluvlastnictví některé (či všech) bytových jednotek sama o sobě ještě vznik SVJ nebrání; s možností vlastnit bytovou jednotku v podílovém spoluvlastnictví totiž výslovně počítal např. § 9/5 (věta druhá) zákona o vlastnictví bytů.

SVJ však dle mého názoru ve Vámi popsaném případě nevzniklo z důvodu nesplnění zákonem o vlastnictví bytů předpokládaných podmínek.

V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že dle § 9/3 zákona o vlastnictví bytů vzniklo SVJ a/ v domě s nejméně pěti jednotkami, b/ z nichž alespoň tři byly ve vlastnictví tří různých vlastníků. Splněním obou těchto podmínek pak přímo ze zákona vzniklo SVJ, a to dnem doručení listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí nebo jiné listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické vztahy k jednotce, poslednímu z těchto vlastníků.

Neboť pak v případě Vámi obývaného bytového domu došlo pouze ke splnění podmínky ad a/ výše (protože každá z předmětných 6 bytových jednotek má shodné spoluvlastníky a podmínka minimální plurality vlastníků ad b/ výše tak není naplněna), nemohlo za účinnosti zákona o vlastnictví bytů ke vzniku SVJ dojít.

Obdobné podmínky jsou pak obsaženy také v § 1198/1 nového občanského zákoníku, dle něhož platí, že nebylo-li SVJ založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené jednotce.

Vámi obývaný bytový dům je tak „pouze“ předmětem podílového spoluvlastnictví šesti osob a právní úprava tohoto vztahu je obsažena v § 1115 a násl. nového občanského zákoníku.

Pro získání dalšího právního názoru Vám nicméně doporučuji obrátit se s tímto dotazem rovněž na místně příslušný krajský soud (neboť tyto soudy vedou mimo jiné veřejný rejstřík SVJ).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze připomínám, že v případě bytových domů, u nichž nedošlo ke vzniku SVJ, se při správě takového domu použije § 1191 nového občanského zákoníku, dle něhož platí, že nevzniklo-li SVJ, použijí se na správu domu a pozemku pravidla určená v prohlášení vlastníka budovy a pro rozhodování ve věcech správy se přiměřeně použijí ustanovení o shromáždění SVJ (§ 1206 a násl. nového občanského zákoníku), přičemž k rozhodnutí svolá vlastníky jednotek dosavadní správce domu a pozemku (§ 1190 nového občanského zákoníku). Tento princip pak nepředstavuje v podstatě žádnou novinku, neboť byl zakotven již v § 11/8 zákona o vlastnictví bytů.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zabránit vykradení bytu dědici ještě před dědickým řízením?
- Jak zabránit odnášení věcí zemřelého z bytu před dědickým řízením?
- Jak zabránit ztrácení věcí po zemřelém před započetím dědického řízení
- Uzávěra bytu a dědické řízení po zesnulém zůstaviteli
- Co je to uzávěra bytu a kdy se využívá v dědickém řízení
- Kradení věcí z bytu zemřelého zůstavitele před dědickým řízením
- Jak urychlit předání dědictví notáři - tipy, rady
- Jak napadnout novější závěť proti staré původní
- Napadení novější závěti zákonným dědicem

Maminka 83 let ve společné domácnosti s druhem 20 let. Za života druh napsal závěť ve prospěch mé matky u notáře. Závěť má u sebe moje matka. Kamarád přišel s tím, že má novější závěť. Druh matky mu za života zapůjčil klíče, aby mu něco přinesl do nemocnice, (maminka byla nemocná), nevrátil je.
Kamarád vyměnil zámek, vyhodil matku. Vzal též druhovu legálně drženou pistoli s náboji. Hlásila jsem to na Policii i to že uzamkl byt - Policie s tím prý nemůže nic dělat.
Matka zaplatila pohřeb a čekáme jen na úmrtní list. Nevíme, zda nebyla nová závěť (pokud existuje) napsaná v nátlaku (druh byl opravdu moc nemocný - nemohoucí). Co teď? Co když kamarád druha rozkrade věci v bytě?  Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Krádež a podobnou trestnou činnost řeší pouze policie ČR.
Je možné požádat o uzávěru bytu tak, aby nedocházelo k vykrádání věcí z bytu. To může ale notář až poté, co bude pověřen. Je tedy potřeba, aby nejdříve dorazil úmrtní list z matriky na soud. Ten poté musí pověřit notáře a notář pak teprve může činit úkony. Pokud to chcete urychlit, zavolejte si na matriku, zda již odeslali okresnímu soudu úmrtní list. Pokud ano, tak požádejte příslušné dědické oddělení okresního soudu, aby rychle pověřilo notáře. Až bude notář pověřen tak požádejte notáře o uzamčení bytu.

U notáře bude moci maminka napadnout závěť novější, neboť je závětní dědičkou předchozí závěti. Notář ji odkáže na sporné řízení u soudu - maminka bude muset podat žalobu na nového závětního dědice u soudu, pokud ji bude chtít napadnout a bránit se.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Kdo vyřizuje přepis nemovitosti z dědického řízení
- Je nutné jít na katastr nemovitostí s rozhodnutím o dědictví?
- Vyřizuje na katastru převod nemovitosti z dědictví notář nebo dědic?
- Nevyplacení z podílu dědictví ač se k tomu dědic zavázal - jak postupovat?
- Vymáhání nevyplaceného dědického podílu z dědického řízení (přenechání nemovitosti)
OBČAN-DLUHY
- Je možné bez notáře sepsat dohodu s přímou vykonatelností
- Dohoda s přímou vykonatelností bez notáře - je možné ji sepsat doma?
- Musí být dohodu s přímou vykonatelností formou notářského zápisu?

Manželův tatínek měl do konce roku 2013 dědit určitou částku. Ta mu bohužel nebyla vyplacena. Dle dědictví je také spoluvlastník nemovitosti, ale na katastru nemovitostí není uveden. Musí toto zařídit sám nebo to zařizuje notář, který má dědické řízení na starosti? Ohledně dlužné částky - prý existuje možnost zápisu o uznání dluhu a přímé vykonatelnosti. Jak tento dokument vypadá nebo jaké podstatné informace tam musí být uvedeny? Při dotazu na tento zápis se notářka vykrucovala a navíc prohlásila, že pokud to bude chtít sepsat, bude platit notářský poplatek. Může toto notářka žádat? Musí tento dokument podepsat i dlužník? Děkuji, Alena
 
ODPOVĚĎ:
V dědictví vyřizuje přepis nemovitosti notář. Zajděte tedy za notářem, který věc projednával a on toto dodatečně zařídí.
Pokud nedošlo k vyplacení částky, nepotřebujete dohodu o uznání dluhu s přímou vykonatelností, ale můžete jít přímo za exekutorem s tím, aby dlužnou částku vymohl.
Za sepis případné dohody s přímou vykonatelností ze zákona náleží notáři honorář, který může notář požadovat i předem. Nemůžete si tuto dohodu sepsat doma, pokud chcete, aby měla přímou vykonatelnost u exekutora.
Pokud chcete uznání dluhu, to si již můžete sepsat, avšak pouze tím prodloužíte promlčecí dobu, která je 10 let.
Dohodu o uznání dluhu nebo dohodu s přímou vykonatelností musí dlužník podepsat.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění družstevního bytu macechou a potomky zůstavitele
- Jak se dědí držistevní byt při smrti otce který má macechu
- Smrt otce a dědění družstevního bytu macechou a potomky otce
- Kolik dědiců může zdědit družstevní byt?
- Jak bude probíhat dědictví družstevního bytu - smrt otce který má macechu
- Zemřelý otec má macechu - kdo bude dědit družstevní byt?
- Zesnulý otec má macechu - kdo bude dědit družstevní byt?

Manželovi zůstal družstevní byt z prvního manželství. Teď se znovu oženil. Má své dvě dospělé děti. Co by se stalo, kdyby zemřel a nenechal závěť? Budu se muset jako jeho nová manželka z jeho bytu vystěhovat? Mám právo na dědictví z bytu? Děkuji, Milena
 
ODPOVĚĎ:
Vy a jeho dvě dcery jste zákonnými dědici s tím, že máte nárok na jeho majetek každý jednou třetinou. Družstevní byt nemůže vlastnit více osob, pokud to nejsou manželé.
V dědickém řízení po Vašem manželovi se budete muset domluvit, kdo byt zdědí a kolik vyplatí ostatním dědicům. Jinými slovy, pokud si budete chtít byt nechat, budete muset dvě třetiny jeho hodnoty vyplatit jeho dcerám, pokud to budou požadovat.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Je osoba s věcným břemenem dožití povinna přispívat na opravy bytu, domu?
- Dožití v nemovitosti a příspěvky na opravu a údržbu bytu, domu
- Je osoba s věcným břemenem oprávněna dát klíče cizí osobě?
- Rodič s věcným břemenem předal klíče sourozencům - je to legální?
- Může rodič s věcným břemenem dožití předat klíče od nemovitosti cizímu člověku?
- Povinnost osoby s věcným břemenem přispívat na údržbu a opravy bytu, domu
- Věcné břemeno dožití a příspěvky na opravu a údržbu nemovitosti
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Je obdarovaný potomek povinen o rodiče pečovat více než ostatní potomci?
- Musí se syn obdarovaný bytem od rodičů postarat o ně na stáří?
- Musí se syn obdarovaný domem od rodičů o ně na stáří postarat?
- Musí se dcera obdarovaná bytem od rodičů postarat o ně na stáří?
- Musí se dcera obdarovaná domem od rodičů o ně na stáří postarat?

Manžel a já jsme v roce 1991 koupili dům od jeho rodičů. Bod č. IV smlouvy:
"Dohodou účastníků zřizuje se věcné břemeno k převáděným nemovitostem ve prospěch prodávajících a oprávněných, které spočívá v právu oprávněných doživotně a BEZPLATNĚ obývat dvě podkrovní místnosti v předmětném domě. Kupující a povinní mají povinnost oprávněným umožnit užívání domu, přičemž tato povinnost by v případě převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem přešla i na jejich právní nástupce."

- Jsou manželovi rodiče povinni přispívat na opravy domu jako např. nová střecha, fasáda, dlažba, plynové topení? Pokud jsou povinni přispívat, je zákonem stanoveno určité procento v jaké výši jsou povinni přispívat?
- Rodiče dali klíče od domu jeho dvěma sourozencům bez našeho vědomí a souhlasu. Mněli na to právo? Sourozenci nás slovně napadají - můžeme se nějak bránit? Rodiče trpí stařeckou demencí, sourozenci jsou názoru, že jsme povinni se o ně starat. Opravdu jsme povinni? Děkuji, Hanka
 
ODPOVĚĎ:
Zákon hovoří o tom, že pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání. Zákon tedy počítá s tím, že by rodiče měli nést přiměřené náklady spojené s užíváním domu, čímž se ovšem nerozumí náklady spojené s jeho kultivací, neboť náklady směřují k zachování věci ve stavu, který byl v době, kdy věcné břemeno bylo uzavíráno.
Zákonem stanovené určité procento příspěvku na opravy a údržbu nemovitosti není. Zkuste se s rodiči dohodnout a náklady vyčíslit, pakliže dohoda nebude možná, musíte se obrátit na věcně a místně příslušný soud soud.
Řádné užívání domu je i Vašim právem a rodiče jej nesmí nikterak omezovat, pokud si tedy nepřejete, aby Vaši sourozenci měli klíče od domu, rodiče nemají právo jim je předat.
Podle zákona máte s rodiči vzájemnou vyživovací povinnost, takže do jisté míry jste opravdu povinni se o rodiče starat, avšak tuto povinnost mají ve stejné míře i Vaši sourozenci. Je nutné, abyste se o rodiče postarali, potřebují-li odbornou pomoc a péči, abyste jim ji poskytli a nebo pomohli zprostředkovat. Vzniknou-li Vám s tímto nějaké náklady, měli byste se o ně se sourozenci spravedlivě podělit.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Srážka ze mzdy pro kouření na pracovišti - je stržení mzdy oprávněné?
- Kárný trest zaměstnavatele - srážka ze mzdy kvůli kouření v areálu pracoviště
- Srážka z platu pro kouření na pracovišti - je stržení mzdy oprávněné?
- Kárný trest zaměstnavatele - srážka platu kvůli kouření v areálu pracoviště
- Kárná pokuta od zaměstnavatele - je oprávněná nebo ne?
- Může zaměstnavatel pokutovat zaměstnance srážkou ze mzdy, platu?
- Pokuta od zaměstnavatele krácením platu, mzdy - je oprávněná?

Otec pracuje ve fabrice, nesmí se tam kouřit. Zaměstnavatel (ředitel) nachází v areálu nedopalky, chce všem udělit "kárnou pokutu" (kuřák - nekuřák - všem) 2000,- kterou jim chce ztrhnout ze mzdy. Má na toto právo?
Jak se proti tomu bránit? Otec by rád zašel za majitelem - ředitelem, že s tím nesouhlasí, ale chtěl by mít taky něco v ruce - podle čeho by se mohl bránit. Můžete uvést konkrétní § Zákoníku práce? Děkuji, Děkuji, Zdenka
 
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel může strhnout finanční částku ze mzdy zaměstnanci jen pokud je to písemně dohodnuto nebo to umožňuje zákon (zejm. exekuce, pojistné na sociální zabezpečení - tzv. zákonné srážky ze mzdy) - vizte § 146, 147 Zákoníku práce.

Stržení jakési kárné pokuty zaměstnavatelem z platu či mzdy zaměstnance nemá oporu v zákoníku práce. Toto jednání by mohlo být ze strany inspektorátu práce postihováno. Pokud by částka přesto bylo stržena, doporučuji písemně vyzvat zaměstnavatele k okamžitému vydání zadržované částky a pokud bude zaměstnavatel oponovat, doporučuji následně navštívit příslušný inspektorát práce - http://www.suip.cz/, kde sdělíte Váš problém a požádáte o místní šetření ve firmě.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaměstnavatel chce zkrátit pracovní úvazek - možnost výpověďi s odstupným při odmítnutí
- Výpověď s odstupným při odmítnutí zkrácení úvazku zaměstnancem
- Může dostat zaměstnanec výpověď pokud odmítne kratší úvazek?
- Odmítnutí změny pracovní pozice se zkrácením úvazku - nárok na odstupné
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Je možné odmítnout změnu pracovní pozice se zkrácením pracovního úvazku?

Od 05/2009 jsem zaměstnaná u firmy, jako asistentka provozu. Jelikož se dějí organizační změny, bude zanikat moje pracovní pozice, v rámci firmy mě chtějí dát na jiný provoz, ale pouze na částečný úvazek - 6 hodin. Pokud odmítnu a budu chtít plný úvazek, který pro mě nebudou mít, mám pak ještě nárok na odstupné, jako při klasickém zániku pozice nebo ne, protože mi zaměstnavatel náhradní práci nabídl? Děkuji, Martina
 
ODPOVĚĎ:
Nárok na odstupné má zaměstnanec, pokud dostane výpověď z organizačních důvodů (zaměstnavatel se ruší, přemisťuje, nebo je zaměstnanec nadbytečný). Zásadně není povinnost Vám jiné místo nabízet a Vy jej nemusíte přijmout (nikdo Vás nemůže nutit k podpisu nové smlouvy nebo dodatku). Tedy pokud odmítnete jiné místo a vaše pozice se ruší, máte nárok na odstupné.

_

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Má vedoucí zaměstnanec větší hmotnou odpovědnost než ostatní zaměstnanci?
- Má vedoucí pracovník větší odpovědnost za schodek při inventuře než ostatní?
- Zaměstnanec nebyl přítomný inventuře - je odpovědný za vzniklou škodu?
- Je zaměstnanec odpovědný za škodu vzniklou při inventuře když nebyl u inventury?
- Pracovník nebyl u inventury - musí platit manko za chybějící zboží?
- Zaměstnanec nebyl přítomný inventuře - je odpovědný za manko na zboží?
- Má zaměstnanec právo na písemný výpis z inventury při manku - chybějícím zboží?
- Právo zaměstnance požadovat písemný výpis inventury při manku zboží
- Jak se určuje úhrada výše škody u inventury u jednotlivých pracovníků?
- Manko v zaměstnání - způsob rozpočítání škody mezi zaměstnance
- Jak se rozpočítává manko mezi zaměstnance na pracovišti - postup
- Jak se rozpočítává inventarizační manko mezi zaměstnance - postup
- Manko při inventuře - jak se vypočítá kdo kolik zaplatí ze zaměstnanců?
- Jak se vypočítá kdo kolik platí při schodku inventury za zboží, majetek?

Jsem zaměstnána jako vedoucí prodejny stavebnin. Při nástupu do zaměstnání jsem podepsala Dohodu o hmotné odpovědnosti (dle § 252 Zákoníku práce). Od 1.11.2013 jsem z důvodu komplikací v těhotenství na nemocenské, na mateřskou dovolenou nastupuji 1.2.2014. Jako každý rok, probíhala ve stavebninách v 1. lednovém týdnu inventura zboží a majetku za předchozí rok (2013).
1. dotaz zní, zda mi zaměstnavatel může dát k úhradě manko vzniklé inventurou, když jsem ji fyzicky nebyla přítomna (tzn., že jsem zboží sama nemohla zkontrolovat evidenční stav vs. sklad, a ani jsem se nezúčastnila vyhodnocení v IS). Podotýkám, že Dohodu o hmotné odpovědnosti mají podepsanou všichni zaměstnanci dané pobočky (ve stejném znění).
2. dotaz zní, zda je možné, aby mi zaměstnavatel dal k úhradě vyšší podíl vzniklého manka (loni to byla 1/2 částky manka z důvodu toho, že jsem zaměstnána na pozici vedoucí=vyšší zodpovědnost, zbylá 1/2 se dělila počtem zbylých zaměstnanců na pobočce). Podotýkám, že Dohodu o hmotné odpovědnosti dle §252 ZP mají všichni zaměstnanci podepsanou ve stejném znění. Děkuji, Petra
 
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Nepřítomnost při inventuře:
Neboť zákoník práce v žádném ze svých ustanovení věnujících se tzv. hmotné odpovědnosti (§ 252 a násl. zákoníku práce) nezakotvuje povinnost zaměstnavatele umožnit zaměstnanci osobní přítomnost při inventuře, lze uzavřít, že zaměstnavatel je skutečně oprávněn vyúčtovat zaměstnanci zjištěný schodek na svěřených hodnotách i v případě, že tento zaměstnanec se předcházející inventury osobně neúčastnil.
V souvislosti se shora uvedeným je zároveň nutné si uvědomit, že případná povinná přítomnost všech hmotně odpovědných zaměstnanců při inventuře by mohla být některým z takových zaměstnanců snadno zneužitelná jeho účelovou nepřítomností. Kdyby pak mělo dojít tímto způsobem ke zproštění hmotné odpovědnosti tohoto zaměstnance, nejednalo by se zajisté o spravedlivé řešení. I z tohoto důvodu je proto nutné konstatovat, že případné nárokování náhrady škody vzniklé na svěřených hodnotách není podmíněno osobní přítomností všech hmotně odpovědných zaměstnanců při inventuře.
Současně však platí, že dle § 263/1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem výši požadované náhrady škody (resp. náhrady za schodek) projednat a písemně mu ji oznámit (a to zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá). V rámci projednání uplatněné náhrady schodku Vám proto lze doporučit trvat na předložení všech podkladů a závěrů proběhnuvší inventury (přestože Vaší osobní přítomnost při inventuře tento postup samozřejmě plně kompenzovat nemůže).
Pouze na okraj své odpovědi připomínám, že hmotně odpovědný zaměstnanec se může své odpovědnosti zprostit (zcela nebo zčásti), jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, např. že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat (§ 252/5 zákoníku práce).

2/ Vyšší odpovědnost vedoucího zaměstnance:
V obecné rovině platí, že zaměstnanec, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách, je povinen nahradit schodek na svěřených hodnotách v plné výši (§ 259 zákoníku práce).
Současně je však pravdou, že hmotná odpovědnost vedoucího zaměstnance a jeho zástupce je z důvodu vyšší obecné odpovědnosti větší, než je tomu u „řadových“ zaměstnanců. Dle § 260/1 zákoníku práce se při společné odpovědnosti za schodek jednotlivým zaměstnancům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši.
Zvýšená odpovědnost vedoucího zaměstnance a jeho zástupce se dále projevuje v limitaci podílu na náhradě vzniklého schodku. Zatímco podíl náhrady vzniklého schodku nesmí u jednotlivých zaměstnanců přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody, není podíl vedoucího zaměstnance a jeho zástupce v tomto ohledu nijak limitován.
Neuhradí-li se shora uvedeným způsobem celá škoda, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí zaměstnanec a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků (§ 260/2 zákoníku práce).
Na tomto místě lze shora uvedené ilustrovat jednoduchým příkladem:
- Na pracovišti pracují celkem 3 zaměstnanci (1 vedoucí + 2 řadoví zaměstnanci), všichni hmotně odpovědní.
- Průměrný výdělek vedoucího zaměstnance činí 15.000,- Kč měsíčně, průměrný výdělek každého řadového zaměstnance činí 10.000,- Kč měsíčně.
- Provedenou inventurou byl zjištěn schodek na svěřených hodnotách ve výši 100.000,- Kč.
- Podíl průměrných výdělků jednotlivých zaměstnanců je 3/5 u vedoucího zaměstnance a 1/5 u každého řadového zaměstnance.
- Podíl průměrných výdělků zaměstnanců pak bude ve stejném poměru aplikován i na podíl na náhradě zjištěného schodku, tzn. že vedoucí zaměstnanec bude odpovídat za 3/5 zjištěného schodku a každý řadový zaměstnanec za 1/5 zjištěného schodku.
- Neboť však 1/5 z částky 100.000,- Kč činí částku 20.000,- Kč (která přesahuje průměrný výdělek řadového zaměstnance), bude každý řadový zaměstnanec povinen uhradit pouze 10.000,- Kč; v případě vedoucího zaměstnance, který je povinen nahradit částku 60.000,- Kč (tzn. 3/5 z částky 100.000,- Kč) pak není překročení výše jeho průměrného výdělku rozhodné.
- Protože pak dojde shora nastíněným způsobem k úhradě částky 80.000,- Kč (tzn. 60.000,- Kč za vedoucího zaměstnance a 10.000,- Kč za každého řadového zaměstnance), bude k úhradě zbývající části schodku (ve výši 20.000,- Kč) povinen opět vedoucí zaměstnanec.
Je-li však možné identifikovat v rámci zjištění schodku konkrétního zaměstnance, který schodek zavinil, je dle § 260/3 zákoníku práce možné vyúčtovat vzniklý schodek právě pouze tomuto zaměstnanci, a to dle míry jeho zavinění. Zbývající část schodku hradí všichni společně odpovědní zaměstnanci podíly určenými podle § 260/1 a 2 zákoníku práce.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Pravidla pro držbu a vydržení podle § 992, 993 nového občanského zákoníku 2014
- Držba, vydržení - nový občanský zákoník 2014 § 992, 993
- Poctivá a pravá držba - nový občanský zákoník 2014 § 992, 993
- Poctivá a pravá držba - definice, vysvětlení, příklad - § 992, 993 NOZ 2014
- Co je to poctivá a pravá držba - nový občanský zákoník 2014, NOZ 2014
- Občan vesnice si oplotil obecní pozemek - čí je pozemek?
- Dlouhodobé užívání obecního pozemku - je majitelem uživatel nebo obec?
- zabrání a oplocení obecního pozemku - kdo je majitelem?
- Dobrá víra držitele pozemku - definice, vysvětlení, příklad
- Vydržení pozemku, držba - nový občanský zákoník 2014 § 992, 993
- Vydržení vlastnického práva k pozemku, nemovitosti - § 1090/1
- Vydržení pozemku, nemovitosti - § 1090/1 nového občanského zákoníku 2014

Jsem místostarostka obce. Při inventarizaci bylo zjištěno, že někteří občané užívají neoprávněně obecní pozemky, které si oplotili. Byla jim zaslána žádost o doložení oprávnění k užívání pozemku. Chceme vyhlásit záměr o prodeji pozemku s možností prodeje současnému uživateli. Máme šanci na prodej nebo půjde o vydržení? Existuje ještě pojem užívání pozemku v dobré víře? Dotčení v minulých letech přistavovali na stavební povolení, takže museli vědět dle vyjádření sousedů, že pozemek jim nepatří. Na dvou obecních pozemcích dokonce stojí stavba. Děkuji, Veronika
 
ODPOVĚĎ:
Dle Vámi uváděných skutečností v tomto případě o vydržení předmětných obecních pozemků s vysokou pravděpodobností nepůjde, a to pro absenci tzv. dobré víry držitele (kterážto podmínka je v podstatě shodná dle Občanského zákoníku i nového občanského zákoníku).
Dle § 134/1 Občanského zákoníku se oprávněný držitel stává vlastníkem nemovité věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu deseti let. Držitel je pak oprávněným v případě, že pozemek drží v dobré víře, tzn. že je po celou dobu držby přesvědčen (s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a s přihlédnutím k nutné obezřetnosti) o tom, že mu k předmětnému pozemku svědčí vlastnické právo.
Je-li pak pouhým náhledem do katastru nemovitostí zřejmé, že předmětné pozemky náleží obci, nemohli být příslušní občané v dobré víře o tom, že jsou vlastníky těchto pozemku, podmínka jejich dobré víry tedy nebyla splněna a pozemky nevydrželi.
Právní úprava držby (§ 987 a násl. nového občanského zákoníku) a vydržení se pak v novém občanském zákoníku v tomto ohledu nijak podstatně nezměnila (došlo toliko k jejímu rozpracování).
Dle § 1089/1 nového občanského zákoníku platí, že drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví, přičemž k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let (§ 1091/2 nového občanského zákoníku).
Klíčovou podmínkou pro vydržení věci je pak dle § 1090/1 nového občanského zákoníku a/ pravost držby a b/ aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.
Příslušní občané obce by tak museli být:
- poctivými držiteli ve smyslu § 992/1 nového občanského zákoníku, tzn. že by tito občané museli mít z přesvědčivého důvodu za to, že jim náleží právo, které vykonávají (zde vlastnické právo), nepoctivě naopak drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží;
- pravými držiteli ve smyslu § 993 nového občanského zákoníku, tzn. že by se nesmělo prokázat, že se tito občané vetřeli v držbu svémocně nebo že se v ni vloudili potajmu nebo lstí, anebo že usilují proměnit v trvalé právo to, co jim bylo povoleno jen výprosou.
Neboť pak ve Vámi popsaném případě nejsou příslušní občané obce ani držiteli poctivými, ani držiteli pravými, není splněna žádná z podmínek ad a/ a b/ výše a předmětné obecní pozemky tak vydrženy být nemohou ani dle nového občanského zákoníku.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze připomínám, že s ohledem na nepoctivost držby obecních pozemků nepřichází v úvahu ani tzv. mimořádné vydržení dle § 1095 a § 3066 nového občanského zákoníku.
Dle § 1000 nového občanského zákoníku je nepoctivý držitel povinen vydat veškerý užitek, kterého držbou nabyl, a nahradit ten, který by získala zkrácená osoba (zde obec), jakož i všechnu škodu, která vzešla z jeho držby. Dle § 1001 nového občanského zákoníku pak nepoctivému držiteli náleží pouze náhrada těch nutných nákladů, který tento držitel vynaložil pro zachování podstaty věci (zde pozemku).
Úplatnému zcizení (= prodeji) obecních pozemků postupem dle § 38 a násl. zákona o obcích tak v podstatě nic nebrání.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Zaměstnavatel zakazuje návštěvu lékaře - jak postupovat
- Jak se bránit když zaměstnavatel zakazuje návštěvu lékaře, zubaře
- Nadřízený zakazuje návštěvu lékaře - jak postupovat
- Jak se bránit když nadřízený zakazuje návštěvu lékaře, zubaře
- Může zaměstnavatel zakázat návštěvu u lékaře (zubaře, gynekologa, ...)
- Může nadřízený zakázat návštěvu u lékaře (zubaře, gynekologa, ...)
- Jak naplánovat návštěvu lékaře při třísměnném provozu v práci?
- Třísměnný provoz a návštěva lékaře - může ji kvůli směně zaměstnavatel zakázat?
- Plat, mzda v době návštěvy lékaře - nařízení vlády 590/2006 Sb.
- Nárok na plat, mzdu v době návštěvy lékaře?
- Právo na plat, mzdu v době návštěvy lékaře?
- Kdy má zaměstnanec právo na návštěvu a ošetření u lékaře?
- Kdy má zaměstnanec nárok na návštěvu a ošetření u lékaře?

Chtěla bych se zeptat jak je to v novém zákoníku s návštěvou u lékaře. Pracuji v nepřetržitém provozu (třísměnný provoz). Lékaře si vždy plánuji na dny volna. Nesmíme si psát ani požadavky na lékaře. Jenže jak se mám objednat k lékaři, když nevím dopředu plánovaní směn. Někteří lékaři mají totiž dobu objednání až za 3 a více měsíců. Služby na konkrétní měsíc vím třeba jen 10 dní před daným měsícem. Má právo mi zaměstnavatel bránit v návštěvě lékaře a žádat o přeobjednání nebo mohu opustit pracoviště na propustku a odejít? Někdy pokud se objednávám dle služeb tak třeba vyjde až 4. či 5. termín, protože mám vždy nějakou službu v práci. Služby nesmíme měnit. Tímto, ale může někdy dojít ke zhoršení zdravotního stavu, který se musí opakovaně řešit jako akutní. Nyní mám bolestivý zub, objednala jsem se k zubaři a nebyli předem známé služby na 6.2. Dva předešlé termíny jsem byla v práci. Nyní jsem dostala služby až 22.1. na další měsíc. Bylo mi řečeno, že se mám přeobjednat, že neexistuje abych šla k zubaři a pokud mě zub bolí, tak mám jít na pohotovost. Děkuji, Daniela
 
ODPOVĚĎ:
Zákon hovoří ve věci zcela jasně: Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen "nejbližší zdravotnické zařízení"), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a). (nařízení vlády 590/2006 Sb.)

Tedy uvolnit Vás zaměstnavatel musí na nezbytně nutnou dobu, nemůže Vás za toto jednání nijak sankcionovat ani požadovat přeobjednávání termínu. To je v jasném rozporu se zákoníkem práce. Před opuštěním pracoviště však musíte zaměstnavatele informovat, nejlépe před svědky či písemně, a následně požádat o lékařské potvrzení, abyste se vyhla situaci, kdy Váš odchod z pracoviště bude považovat za neomluvený. Pokud jste Vy a kolegové kráceni na svých právech, která Vám dává Zákoník práce, neváhejte se obráti na kontrolní úřad - Inspekci práce: http://www.suip.cz/

Zaměstnavatel má povinnost Vás informovat o rozpisu směn 2 týdny předem, nikoliv 9 dní - i v této věci zaměstnavatel porušuje Zákoník práce:
http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/pracovni-pravo/pracovni-doba-rad-kazen/7599-rozvrzeni-pracovni-doby-zamestnavatelem.html

_

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Platnost nedoručené výpověďi nájmu bytu, domu, nemovitosti, pozemku
- Je nedoručená výpověď nájmu platná?
- Fikce doručení u výpovědi nájmu bytu, domu, pozemku, nemovitosti
- Nájemce nepřebírá poštu - jak doručit výpověď nájmu bytu, pozemku, domu?

Mám dotaz ohledně doručení doporučeného dopisu. Pro doručení z úřadů platí, že i když adresát doporučený dopis nevyzvedne, tak se považuje za doručený. Potřebovala bych vědět jestli toto platí i v případě, když dopis pošle jedna fyzická osoba druhé. Pronajala jsem pozemek sousedovi a chtěla bych mu dát výpověď podle smlouvy, ale mám obavy, že dopisy nevyzvedává. Tak jestli se bude můj dopis považovat za doručený a tím pádem bude výpověď platit. Děkuji, Eva
 
ODPOVĚĎ:
Pokud jste si v nájemní smlouvě nedohodli nějaký speciální systém komunikace, který je třeba dodržet, pak Vy nejste odpovědná za to, zda a jakým způsobem si druhá strana režíruje doručování dopisů. Výpověď proto nájemci zašlete, stanovte mu lhůtu na reakci a pakliže se neozve, považujte nájem za ukončený. V případě, že by nájemce s výpovědí nesouhlasil, bude na něm, aby Vás vyhledal a případně výpověď napadl u soudu žalobou.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Podání žaloby proti členům představenstva družstva členem bytového družstva
- Je možné podat žalobu proti členům představenstva bytového družstva?
- Členská žaloby - kdy ji může člen bytového družstva?
- Osobní odpovědnost představenstva bytového družstva za chybu, pochybení
- Náhrada újmy člena družstva - § 584/1 zákona o obchodních korporacích
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Kdo platí právníka při žalobě proti bytovému družstvu?
- Kdo platí advokáta při žalobě proti bytovému družstvu?
- Kdo platí právní zastoupení při žalobě proti bytovému družstvu?
- Zaplacení advokáta členy představenstva bytového družstva - pochybení správy
- Zaplacení právníka členy představenstva bytového družstva - pochybení správy
- Regres - zaplacení právního zastoupení představenstvem družstva

Bytové družstvo (zprivatizovaný dům), 23 členů. Po vyčerpání všech mimosoudních řešení jsem nucen bránit se soudní cestou protiprávnímu jednání družstva. Jeho orgány jistě nebudou šetřit na výdajích ze společných prostředků na právní zastoupení. V případě, že uspěji, nebo družstvo na poslední chvíli přistoupí na smír, budu se vlastně podílet na soudních výlohách družstva v poměru 1/22 a stejně tak budou poškozeni i další členové. Lze postavit kauzu tak, aby byla vyvozena osobní odpovědnost pro představenstvo, které situaci zavinilo a aby nebyly dopady pro všechny členy bytového družstva? Děkuji, David

 

ODPOVĚĎ:
Jakým způsobem bude možné „postavit kauzu“ by bylo možné říci v případě podrobné znalosti předmětu Vámi zmiňovaného sporu. Vznikl-li však spor mezi Vámi (jako členem bytového družstva) a tímto bytovým družstvem (zastupovaným navenek představenstvem družstva), bude nutné zahájit soudní spor proti bytovému družstvu jako žalovanému, nikoliv proti jednotlivým osobám v představenstvu bytového družstva.

Budete-li pak v tomto soudním sporu úspěšný a soudem Vám bude mimo jiné přiznáno právo na náhradu nákladů soudního řízení, kterou Vám poskytne bytové družstvo, bylo by možné obrátit se následně s regresním nárokem proti jednotlivým členům představenstva družstva, a to z důvodu jejich protiprávního postupu při zastupování bytového družstva. Tento regresní nárok pak může samozřejmě směřovat jak k náhradě Vám vyplacených nákladů soudního řízení, tak k náhradě nákladů právního zastoupení bytového družstva (které by v případě správného postupu představenstva družstva nevznikly).

Dle § 584/1 zákona o obchodních korporacích je každý člen družstva oprávněn domáhat se za družstvo (tzv. členskou žalobou) náhrady újmy proti členovi orgánu družstva (např. představenstvu družstva), přičemž totéž platí obdobně pro následný výkon rozhodnutí.

Před uplatněním shora uvedeného práva proti členovi představenstva družstva informuje člen družstva kontrolní komisi, byla-li zřízena, přičemž kontrolní komise uplatní právo na náhradu újmy bez zbytečného odkladu po doručení informace od člena družstva. Pokud tak kontrolní komise neučiní (či není-li zřízena), může se člen družstva domáhat náhrady újmy dle § 584/1 zákona o obchodních korporacích sám (§ 585 zákona o obchodních korporacích).

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Chráněné dílny a česká právní řád
- Musí být zřizovatel chráněné dílny právnická osoba?
- Musí být zřizovatel chráněného pracovního místa právnická osoba?
- Zřízení, vytvoření chráněné dílny - podmínky, informace
- Zřízení, vytvoření chráněného pracovnío místa - podmínky, informace
- Chráněná dílna a zákona zaměstnanosti zákonem č. 367/2011 Sb.
- Novela zákona o zaměstnanosti 367/2011 Sb. a chráněné pracovní dílny
- Příspěvek na chráněnou dílnu - § 78 zákona o zaměstnanosti
- Je nutné založit IČO kvůli vytovření nové chráněné dílny?

Je nutné k založení chráněné dílny založit novou společnost (nové IČO) nebo mohu mít status chráněné dílny i ke stávající společnosti? Děkuji, Zdeněk
 
ODPOVĚĎ:
Předem své odpovědi upozorňuji, že od 1. 1. 2012 český právní řád institut chráněné dílny již nezná. K této změně došlo novelizací zákona o zaměstnanosti zákonem č. 367/2011 Sb. , a to z důvodu praktického překrývání institutu chráněné dílny s institutem chráněného pracovního místa (který zůstal v zákoně o zaměstnanosti zachován doposud), jak vyplývá i z důvodové zprávy k této novele:

"Chráněné pracovní dílny jsou institutem, který je v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením využíván již řadu let. Praxe však ukázala, že se jedná o formu podpory zaměstnavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením, která je téměř totožná s podporou chráněného pracovního místa a navíc administrativně náročná, pokud se týká zjišťování průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pro splnění podmínky zaměstnávání nejméně 60% osob se zdravotním postižením. Navíc každé další rozšíření chráněné pracovní dílny je možné jedině prostřednictvím vytvoření nových chráněných pracovních míst."

Pouze pro Vaší informaci proto doplňuji, že chráněnou pracovní dílnou bylo dle § 76/1 zákona o zaměstnanosti (ve znění platném do 31. 12. 2011) pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde bylo v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musela být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě, přičemž na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytoval úřad práce zaměstnavateli příspěvek.

Dle současné právní úpravy tak zaměstnavatel může vytvořit chráněné pracovní místo, kterým je dle § 75/1 zákona o zaměstnanosti pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let. Následně pak není vyloučeno ani čerpání příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě (§ 78 zákona o zaměstnanosti).

Odpověď na Váš dotaz proto zní (jak vyplývá již ze shora uvedeného): pro zřízení chráněného pracovního místa není zapotřebí zakládat novou právnickou osobu (nové IČO), jedná se pouze o pracovní místo se zvláštním právním režimem, které však co do právní povahy zaměstnavatele nevyžaduje žádných změn (jak možno dovodit rovněž z § 76/7 a 9 zákona o zaměstnanosti).

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kdo je vlastníkem vodoměru na rodinném domě u obecního vodovodu
- Kdo platí výměnu vodoměru - provozovatel vodovodu či odběratel vody
- Kdo hradí výměnu vodoměru - dodavatel vody nebo zákazník?
- Jak často se musí měnit vodoměr ze zákona
- Kdo je majitel vodoměru na rodinném domě od obecního vodovodu
- Jak dlouho dopředu musí provozovatel oznámit výměnu vodovodu odběrateli?
- Oznámení o výměně vodoměru - jak dlouho dopředu musí o výměně odběratel vědět?
- Jak se dozvědět kdy musí být vyměněn vodoměr
- Jak se dozvědět datum výměny vodoměru
- Důvody pro výměnu vodoměru a hrazení výměny - §16, 17 zákona o vodovodech a kanalizacích
- Výměna vodoměru - §16, §17 zákona o vodovodech a kanalizacích

Každý rok platím vodné a stočné našemu obecnímu úřadu. Jsem ze vsi. Zajímalo by mě po kolika letech se musí měnit vodoměr, který mám nainstalovaný v domě a zda je můj nebo patří vsi. Zda jeho výměnu zaplatím ze svého nebo provozovatel což je obecní úřad ho zaplatí za mě. Děkuji, Aleš
 
ODPOVĚĎ:
1/ Frekvence výměny vodoměru:
Dle § 16/3 zákona o vodovodech a kanalizacích (zák. č. 274/2001 Sb.) je povinností provozovatele vodovodu oznámit odběrateli výměnu vodoměru alespoň 15 dní předem, současně s vymezením času v rozsahu maximálně 3 hodin.

Přítomnému odběrateli se současně s výměnou vodoměru předává potvrzení obsahující zaznamenaný stav měření odebraného vodoměru a u nově osazeného vodoměru jeho číslo, zaznamenaný stav a termín, do kterého musí být vyměněn.

Tímto způsobem byste se tedy měl dozvědět, v jakém časovém horizontu dojde k výměně vodoměru na Vašem odběrném místě, pokud Vám tato informace nebyla při jeho osazení provozovatelem vodovodu sdělena, doporučuji Vám provozovatele vodovodu kontaktovat s touto otázkou (délka funkčnosti každého vodoměru závisí zejména na jeho typu, nelze tedy hovořit o paušální době použitelnosti).

Důležitost včasné výměny vodoměru je pak zdůrazněna v § 17/4 písm. c) zákona o vodovodech a kanalizacích, který odkazuje na náhradní způsob výpočtu množství dodané vody v případě, že bude zjištěno, že ověření vodoměru již pozbylo platnosti.

Máte-li pochybnost o přesnosti měření vodoměru, můžete provozovatele vodovodu (ve smyslu § 17/3 zákona o vodovodech a kanalizacích) požádat o jeho přezkoušení.

2/ Vlastnictví vodoměru:
Dle § 16/2 zákona o vodovodech a kanalizacích je vlastníkem vodoměru vlastník vodovodu, s výjimkou případů, kdy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2002) se prokazatelně stal vlastníkem vodoměru provozovatel vodovodu. Vy, jako odběratel, tak vlastníkem vodoměru být nemůžete.

3/ Úhrada výměny vodoměru:
V tomto ohledu je podstatné, z jakého důvodu má k výměně vodoměru dojít:

- je-li vodoměr vyměňován z důvodu blížícího se ukončení platnosti jeho ověření, hradí výměnu provozovatel vodovodu (§ 16/3 zákona o vodovodech a kanalizacích, není-li samozřejmě ve smlouvě s dodavatelem vody stanoveno něco jiného),
- je-li vodoměr vyměňován z důvodu jeho zjištěné nefunkčnosti (a to při odběratelem vyžádaném přezkoušení), hradí jeho výměnu také provozovatel vodovodu (§ 17/4 písm. d) zákona o vodovodech a kanalizacích),
- je-li naopak vodoměr vyměňován v rámci odběratelem vyžádaného přezkoušení, v jehož rámci však vyjde najevo, že vodoměr je v pořádku, hradí tuto výměnu odběratel (§ 17/4 písm. b) zákona o vodovodech a kanalizacích),
- je-li vodoměr vyměňován z důvodu jeho nefunkčnosti, kterou způsobil odběratel (nedostatečnou ochranou vodoměru nebo jeho přímým poškozením), hradí výměnu samozřejmě také odběratel (§ 17/7 zákona o vodovodech a kanalizacích).

_

RŮZNÉ-STAVBY
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Promlčení pokuty za černou stavbu - od postavení stavby nebo zjištění úřadu?
- Od kdy běží promlčecí lhůta pokuty od stavebního úřadu
- Pokuta od stavebního úřadu - promlčení, promlčecí lhůta
- Promlčení, promlčecí lhůta pokuty za černou stavbu od stavebního úřadu
- Prekluzní promlčecí lhůta - § 20 zákona o přestupcích
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Trvající správní delikt - příklad, definice, informace
- Co je to trvající správní delikt - definice, vysvětlení, příklad

Sousedka na mě podala oznámení že jsem udělal stavbu na černo a že to chce prošetřit. Stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby a požaduje pokutu. Stavba ale stojí už několik let a po roce je přece pokuta promlčena. Úřad ale tvrdí, že je pokuta promlčena až rok po té co úřad černou stavbu zjistil a to je právě teď, takže pokuta ještě promlčena není.
Jak to s touto situací tedy je? Kdy dochází k promlčení přestupku černé stavby? Má úřad právo po mě požadovat pokutu?
Mohu prokázat že tato stavba je tu déle než rok. Děkuji, Ladislav

 

ODPOVĚĎ:
Stavební úřad zjevně vyhodnotil váš správní delikt jako trvající; trvající správní delikty (přestupky) jsou takovými, které jsou spáchány navozením protiprávního stavu a jeho udržováním. Odstraněním protiprávního stavu nebo zjištěním správního orgánu o tom, že protiprávní stav byl nastolen, začíná běh roční prekluzivní lhůty (§ 20 zákona o přestupcích).

Trvající správní delikty jsou takové, které spočívají obvykle v nenahlášení (například ztráty občanského průkazu v zákonem stanovené lhůtě), neprovedení registrace (například zbraně), nepožádání o povolení apod.

Pokud chcete uspět ve věci, je nutné zpochybnit hodnocení daného protiprávního jednání správním orgánem.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Jak získat příspěvek na bydlení - rodinný dům
- Rodinný dům - příspěvek na bydlení 2014
- Kdy je možné požádat o příspěvek na bydlení - podmínky
- Kdy mohu získat příspěvek na bydlení - podmínky, informace
- Podmínky pro získání příspěvku na bydlení - byt, rodinný dům
- Jaké náklady jsou důležité při žádosti o příspěvek na bydlení

MPSV - státní příspěvek na bydlení - 1 obyvatel ve vlastním rodinný dům RD: v dostupném materiálu k předmětné problematice je vždy uveden pouze termín "byt" - je možno získat též příspěvek na bydlení ve vlastním rodinné domě? Pokud ano, má se do nákladů uvést soupis resp. součet záloh v měsíci (SIPO) nebo skutečné vyúčtování za minulé (a které) období? Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Podle § 24, odst. 2 zákona o státní sociální podpoře se za vlastníka bytu považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu. Možnost získat příspěvek na bydlení tedy neplatí jen pro vlastníky či nájemce bytů, ale i rodinných domů. Jestliže jste vlastníkem rodinného domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení, můžete si o příspěvek na bydlení požádat.

Do žádosti o příspěvek je zapotřebí uvést skutečně vynaložené náklady na bydlení (to, co jste opravdu zaplatil) za uplynulé kalendářní čtvrtletí. U bytů vlastníků jsou za náklady na bydlení považovány náklady srovnatelné s nájemným ve výši 1.835 Kč pro jednu osobu a dále náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo pevná paliva. Více informací o příspěvku na bydlení najdete v § 24 - 28 zákona o státní sociální podpoře - příslušnou část zákona najdete zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-117#cast3

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Právní vymahatelnost vybudování pouličního osvětlení a inženýrských sítí
- Právo, nárok na pouliční osvětlení
- Má občan právo na pouliční osvětlení a inženýrské sítě
- Je možné požadovat po obci vybudování veřejného osvětlení?
- Je možné požadovat po obci vybudování inženýrských sítí?
- Příslib veřejného osvětlení od obce - jak obec donutit ho splnit?
- Příslib inženýrských sítí od obce - jak obec donutit ho splnit?

Mám dotaz ohledně napojení na inženýrské sítě. Budu posílat žádost na úřad ohledně napojení na inženýrské sítě. Prosím o radu jestli je takhle všechno v pořádku a zda-li se s tím dá něco dělat.
"Věc: Opětovná žádost o napojení na inženýrské sítě rodinný dům …
23.8.2010 byla odkoupena Městysem část pozemku za účelem výstavby inženýrských sítí (z tohoto důvodu byl prodej pozemku). Dne 8.11.2010 byla podána žádost o napojení na inženýrské sítě. Dne 22.11.2010 bylo vyjádření Městyse, že není v rozpočtu kalkulováno s těmi to sítěmi. Po roce dne 19.12.2011 byla podána další žádost o instalaci veřejného osvětlení z důvodu bezpečnosti (kde se v létě stala událost: střelba na dům – šetřeno policii ČR) Dne 13.1.2012 bylo vyjádření Městyse, že veřejné osvětlení bude vybudováno společně s inžen. sítěmi. Jelikož uběhlo několik roků od výstavby rodin. domu a slibů při stavbě domů, že inženýrské sítě budou připraveny než dostavíme a i po žádostech se nic neděje, obracím se s opětovnou žádostí o napojení na inženýrské sítě."
Jelikož mezi tím uběhlo několik roků, kde probíhala a probíhá výstavba na jiných ulicích jsem připraven předat celou tuto záležitost svému právnímu zástupci. Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Pro provedení důkladnější právní analýzy Vašeho případu by bylo nezbytné seznámit se s řadou dalších podrobností, obecně však platí, že za určitých okolností byste se mohl po obci domáhat zřízení chybějících inženýrských sítí či veřejného osvětlení i soudní cestou, v tomto ohledu je klíčovým např. charakter slibů (které jste od obce již obdržel) započetí realizačních prací.

Vámi citované podání pak doporučuji mírně přeformulovat, je vhodné klást důraz na stylistickou a faktickou přesnost. V tomto podání můžete samozřejmě zmínit (kromě své připravenosti řešit tento případ soudní cestou) i možnou medializaci této liknavosti, v této věci je pak možné interesovat větší množství Vašich sousedů (např. prostřednictvím využití petičního práva). Jste-li skutečně odhodlán k zahájení právních kroků, doporučuji Vám kontaktovat advokáta již nyní:

http://www.advokatikomora.cz

_

RODINA-SJM
- Seznamu listin o manželském majetkovém režimu - informace
- Seznamu listin o manželském majetkovém režimu online nahlížení
- Kdo vede Seznam listin o manželském majetkovém režimu?
- Kde lze nahlédnout do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu?
- Jak zapsat zúžené SJM do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu
- Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a ochrana zúženého SJM
- Seznamu listin o manželském majetkovém režimu - § 721 nového občanského zákoníku
- Zúžení SJM a nový občanský zákoník 2014
- Rozdělené SJM a nový občanský zákoník 2014
- Rozdělené společné jmění manželů a nový občanský zákoník 2014
- Zrušení SJM dlužníka a ochrana věřitelů - nový občanský zákoník 2014
- Ochrana věřitelů při zúžení, zrušení SJM dlužníka
- Zrušení SJM a ochrana věřitelů - § 736, § 734, § 737 NOZ 2014
- Evidence listin o manželském majetkovém režimu - informace
- Notářský řád § 35 a společné jmění manželů SJM
- Evidence listin o manželském majetkovém režimu - Notářská komora
- Notářská komora - Evidence listin o manželském majetkovém režimu

Od 7/2013 máme s manželem rozdělené SJM rozhodnutím soudu. Dozvěděla jsem se, že existuje Veřejný seznam, do kterého je možné zapsat, že máme rozdělené společné jmění manželů SJM a díky tomu bude rozsudek účinný i vůči třetím osobám. Zajímalo by mě, na koho se mám obrátit, abych tuto skutečnost mohla do Veřejného seznamu uvést. Volala jsem na okresní soud a na městský úřad, ale nikde mi neporadili. Předem děkuji za odpověď. Simona

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je podstatným v první řadě § 721 nového občanského zákoníku, dle něhož se do veřejného seznamu zapíše vše, co mění zákonný majetkový režim manželů, přičemž zápis provede bez zbytečného odkladu ten, kdo sepsal smlouvu (zde např. smlouvu manželů o zúžení SJM), a není-li to možné, ten, kdo tento veřejný seznam vede.

Otázky zúžení zákonného rozsahu SJM se dále dotýkají tato ustanovení nového občanského zákoníku:
- § 736, dle něhož platí, že je-li SJM zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním; dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé SJM není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o SJM přiměřeně;
- § 734, dle něhož platí, že je-li smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, kterými byl zákonný majetkový režim změněn nebo vyloučen, dotčeno právo třetí osoby, zejména věřitele, může tato osoba své právo uplatnit u příležitosti vypořádání toho, co bylo dříve součástí SJM, stejně, jako by ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo;
- § 737/1 a 2, dle něhož platí, že vypořádáním SJM nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné, přičemž vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.

Druhým podstatným ustanovením nového občanského zákoníku je pak pro Vás § 980/1, dle něhož platí, že je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. Stejné pravidlo je pak zakotveno také v § 35l/1 notářského řádu.

Na úpravu nového občanského zákoníku pak navazuje novelizovaný notářský řád, v jehož rámci je vhodné si povšimnout následujících ustanovení:
- § 35a/1 písm. b) a d), dle něhož notářská komora provozuje mimo jiné Evidenci listin o manželském majetkovém režimu (neveřejný seznam těchto listin pro potřeby dědických řízení) a Seznam listin o manželském majetkovém režimu (veřejný seznam těchto listin).
- § 35j/1 písm. b), dle něhož jsou v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu mimo jiné evidována rozhodnutí soudu, kterými soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů nebo zúžil jeho stávající rozsah, přičemž tento veřejný seznam se skládá z rejstříku a sbírky listin.
- § 35k/3, dle něhož provede notářská komora a/ založení rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu do sbírky listin a b/ zápis příslušných údajů do rejstříku na základě soudem zaslaného stejnopisu rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu v elektronické podobě, přičemž soud bude povinen zasílat notářské Komoře stejnopis rozhodnutí bez odůvodnění (tzn. pouze jeho výrokovou část);
- § 35l/2, dle něhož zveřejňuje notářská komora vybrané údaje zapisované do rejstříku Seznamu listin o manželském majetkovém režimu způsobem umožňujícím dálkový přístup;
- § 35l/3, dle něhož kterýkoli notář vydá každému na jeho žádost ze sbírky listin opis rozhodnutí soudu o změně manželského majetkového režimu a/nebo potvrzení o tom, že rozhodnutí soudu o změně manželského majetkového režimu není v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu zapsáno.

Otázka, kterou však žádný ze shora uvedených právních předpisů výslovně neřeší, je automatické zveřejnění všech již vydaných soudních rozhodnutí o změně manželského majetkového režimu v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Došlo-li proto ve Vašem případě ke zúžení SJM již v roce 2013 (tzn. dle § 148/1 nebo 2 Občanského zákoníku), nelze z nového občanského zákoníku ani notářského řádu dovodit, zda bude toto rozhodnutí soudu automaticky zasláno notářské komoře ke zveřejnění či zda je zapotřebí Vaše iniciativa.

Výslovnou odpověď na tuto otázku pak není možné nalézt ani v čl. XIII zákona č. 303/2013 Sb. (novela notářského řádu v souvislosti s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku), přičemž prováděcí právní předpis (Předpis Notářské komory České republiky o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, schválený Ministerstvem spravedlnosti) v této souvislosti ve svém § 23 počítá pouze se zveřejněním manželských smluv uzavřených do 31. 12. 2013, o rozhodnutích soudů vydaných do tohoto data zde pojednáno není.

Ze shora uvedeného důvodu jsem se ve Vaší věci obrátil s dotazem přímo na notářskou komoru České republiky, přičemž mi bylo sděleno, že rozhodnutí soudů, kterými došlo např. ke zúžení zákonného rozsahu SJM, a která byla vydána do 31. 12. 2013, nebudou v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu automaticky zveřejněna, tzn. že soudy nebudou tato rozhodnutí z vlastní iniciativy notářské komoře zasílat. V těchto případech předpokládá notářská komora iniciativu dotčených manželů, kteří kontaktují soud, který předmětné rozhodnutí vydal, a vyžádají si zde zaslání elektronické verze tohoto rozhodnutí notářské komoře ke zveřejnění v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. V tomto smyslu Vám (a Vašemu manželovi) doporučuji podniknout příslušné kroky, zveřejnění rozhodnutí soudu kterým byl zúžen zákonný rozsah Vašeho SJM, si můžete následně ověřit zde:

http://www.nkcr.cz/index.php?page=rejstrik

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Kolik si může přivydělat student aby měl nárok na výživné
- Přívýdělek studenta a nárok na výživné, alimenty
- Nárok na výživné, alimenty u brigády dítěte, potomka
- Kdy má ještě dítě nárok na výživné při výdělku na brigádě
- Kdy má ještě potomek nárok na výživné při výdělku na brigádě
- Brigáda dítěte, potomka a nárok na výživné, alimenty
- Budu mít nárok na výživné při brigádě?
- Budu mít nárok na alimenty při brigádě?
- Brigáda studenta a nárok na alimenty, výživné od otce, matky

Jsem studentka VŠ, je mi 23 let. Od svého otce dostávám každý měsíc výživné. Chtěla bych se zeptat, jaké druhy pracovního úvazku, případně kolik hodin týdně, mohu při svém denním studiu vykonávat, abych stále výživné dostávala až do konce studia. Děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Oba rodiče vůči Vám mají vyživovací povinnost do doby, než budete schopná se sama živit. Schopnost samostatně se živit přitom není vymezena ani druhem pracovněprávního vztahu, ani výší úvazku nebo počtem odpracovaných hodin za týden či měsíc. Záleží zejména na výši Vašich příjmů a na tom, zda tyto příjmy pokryjí Vaše životní náklady (bydlení, stravu, ošacení, studium, volnočasové aktivity apod.).

Pokud by Vaše příjmy z výdělečné činnosti dostatečně pokryly Vaše náklady, mohla by takováto výdělečná činnost být považována za schopnost se živit. Občasné brigády a nepravidelné přivýdělky za schopnost se živit považovány nejsou.¨

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Doplnění kauce nájemce čerpané na nájemné - § 686a odst. 3 NOZ
- Nájemník nezaplatil nájem a energie - čerpání z kauce a doplnění peněz - § 686a odst. 3
- Neplacení nájemného a výpověď nájemní smlouvy pronajímatelem - NOZ 2014
- Výpověď nájemní smlouvy pro dluh na nájemném - nový občanský zákoník 2014
- Lhůta na doplacení nedoplatku z nájmu a služeb - nový občanský zákoník 2014
- Lhůta na vrácení přeplatku z nájmu a služeb - nový občanský zákoník 2014
- Lhůta na vystěhování z nájemního bytu při neplacení nájemného, nájmu
- Neplacení nájmu a lhůta na vystěhování pro nájemce, nájemníka
- Neplacení nájemného a lhůta na vystěhování pro nájemce, nájemníka
- Jak postupovat při neplacení nájmu, nájemného nájemcem, nájemníkem

Nájemní smlouva od 1. listopadu 2013, nájemník uhradil 3 měsíční kauci, první měsíc zaplatil pozdě nájem + zálohy na služby, od té doby už neplatí - již druhý měsíc ani nájemné ani zálohy na služby (smlouvy s dodavateli na služby jsou v našem jméně). Platí ujednání ve smlouvě podle starého či nového zákoníku? Můžeme nechat odpojit přívod energie, abychom zabránili narůstajícímu dluhu? Mohu dát nájemníkovi výpověď na základě výzvy, že nebyly doplněny peněžní prostředky na účtu podle § 686a odst. 3 - nájemce do jednoho měsíce od vyzvání pronajímatele doplní kauci na původní výši?
Jak především zabránit zvyšování dnešního dluhu na energii, která bude vyfakturována nám a my ji musíme zaplatit. Jak se bránit, aby dluh nenarostl do výše, kdy to bude likvidační nejen pro nájemníka, ale také pro mne jako pronajímatele. Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Platí především nájemní smlouva, kterou jste si s nájemníkem ujednala. To, co ve smlouvě ujednáno není se řídí nyní novým občanským zákoníkem. Nově by se nepříhlíželo ve smlouvě k těm ujednáním, která jsou zjevně nepřiměřená. Taková by byla v rozporu s občanským zákoníkem a tudíž by nebyla brána v potaz.

Nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období, není-li ujednána jiná doba. Podle nového občanského zákoníku máte jako pronajímatel právo, poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby Vám nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal/opustil, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.

Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

Avšak pozor ve výpovědi z nájmu musíte uvést v čem spatřujete zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo musíte před doručením výpovědi nájemce vyzvat, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav. Neučinítel-li tak, k výpovědi se nepřihlíží. Zvýše uvedeného tedy doporučuji nájem s nájemníkem ukončit a jistotu použít na zaplacení energií.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronájem nebytových prostor jako bytu - umožňuje to nový občanský zákoník?
- Nájemní smlouva na nezkoulaudovaný byt - ne platná nebo ne?
- Platnost nájemní smlouvy na nezkolaudovaný byt
- Je možné pronajmout nezkolaudovaný byt k bydlení?
- Definice bytu - § 2236/1 a 2 nový občanský zákoník 2014
- Co je to byt podle zákona - § 2236/1 a 2 nový občanský zákoník 2014
- Bydlení v nezkolaudovaném bytě - § 119 a násl. stavebního zákona
- Bydlení v nájmu a důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku 2014

Lze dle nového občanského zákoníku účinného od 1.1.2014 pronajímat nebytové prostory jako byt? Jsou upravené k bydlení, obsahují kuchyňku, koupelnu, WC, ale nejsou ještě zkolaudované jako byt. Nevztahuje se na to již zákaz ve stavebním zákonu bydlet v těchto prostorách bez vydání kolaudačního rozhodnutí? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Dle § 2236/1 a 2 nového občanského zákoníku se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení, přičemž ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor; skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, nemůže být na újmu nájemci.

Ze shora uvedeného tak lze dovodit, že smlouvu o nájmu bytu (tzn. smlouvu, jejímž předmětem je uspokojení bytových potřeb nájemce) lze uzavřít i v případě, že pronajímané prostory nejsou tzv. zkolaudovány jako byt, v tomto případě je rozhodný faktický stav, tzn. zda jsou pronajaté prostory k obývání způsobilé.

Je však zároveň pravdou, že obývání prostor, které nejsou tzv. zkolaudovány jako obytné (ve smyslu § 119 a násl. stavebního zákona) může být ze strany stavebního úřadu sankcionováno, ani tato skutečnost však nemá na platnost (a vymahatelnost) uzavřené nájemní smlouvy žádný vliv (oblast soukromoprávního závazkového vztahu je zde oddělena od oblasti veřejnoprávní regulace).

Výše zmíněnou koncepci pak potvrzuje sám zákonodárce v důvodové zprávě k novému občanskému zákoníku:

"Pro nájemní bydlení je typické pronajímání bytu. Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností účelově určených k bydlení. Výrazem "soubor místností" se poukazuje, že půjde pravidelně o několik místností pod společným uzamčením, tj. přístupných společnými vchodovými dveřmi. Označení "byt" se tedy pojí s tzv. samostatným bytem, tj. takovým, který má vlastní vstup, a člověk, který v něm bydlí, může byt obývat, aniž je závislý na místnostech nebo prostorech vně bytu, byť se nevylučuje, aby z ujednání stran nebo povahy věci vyplývalo něco jiného. Z hlediska veřejného práva je pro určení bytu rozhodné rozhodnutí správního orgánu stanovující účel užívání stavby, tj. kolaudační rozhodnutí. Takové rozhodnutí může být z hlediska soukromého práva dílčím vodítkem, nemůže však být určující. Pronajme-li se jako byt k bydlení místnost (soubor místností) tvořící materiálně obytný prostor (tedy prostor k bydlení vhodný a zdravotně způsobilý), byť jej správní rozhodnutí za byt neoznačuje, půjde přesto z hlediska soukromého práva o chráněný nájem bytu. Otázku porušení veřejného práva bude nutné posoudit jako správní delikt s důsledky, které veřejné právo stanoví pro toho, kdo se deliktu dopustil."

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Manžel daroval rodinný dům tchýni - může vystěhovat manželku s dětmi v době rozvodu?
- Manžel daroval rodinný dům matce - může vystěhovat manželku s dětmi v době rozvodu?
- Manželka darovala rodinný dům matce - může vystěhovat manželku s dětmi v době rozvodu?
- Manželka darovala rodinný dům tchýni - může vystěhovat manželku s dětmi v době rozvodu?
- Manžel daroval byt tchýni - může vystěhovat manželku s dětmi v době rozvodu?
- Manžel daroval byt matce - může vystěhovat manželku s dětmi v době rozvodu?
- Manželka darovala byt matce - může vystěhovat manželku s dětmi v době rozvodu?
- Manželka darovala byt tchýni - může vystěhovat manželku s dětmi v době rozvodu?
- Právo společného bydlení manželů a nový občanský zákoník 2014
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na rozvedenou manželku po rozvodu manželství
RODINA-SJM
- Jak při rozvodu prokázat peníze proinvestované v bytě, domě manžela
- Jak při rozvodu prokázat peníze proinvestované v bytě, domě manželky
- Peníze investované do rekonstrukce nemovitosti jednoho z manželů - jak je prokázat?

Jaká mám práva já a mé děti při rozvodu manželství a bydlení v domě, který byl v majetku manžela a nyní jeho matky.
Po dobu trvání našeho 10letého manželství jsme s manželem žili v domě, který nabyl před naší svatbou, spolu s mými dvěma nyní již plnoletými dětmi (20 a 22 let), které mám z prvního manželství. V létě 2013 mi oznámil, že odchází k jiné ženě a odstěhoval se. Nyní jsem zjistila, že 11/2013 podal žádost o rozvod (jednání ještě nebylo soudem nařízeno) a též, že 10/2013 daroval nemovitost a převedl ji na svou matku. Jaké mám šance domoci se alespoň části financí, kterými jsme za doby trvání manželství dům zhodnotili a to z mých vlastních peněz nebo peněz společných. Navíc si manžel odvezl veškeré doklady, kterými bych to mohla dokázat. Mám také já popř. i mé dospělé děti žijící v tomto domě (samozřejmě bez nájemní smlouvy) nějakou možnost při řešení bytové otázky nebo nás může manžel či jeho matka bez jakékoliv náhrady vystěhovat na ulici? Děkuji, Kristýny
 
ODPOVĚĎ:
Podle nového občanského zákoníku účinného od 2014 platí, že je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení. Vznikne-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení. Pro Vás to tedy znamená, že máte po dobu trvání manželství právo na bydlení. Po rozvodu manželství Vám tedy toto právo zanikne a soud Vám dá přiměřenou dobu na to, abyste si našla nové bydlení. v Případě dětí, které ještě nejsou schopny se samostatně živit, se manžel nemůže vzdát povinnosti, jim obydlí poskytnout. Na náklady, které jste vynaložila na péči o byt, jistě nárok máte. Máte ale pravdu v tom, že je nutné tyto náklady prokázat. Za důkaz Vám mohou sloužit také svědecké výpovědi, známých nebo dětí, fotografie, výpisy z účtů. V nároku, který budete podávat, je už třeba přesně vymezit, kolik si od manžela nárokujete a tuto částku přesně doložit právě svědeckými materiály, jinak k nim soud nebude přihlížet. V případě rozvodu si můžete nárokovat výživné rozvedeného manžela, které by Vám mohlo pomoci při hledání nového bydlení, rovněž tak děti, pokud nejsou ještě schopné se sami živit, tak jim soud výýživné ze strany otce rovněž přizná.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Lhůta na odstranění závad pronajatého bytu, rodinného domu
- Dokdy musí pronajímatel odstranit poškození bytu
- Dokdy musí pronajímatel odstranit vady bytu
- Je možné opustit byt bez zajištění přístupu do něj?
- Stanovy družstva - § 2240 a § 2241 nový občanský zákoník
- Kdy je byt způsobilý k obývání - § 2243 NOZ
- Sleva z nájmu, nájemného pro neostranění vady pronajímatelem - § 2265/1 a 2 NOZ
- Sleva z nájemného, nájmu pro neostranění závady pronajímatelem - § 2265/1 a 2 NOZ
- Sousední byt se nevytápí a má otevřená okna - jak se bránit, jak postupovat?
- Studený sousední byt kvůli otevřeným oknům - jak postupovat, jak se bránit?
- Nepřítomnost nájemce v pronajatém bytě - ohlášení pronajímateli § 2269 NOZ
- § 2269 NOZ - povinnost ohlásit dlouhodobou nepřítomnost nájemce v pronajatém bytě
- § 2269 NOZ - oznámení o dlouhodobé nepřítomnosti nájemnce, nájemníka v bytě
- § 2269 nového občanského zákoníku 2014

Bydlím v panelovém domě na severu Čech, sousedka bydlící v přilehlém bytě nechala všechna 4 okna otevřená (ventilačka), v bytě byla naposledy cca v dubnu 2013 a je pravděpodobně dlouhodobě v zahraničí. Okna se v silnějším větru s prásknutím vyklápí nebo přiklápí jak se v něm prohání průvan, již druhou zimu se v bytě netopí a můj sousední pokoj se nedá vyhřát ani na nejvyšší stupeň regulace ventilu. Pominu-li ten nepříjemný hluk, požádala jsem vedení bytového družstva o pomoc, to mi sdělilo, že pokud nedojde k havarii nebude nic dělat. Co bych mohla učinit já? Děkuji, Martina
 
ODPOVĚĎ:
Doporučuji Vám nahlédnout do stanov (popř. dalších vnitřních předpisů) bytového družstva, v jejichž rámci by měla být práva a povinnosti nájemce (Vás) a pronajímatele (bytového družstva) zejména upravena (§ 2240 a § 2241 nového občanského zákoníku).

V obecné rovině pak platí, že:
- byt je způsobilý k obývání, pokud je čistý a ve stavu, který se obvykle považuje za dobrý, a pokud je zajištěno poskytování nezbytných plnění spojených s užíváním bytu nebo s ním souvisících (§ 2243 nového občanského zákoníku);
- pronajímatel je povinen udržovat po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání (§ 2257/1 nového občanského zákoníku);
- zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které brání obvyklému bydlení, oznámí to pronajímateli bez zbytečného odkladu (§ 2264/1 nového občanského zákoníku);
- pronajímatel je povinen odstranit poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil, přičemž neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může nájemce žádat na pronajímateli slevu z nájemného (§ 2265/1 a 2 nového občanského zákoníku).

S ohledem na shora uvedené Vám proto lze v současné chvíli doporučit kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

s jehož pomocí můžete připravit tzv. předžalobní výzvu, v níž bytové družstvo upozorníte na právně závadný stav a Vaše odhodlání řešit protiprávní pasivitu bytového družstva soudní cestou (zároveň pak můžete samozřejmě uplatnit rovněž svůj nárok na slevu z nájemného).

Současně s kontaktováním bytového družstva se pak můžete obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem na prošetření porušování závazných ustanovení vyhlášky č. 194/2007 Sb., resp. nerespektování projektu bytového domu (v otázce dodržování povinného tepelného režimu).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že dle § 2269 nového občanského zákoníku platí, že ví-li nájemce předem o své nepřítomnosti v bytě, která má být delší než dva měsíce, i o tom, že byt mu bude po tuto dobu obtížně dostupný, je povinen tuto skutečnost včas oznámit pronajímateli. Současně je nájemce povinen označit osobu, která po dobu jeho nepřítomnosti zajistí možnost vstupu do bytu v případě, kdy toho bude nezbytně zapotřebí; nemá-li nájemce takovou osobu po ruce, je takovou osobou pronajímatel. Nesplní-li nájemce svou oznamovací povinnost, považuje se toto jednání za porušení povinností nájemce závažným způsobem. V tomto ohledu by pak bylo možné uvažovat o prověření podmínek pro další členství Vaší sousedky v bytovém družstvu (zde možno opět odkázat na jeho stanovy).

_

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Povinnost hradit poplatek Intergramu při pronájmu nemovitosti
- Podmínky pro úhradu televizního poplatku podnikatelem
- Pronájem bytu a poplatek Integramu
- Pronájem rodinného domu a poplatek Integramu
- Poplatek Integramu za pronájem rodinného domu, bytu
- Kdo platí poplatek za televizi - pronajímatel nebo nájemník, nájemce
- Kdo je povinen odvádět poplatek za TV - pronajímatel nebo nájemce, nájemník?
- Poplatek za TV - hradí ho pronajímatel nebo nájemce, nájemník?

Autorský poplatek za veřejnou produkci ve zkolaudovaném rodinném domě který pronajímám:
Pronajímám k nahodilému pobytu zkolaudovaný objekt jako rodinný domek, čili objekt určený k bydlení. Není to penzion, hotel, ubytovna, je to soukromý objekt, v jednom pokoji tohoto rodinného domku je TV. Pronájem na IČO.
Jsem nebo nejsem povinen platit autorský poplatek Intergramu? Jak jednat s organizacemi, které poplatky vyžadují? Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, v této souvislosti je klíčovou otázka, zda je možné umístění televizního přijímače do pronajímaného RD považovat za zpřístupnění díla veřejnosti (tj. užití takového díla ve smyslu § 12/4 písm. f) autorského zákona).

Pojem veřejnosti se obvykle vymezuje jako individuálně neurčený okruh osob, který je však s přihlédnutím ke konkrétnímu způsobu užití díla možné interpretovat rovněž jako okruh osob individuálně určených. V této souvislosti je nutné rozlišovat mezi užitím díla pro vlastní (osobní) potřebu a mezi užitím veřejným, o které jde vždy, přesahuje-li užití díla rámec soukromí fyzické osoby.

I když se jedná o problematiku do jisté míry spornou, domnívám se, že rovněž v případě umístění televizního přijímače v pronajímaném rodinném domě bude nutné poplatky příslušnému kolektivnímu správci (zde Intergram) hradit. Určujícím je v této souvislosti okruh osob, kterým má být dílo vysílané televizí zpřístupňováno a účel tohoto zpřístupňování.

Přestože v případě pronajímání RD bude okruh osob určený v podstatě individuálně (tj. nájemník rodinného domu), lze usuzovat, že s ohledem na možnou proměnlivost takové osoby, nemožnost zabránit přístupu třetích osob k televiznímu přijímači a skutečnosti, že nájemce rodinného domu není zpravidla členem okruhu soukromí pronajímatele, bude nutné hodnotit umístění televizního přijímače jako provozování televizního vysílání dle § 23 autorského zákona (ve spojení s § 18/1 a 2 autorského zákona).

Rozsah poplatků hrazených Intergram závisí na aktuálně platném ceníku, v této souvislosti Vám doporučuji kontaktovat přímo intergram:

www.intergram.cz

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že dle § 3/2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Poplatníkem těchto poplatků je rovněž ta fyzická osoba, která televizní přijímač drží nebo ho užívá z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc, aniž by byla jeho vlastníkem. Dle § 5/1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platí poplatník, který je fyzickou osobou, televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více. Dle § 5/3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích pak poplatník, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, platí televizní poplatek z každého televizního přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním.

Tvoří-li tedy vybavení Vašeho RD televizní přijímač a budete-li RD pronajímat na dobu delší než 1 měsíc, stane se po tuto dobu poplatníkem televizního poplatku nájemce rodinného domu.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak vystěhovat manželku z výlučně vlastního bytu, domu, nemovitosti?
- Jak vystěhovat manžela z výlučně vlastního bytu, domu, nemovitosti?
- Jak vystěhovat manželku před rozvodem z bytu, domu, nemovitosti
- Jak vystěhovat manžela před rozvodem z bytu, domu, nemovitosti
- Vystěhování manželky z výlučně vlastního bytu, domu, nemovitosti?
- Vystěhování manžela z výlučně vlastního bytu, domu, nemovitosti?
- Vystěhování manželky před rozvodem z bytu, domu, nemovitosti
- Vystěhování manžela před rozvodem z bytu, domu, nemovitosti

Bydlíme s manželkou v rodinném domě po mých rodičích (jsem výlučný majitel), který nám po svatbě pomohli obojí rodiče zrekonstruovat finančně i pracovně. V manželství máme od 2012 problémy a 12/2012 jsme se dohodli na rozvodu manželství (2 děti 12 a 8 let).
Manželka si přála žít sama a tak se naši rodiče rozhodli zakoupit společně byt o velikosti nejméně 2+1 ve stejném městě pro klidnou střídavou péči o děti. Byt by byl ve vlastnictví rodičů s tím, že později bude jejich vnuků. Nyní však manželka odstěhování do tohoto bytu odmítá. Ptám se: Jak dosáhnout toho, aby se manželka odstěhovala ze společného bydlení v mém domě? Kam zakotvit a jaké časové období určit pro její případnou povinnost odstěhovat se do bytu zakoupeného rodiči? Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Podle nové právní úpravy má Vaše manželka po dobu trvání mnželství tzv. právo bydlení ve Vašem domě. Zaniklo-li manželství rozvodem, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu vlastnické právo o povinnosti druhého manžela se vystěhovat. Musíte tedy, pokud dohoda není možná, požádat o vystěhování soud. Počítejte s tím, že soud dá manželce přiměřenou lhůtu na vystěhování. Po marném uplynutí této lhůty pak manželka nemá právní titul na užívání domu. Nelze manželku přinutit, aby se do Vámi nabízeného bytu vystěhovala, pokud nebude chtít.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Práva spolumajitelů příjezdové cesty k pozemkům, domům
- Může spoluvlastník požadovat poplatek za užívání cesty po jiném spolumajiteli?
- Může spolumajitel požadovat poplatek za užívání cesty po jiném spoluvlastníkovi?
- Co je to obecné užívání pozemní komunikace - definice, vysvětlení
- Správa společné věci ve spoluvlastnictví a rozhodovací práva spolumajitelů
- Rozhodovací práva spolumajitelů, správa společné věci ve spoluvlastnictví
- Jak se bránit proti rozhodnutí ostatních spoluvlastníků - hrozící újma spolumajitele
- Přídatné spoluvlastnictví pozemku pod příjezdovou komunikací - § 1223 a násl. NOZ
- § 1223 a násl. NOZ - přídatné spoluvlastnictví pozemku pod cestou
- Zpoplatnění obecného užívání pozemních komunikací - § 20 zákona o pozemních komunikacích

Kupujeme stavební pozemek s příjezdovou cestou (podíl cesty máme 1/24). Noví sousedé po nás žádají 80.000 Kč/rok za jízdu po "jejich" cestě k našemu pozemku (podíl cesty mají 1/32). Prý je to poplatek za užití cesty. Mají na to právo?
Děkuji, Zuzka

ODPOVĚĎ:
Dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že příjezdová cesta je umístěna na samostatném pozemku, který je v ideálním podílovém spoluvlastnictví několika osob (tuto skutečnost, včetně velikosti spoluvlastnických podílů jednotlivých spoluvlastníků, lze samozřejmě online ověřit náhledem do katastru nemovitostí).

Stručně řečeno je pak požadavek Vašich sousedů poměrně absurdní, právo na úhradu jakéhokoli "poplatku" Vašim sousedům v žádném případě nesvědčí.

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že podstatou ideálního podílového spoluvlastnictví je skutečnost, že každý spoluvlastník má právo k celé spoluvlastněné věci, přičemž toto jeho právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka (§ 1117 nového občanského zákoníku). Nelze tedy přijmout myšlenku, že byste měla být povinna hradit jakoukoli částku za užívání věci, která je Vašim vlastnictvím (navíc pak ve vztahu ke spoluvlastníkovi, jehož podíl je menší, než podíl Váš).

Nový podílový spoluvlastník pozemku pod příjezdovou komunikací (Vy) je proto oprávněn užívat celý tento pozemek jako vlastník, stejně tak všichni další podíloví spoluvlastníci tohoto pozemku. Při rozhodování o konkrétní podobě takového užívání (resp. i o jiném nakládání s pozemkem dle § 1122/1 nového občanského zákoníku) jsou pak rozhodující velikosti spoluvlastnických podílů.

Co se pak týče nakládání s předmětem podílového spoluvlastnictví, je vhodné vědět, že:
- každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci, přičemž při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů (§ 1126 nového občanského zákoníku);
- z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně (§ 1127 nového občanského zákoníku);
- o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů (§ 1128/1 nového občanského zákoníku);
- k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků, nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud (§ 1129/1 nového občanského zákoníku);
- přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným omezením v užívání společné věci nebo vznikem povinnosti zřejmě nepoměrné k hodnotě jeho podílu, může soudu navrhnout, aby toto rozhodnutí zrušil (§ 1130 nového občanského zákoníku).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze doplňuji, že Vámi popsaná situace by mohla naplňovat znaky přídatného spoluvlastnictví pozemku pod příjezdovou komunikací dle § 1223 a násl. nového občanského zákoníku.

Váš případ je (kromě úpravy dle nového občanského zákoníku účinného od 2014) řešitelný rovněž dle právních předpisů veřejného práva. Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že předmětná příjezdová komunikace je účelovou pozemní komunikací ve smyslu § 7 zákona o pozemních komunikacích. Dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích pak rovněž účelové pozemní komunikace podléhají režimu tzv. obecného užívání, tzn. že každý smí užívat takovou pozemní komunikaci bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým je určena; uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. Pro úplnost pak ještě dodávám, že dle Vašeho popisu nejsou v tomto případě splněny podmínky pro zpoplatnění obecného užívání pozemních komunikací dle § 20 zákona o pozemních komunikacích.

V případě přetrvávajících potíží se sousedy proto můžete kontaktovat také místně příslušný silniční správní úřad (obecní úřad ve smyslu § 40/1 zákona o pozemních komunikacích), který by měl v případě omezování obecného užívání účelové pozemní komunikace ze strany Vašich sousedů zakročit.

_

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Promlčení pokuty u dopravního podniku za jízdu načerno
- Promlčení pokuty z přepravy - jízda načerno
- Promlčení pokuty u MHD za jízdu načerno tramvají, autobusem, trolejbusem
- Za kolik let se promlčí pokuta u MHD za jízdu načerno bez jízdenky?
- Za jak dlouho se promlčí pokuta u dopravního podniku za jízdu načerno bez jízdenky?
- Za jak dlouho se promlčí pokuta u MHD za jízdu načerno bez jízdenky?
- Za kolik let se promlčí pokuta u dopravního podniku za jízdu načerno bez jízdenky?
- Jízda načerno - promlčení staré pokuty

Musím platit pokutu, kterou jsem dostala v roce 2011 (MHD)? Žádná upomínka mi poštou nepřišla, i když jsem se během roku stěhovala (hned jsem nahlásila změnu trvalého bydliště). 1.2.2014 jsem zašla na dopravní podnik MHD s pokutou. Bála jsem se, abych neměla nějakou exekuci. Pokuta je 974 Kč. Mám pokutu platit i když je už přes 3 roky stará? Nevím proč u toho není žádné penále, úroky.
Děkuji

ODPOVĚĎ:
Promlčecí doba u práv z přepravy činila 1 rok (§ 108 zákona č. 40/1964 Sb.). Pohledávka je proto již promlčená a v přípaě soudního vymáhání se můžete úspěšně bránit vznesením námitky promlčení. Platit proto nemusíte, ale pokud zaplatíte, hradíte tzv. naturální obligaci a jedná se o plnění na existující dluh.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Je možné vyhodit dosloužilý spotřebič oblepený exekutorem?
- Je možné vyhodit exekučně zabavenou věc pro kterou si exekutor nepřijel?
- Věc s exekutorskou samolepkou - je monžé ji vyhodit když doslouží?
- Mohu vyhodit dosloužilou věc která je v exekutorské soupisce?
- Návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu z důvodu dosloužení (u spotřegbiče)

Exekutor mi polepil věci - dal do soupisky. Lednice, televize, pračka. Pro věci si mezi roky 2011-2014 nikdo nepřijel. Jde mi o to, že pračka se rozbila a televize brzo též vypoví službu. Nemohu v bytě skladovat rozbité věci a do sklepa se mi to nevejde. Co mám tedy s těmi to věcmi dělat? Vyhodit? Děkuji. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Pokud je věc zahrnuta do soupisu (polepena) a exekuce dosud trvá, nemůžete věc vyhodit. Mohlo by to být posouzeno jako pokus o zmaření účelu exekuce a byla byste odpovědná za škodu. V tomto případě se obraťte na exekutora s návrhem na vyškrtnutí věci ze soupisu, ve kterém uvedete, že věc již nemůže být exekučně prodána (uveďte proč) a hodláte ji vyhodit. Až poté, co exekutor návrhu vyhoví, ji můžete vyhodit.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Jak požádat o vrácení při placení důchodového pojištění omylem
- Omylem placené důchodové pojištění - jak požádat o vrácení peněz, pojistného?
- Soudní vymáhání omylem placeného důchodového pojištění - informace, postup
- Je možné požádat o vrácení vyplaceného důchodového pojistného na ČSSZ?
- Správní žaloby na vrácení omylem placeného důchodového pojištění

Jsem osoba bez příjmů, neevidovaná na Úřadu práce od 01/2009. Hradila jsem dobrovolně pojistné důchodového pojištění.
28.02.2012 se mi narodila dcera, pojistné nehradím, platila jsem jej dál až do 11/2013 (ač jsem nemusela). Na Pražské správě sociálního zabezpečení jsem požádala o změnku korespondenční adresy, prý se mám odhlásit, neboť po narození dcery pojistné neplatím. Proto jsem se písemně obrátila na Pražskou správu sociálního zabezpečení, kde jsem byla vedena, se žádostí o vrácení platby od doby narození dcery. Přišlo zamítnutí, odvolala jsem se. Mám nárok na vrácení pojistného, případně lze ho v případě zamítnutí odvolání vymáhat soudně? Děkuji, Adina

ODPOVĚĎ:
Z principu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění vyplývá, že osoba, která je dobrovolně účastna důchodového pojištění, může kdykoliv podat odhlášku z této účasti. Účast na tomto pojištění pak zaniká dnem uvedeným v odhlášce, ne však dříve než dnem, ve kterém se osoba z účasti odhlásila. Odhlášku z dobrovolného důchodového pojištění je zapotřebí podat písemnou formou.
Z uvedeného vyplývá, že do doby podání odhlášky z dobrovolného důchodového pojištění jste byla povinna toto pojištění platit. Pokud jste se odhlásila až v listopadu 2013, platila jste do této doby pojistné v souladu s podmínkami dobrovolného důchodového pojištění. Co se týče Vašeho argumentu, že jste platila pojistné i po narození dcery, i když jste nemusela, nemusela jste toto pojistné platit ani před jejím narozením, což plyne už ze samotné podstaty dobrovolného důchodového pojištění.
Obávám se, že argumentace, že jste nevěděla, že péče o dítě do čtyř let věku je tzv. náhradní dobou pojištění, nemusí obstát, protože i v tomto případě platí, že "neznalost zákona neomlouvá".
Jste-li přesvědčena, že máte na vrácení pojistného nárok, můžete v případě zamítnutí odvolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí podat správní žalobu ke krajskému soudu, v jehož obvodu je sídlo Pražské správy sociálního zabezpečení. Podání správní žaloby ale jednoznačně doporučuji konzultovat s právníkem. Právníka v místě Vašeho bydliště můžete vyhledat s pomocí vyhledavače České advokátní komory zde: http://www.advokatikomora.cz

_

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Dodatečné zapsání biologického otce do rodného listu dospělého dítěte, potomka
- Je možné požádat o určení otcovství v dospělosti dítěte, potomka?
- Určení otcovství u již dospělého dítěte, potomka
- Zletilý potomek - může požadovat určení otcovství?
- Kam se podává žaloba na určení otcovství (dospělé dítě, potomek)
- Souhlasné prohlášení o otcovství - příklad, informace

Dodatečné zapsání biologického otce do rodného listu dospělého dítěte, potomka; nárok na výživné: Jsem studentem VŠ, živí mě už od narození matka sama, otec není zapsán v rodném listu. Měl bych dotaz ohledně toho zda otec musí na moje požádání např. u soudu, přistoupit na určení otcovství a tím pádem by vznikl i nárok na výživné? Otec se o mě nikdy nestaral a nikdy nejevil zájem, teď když jsem starší tak jsem ho zkoušel kontaktovat ale nemělo to žádný výsledek, tak to chci řešit touhle cestou. Dá se výživného domoci i zpětně za léta které neplatil?
Děkuji, Tadeáš

ODPOVĚĎ:
Zákon o rodině ani nový občanský zákoník 2014 žádnou lhůtu pro určení otcovství a zápis otce do rodného listu nestanoví - otázka určení otcovství tedy nemusí být řešena jen u nezletilých, ale také u zletilých dětí (přesněji potomků). Pokud Váš otec neuzná své otcovství dobrovolně a nedojde k tzv. souhlasnému prohlášení o otcovství, můžete podat k okresnímu soudu v místě trvalého bydliště Vašeho domnělého otce žalobu na určení otcovství. Vzory takovéto žaloby najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jejím sepsáním může pomoci právník se specializací na rodinné právo.

Soud v rámci řízení o určení otcovství nařídí provedení testů DNA, na základě kterých určí, zda domnělý otec je či není Vaším biologickým otcem. V případě, že dojde k určení otcovství a Vy stále nebudete schopen se sám živit, soud stanoví také výši výživného, které by Vám otec měl platit. Výživné je možné zpětně vymáhat nejdéle za dobu tří let ode dne zahájení soudního řízení. Nárok na výživné za celou dobu Vám tedy nevznikne.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Jak může získat osoba žijící v zahraničí rozsudek českého soudu
- Vyžádání rozsudku českého soudu osobou žijící v zahraničí - informace

2007 jsem se rozvedl a protože jsem tou dobou pobýval v zahraničí, moje dnes již bývala manželka mne požádala o zaslání plné moci kterou jsem ji prověřil jednat ve věci našeho rozvodu manželství. Nyní jsme rozvedeni a já stále žiji mimo ČR. Byl jsem ale požádán předložit dokument, o mém soudně doložené rozvodu, zde v Kanadě místním úřadům. Protože jsem v době rozvodu (2007) v ČR nepobýval, nedostal jsem ani žádný dokument od soudu. Moje bývalá manželka je nyní opět vdaná. Bohužel se mi nedaří přes ni dostat k dokumentům které potřebuji.
Jak získat ono rozhodnuti soudu o rozvodu? Na mém OP je již status "rozvedený" Jelikož při mé návštěvě ČR jsem si starý OP vyměnil za nový. Bohužel se nechystám do ČR v blízké době. Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Na základě práva na svobodný přístup k informacím je Vám na základě Vaší žádosti soud povinen poskytnout znění rozsudků, a to jak pravomocných, tak nepravomocných. V případě rozsudků toto právo platí, ať už se jedná o rozhodnutí ve Vašem řízení nebo o řízení ve věci někoho cizího. V případě ostatních usnesení máte právo na přístup pouze k těm, která se týkají Vašeho řízení.
Obecně platí, že veškerá rozhodnutí, která se týkají Vašeho řízení, má soud povinnost Vám poslat. Pokud tedy potřebujete získat písemné vyhotovení rozsudku o rozvodu Vašeho manželství, bude nejlepší obrátit se s písemnou žádostí o zaslání rozsudku na příslušný soud, který o rozvodu Vašeho manželství rozhodl. Musíte však počítat s tím, že soud má právo požadovat od Vás úhradu nákladů nutných k poskytnutí rozsudku - v tomto případě půjde zejména o náklady na poštovné související se zasláním rozsudku do zahraničí.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronájem bytu bez nájemní smlouvy - nový občanský zákoník 2014
- Zapůjčení bytu - nový občanský zákoník 2014
- Vypůjčení bytu - nový občanský zákoník 2014
- Dohoda o užívání bytu - nový občanský zákoník 2014
- Jak se vyhnout sepsání nájemní smlouvy kvůli sociálním přídavkům pro dítě, děti
- Nájem bytu bez nájemní smlouvy - alternativy podle nového občanského zákoníku 2014

Pronajímám byt ve kterém mám nájemníka s nezletilou sestrou. Paní žádá sestru do vlastní péče, proto potřebuje ode mě smlouvu pro sociální úřad, že se sestrou mají kde bydlet a je o ní postaráno, aby soud vyhověl její žádosti. Nemáme mezi sebou nic sepsáno, ráda bych jí vystavila jen nějakou dohodu o jakési výpůjčce bytu na dobu určitou, na které jsme se domluvili - bez trvalého pobytu. Nevím, jak to mám formulovat a zda-li úřad potřebuje mít údaj o zaplacené ceně. Cena je mi poskytnuta jen za udržení bytu a inkasa na které jsme se ústně dohodli - dělám takovou protislužbu. Nahlášení na FÚ musím udělat kvůli sousedům, ale nerada bych platila zbytečně velkou částku na daních-můžete mi prosím poradit, jak to mohu provést? Děkuji, Monika

ODPOVĚĎ:
Na úvod sděluji, že nájemní smlouva musí být vždy v písemném vyhotovení - to přikazoval starý občanský zákoník a totéž uvádí i nový občanský zákoník 2014 (§ 2237 NOZ).
Pokud z jakéhokoliv důvodu nechcete či nemůžete s nájemnicí uzavřít nájemní, případně podnájemní smlouvu, můžete celou situaci vyřešit například uzavřením smlouvy o výpůjčce bytu. O výpůjčku se jedná v tom případě, kdy předmětem smlouvy je bezplatné přenechání nezuživatelné věci k dočasnému užívání. Ve smlouvě o výpůjčce bytu by tudíž ani žádná cena za užívání bytu neměla být uvedena. Smlouva o výpůjčce se řídí § 2193 - 2200 nového občanského zákoníku.
Další možností je uzavření smlouvy či dohody o užívání bytu - zde může jít jak o bezplatné, tak o zpoplatněné užívání bytu. Ve smlouvě či dohodě doporučuji specifikovat předmět užívání (v tomto případě konkrétní byt), podmínky a dobu jeho užívání a práva a povinosti obou smluvních stran. V případě nejasností ohledně obsahu uvedených smluv doporučuji konzultovat jejich obsah s právníkem.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Vycestování do zahraničí a znovupožádání o rodičovský příspěvek v ČR
- Jak znovu požádat o rodičovský příspěvek při návratu do ČR
- Přestěhování zpět do ČR a požádání o rodičovský příspěvek
- Náležitosti žádosti o znovuobnovení pobírání rodičovského příspěvku
- Kolik měsíců zpětně mohu požádat o znovuobnovení rodičovského příspěvku na dítě?
- Zpětné přiznání rodičovského příspěvku - kolik měsíců zpětně je možné požádat?

Syn - 05/2014 bude mít 2 roky, 03/2013 vycestování do Anglie. Zrušila jsem si rodičovský příspěvek na syna, tady žádné dávky nepobírám. Když se vrátím zpět do ČR, mohu požádat o vrácení rodičovského příspěvku, co vše k obnovení potřebuji?
Rodičovský příspěvek mám po dobu 4 let dítěte. Mohu žádat o vrácení příspěvku zpětně k dnešnímu datu za 11měsíců - pokud ne za kolik měsíců se to zpětně vracet? Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Rodičovský příspěvek patří mezi tzv. dávky státní sociální podpory. Nárok na tyto dávky upravuje zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů. Základní podmínkou pro nárok na tyto dávky je mít v ČR nejen trvalý pobyt, ale také bydliště - tedy fakticky se v ČR zdržovat. Podmínkou pro nárok na rodičovský příspěvek je dále osobní celodenní a řádná péče o dítě, které je nejmladší v rodině.
Jestliže budete mít v ČR trvalý pobyt a budete se zde zdržovat, můžete si o rodičovský příspěvek znovu požádat. K žádosti o rodičovský příspěvek je zapotřebí doložit zejména Váš průkaz totožnosti a rodný list dítěte. O rodičovský příspěvek - stejně jako o další dávky státní sociální podpory - je ale možné žádat nejvýše tři měsíce zpětně, navíc byste i za tuto dobu musela splnit uvedené podmíny - mít v ČR trvalý pobyt a bydliště. Nárok na rodičovský příspěvek za celých 11 měsíců pobytu v Anglii tedy mít bohužel nebudete.
_

RODINA-ROZVOD
- Je nutná přítomnost manželky u soudu při rozvodu manželství
- Je nutná přítomnost manžela u soudu při rozvodu manželství
- Je možné rozvést manželství u soudu bez přítomnosti manžela, manželky?
- Mohu poslat k rozvudu za sebe jen právníka, advokáta?
- Musí být manželé přítomni u soudu při rozvodu manželství?
- Kvalifikovaný rozvrat manželství - definice, vysvětlení, příklad

Chtěl bych se zeptat, zda je možné rozvodové řízení bez osobní účasti účastníků. Mám za to, že se jedná o rozvod nesporný, s čímž souhlasí i druhá zúčastněná strana (manželka). Manželství trvá déle než 15 let, oba žijeme déle než dva roky odděleně, každý na jiné adrese. Společný majetek je vypořádán formou notářského zápisu, v manželství je jedna zletilá dcera, které studuje, a na které přispívám dohodnutou částku. Rádi bychom se oba vyhnuli osobní účastí u soudu. Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
K tomu, aby mohlo jít o tzv. nesporný (smluvený) rozvod, je zapotřebí splnit následující podmínky:
manželství trvalo alespoň jeden rok,
manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a
k návrhu na rozvod se připojil i druhý z manželů.
Jsou-li veškeré tyto podmínky splněny, soud má za to, že se jedná o tzv. kvalifikovaný rozvrat manželství a příčiny rozvratu manželství nezjišťuje. K úspěšnému průběhu nesporného rozvodu je zapotřebí soudu předložit zákonem vyžadované dokumenty - písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy, které upravují vzájemné majetkové vztahy, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost pro dobu po rozvodu. Pokud splníte všechny uvedené podmínky a doložíte soudu všechny potřebné dokumenty, může dojít k nespornému rozvodu. Rozvodové řízení je v tomto případě možné uskutečnit i bez osobní účasti manželů - součástí návrhu na rozvod manželství může být návrh, aby soud rozhodl ve věci bez jednání nebo informace o tom, že se zříkáte práva na účast při soudním jednání.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zůstavitel si nechal posílat důchod na účet družky - postup dědění potomky
- Posílání důchodu na účet družky - budou peníze na účtě děděny dědici?
- Zůstavitelka si nechala posílat důchod na účet druha, partnera - postup dědění potomky
- Posílání důchodu na účet druha, partnera - budou peníze na účtě děděny dědici?
- Zemření disponenta bankovního účtu - budou peníze na účtě děděny potomky?
- Jak proběhne dědictví peněz na účtě ukládaných disponentem? (cizí bankovní účet)
- Dědění důchodu posílaného na cizí účet při úmrtí disponenta účtu

Mám bankovní účet, na tento účet mám navázaného disponenta, kterému na tento účet pravidelně dochází důchod, který mu vybírám a předávám. Pokud by disponent zemřel, posuzoval by notář v rámci dědického řízení disponenta zůstatek na mém účtu? Chápu dobře výklad, že prostředky na tomto účtu jsou v podstatě pouze moje a do dědického řízení disponenta by nebyly notářem započteny? Nebo se pletu a prostředky na tomto účtu v popsané konkrétní situaci jsou svým způsobem "společné" a dědicové disponenta by tedy měli na část prostředků z tohoto účtu nárok?
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Finanční prostředky na Vašem účtu jsou pouze Vaše a notář by tento účet nemohl v žádném případě zařadit do dědictví po disponendovi. Výjimkou jsou manželé, kdy je lhostejné, zda je účet vedený na manžela či manželku, neboť soud vypořádává celé společné jmění manželů. U manželů by notář k účtu druhého manžela nepřihlížel pouze pokud by manželé měli u notáře nebo soudem zúžené společné jmění manželů SJM.
Do dědictví by se však zařadila pohledávka disponenta za Vámi, jako dlužníkem z titulu nároku na výplatu důchodu, který Vám na Váš účet přichází. Jinými slovy nárok na odeslaný, ale Vámi nevyplacený důchod jde do dědictví, jakožto Váš dluh vůči disponentovi.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Kdo platí poplatek za ověření podpisu na zpochybněné závěti?
- Zfalšovaná závěť - kdo platí poplatek za znalecký posudek grafologa?
- Kdo platí znalečné grafologovi při ověření pravosti podpisu zůstavitele?
- Platnost závěti kdy je svědek osoba blízká dědici
- Je platná závěť kdy je svědkem osoba blízká dědici?
- Napadnutí pravosti závěti - informace, postup
- Jak je možné napadnout pravost alografní závěti - postup, informace
- Znalecký posudek - ověření pravosti alografní závěti - informace
- Napadení pravosti závěti - postup, informace
- Může být svědek podpisu závěti osoba blízká dědici v závěti?

Jsem účastníkem dědického řízení po mé babičce, já mám dědický nárok po mém otci který zemřel 2010. Dědictví se táhne už od 02/2011. 01/2013 notářka vydala rozhodnutí a rozdělila dědictví do podílů, proti tomu se odvolal můj strýc, který dědictví neustále prodlužuje a předložil alografní závěť. Která je napsaná v jeho prospěch (v závěti je uvedeno že strýc má dostat všechen movitý a nemovitý majetek v hodnotě cca 1,2 milionu Kč a že můj otec dostal za života cca 300.000 Kč). Mám vážné pochybnosti o pravosti závěti. Na závěti je podepsaná jako svědek současná partnerka mého strýce a druhý svědek Otec již nežije. Mohu nechat ověřit podpis na závěti? Kdo potom platí znalecký posudek? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Máte dvě možnosti. První je uznat závěť za pravou a platnou a pokračovat podle ní v dědickém řízení. Nebo ji neuznat. Notář pak vydá usnesení, ve kterém Vám uloží povinnost podat na závětního dědice žalobu do určité doby s tím, že do té doby dědické řízení přeruší.
Pokud žalobu nepodáte, bude se mít za to, že souhlasíte se závětí. Pokud jí podáte, budete žalobce a na Vás pak bude, abyste prokazoval neplatnost závěti. Můžete soudu navrhnout provedení důkazu znaleckým posudkem. Podle výsledku řízení může soud určit, že budete některé posudky hradit. V každém případě Vám doporučuji si na toto sporné řízení zvolit advokáta.
V každém případě, jako svědek nemůže figurovat žádná osoba blízká závětnímu dědici, proto, pokud svědčila přítelkyně od strýce, je dokonce možné, že závěť je neplatná. V takovém případě toto ihned sdělte notáři a ten by měl závěť prohlásit za neplatnou.

_

 

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Kdy dědí sourozenci v dědickém řízení po bratrovi, sestře
- Kdy dědí synovci a neteře zemřelého zůstavitele

Měla jsem dva bratry. Jeden byl ženatý a měl dvě děti. 2009 zemřel, byl rozvedený. Druhý bratr zemřel jako svobodný, bez dědiců 2010. Při úmrtí našich rodičů proběhlo standardní dědické řízení, kdy po matce bezdětný bratr zdědil domek po matce. Zemřelý bratr 2009 si do dědictví určil, že část dědictví z domku nechce jen v případě prodeje, že by chtěl podíl vyplatit. Po úmrtí bratra bez dědiců notářka podala informaci že já jsem jediná, která bude dědit. Těsně před stáním ale zavolala, že dědit budu já, ale i děti zemřelého bratra. Děti jsou ve vztahu k bratrovi, který nezanechal dědice neteř a synovec. Je postup notářky správný? Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Postup notářky je správný, neboť se v tomto případě dědí ve třetí dědické skupině. Váš bratr neměl manželku, děti, rodiče již zemřeli a neměl spolužijící osobu. Ve 3. skupině zbývají sourozenci. Pokud některý ze sourozenců zemře dříve tak platí platí, že na jeho místo automaticky nastupují jeho děti s tím, že mají nárok na jeho dědický podíl. Synovci a neteře jsou tedy dědici ze zákona a mají dohromady nárok na 1/2 dědictví (nastupují na místo Vašeho bratra) a Vy máte nárok na druhou polovinu.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kvalifikační dohoda - náležitosti, informace
- Kvalifikační dohoda a práce na dobu určitou - musím zaplati náklady školení?
- Povinnost uhradit školení u práce na dobu určitou s kvalifikační dohodou
- Dohoda o školení a úhrada školení zaměstnancem - kdy je platná a kdy neplatná
- Kvalifikační dohoda - kdy je platná a kdy neplatná
- Neplatnost kvalifikační dohody - informace

Absolvoval jsem školení a podepsal dohodu o školení, ve které se píše. Po ukončení školení musím ve firmě zůstat min. 3 roky, jinak zaplatím náklady spojené se školením. Pracovní smlouvu mám na dobu určitou (do konce roku), takže mi končí dříve než dohoda o školení. Je v tomto případě pracovní smlouva nadřazena dohodě o školení? Mohu odejít po uplynutí pracovní smlouvy, i když dohoda říká, že musím zůstat min. 3 roky? A pokud mi nabídne další prodloužení smlouvy, musím ji podepsat, abych neplatil již zmíněné náklady?
A pokud chci rozvázat pracovní poměr před ukončení pracovní smlouvy, budu muset uhradit opět tyto náklady?
Děkuji. Vendelín

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru by daná dohoda musela mít formu kvalifikační dohody dle § 234 zákoníku práce.
Kvalifikační dohoda musí obsahovat
a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení,
b) dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace,
c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání.
Kvalifikační dohoda musí být uzavřena písemně.
Pokud takovou formu dohoda o školení nesplňuje, zřejmě by byla neplatná. Navíc jsou v § 235 zákoníku práce uvedeny důvody, kdy závazek uhradit školení zaměstnanci zaniká.

Ke kvalifikačním dohodám vizte také zde:
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/medicina/administrativa/kvalifikacni-dohody-lekaru-v-nemocnicich-stale-aktualni-problem
Text se týká sice lékařů v nemocnicích, ale jde o analogickou situaci.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Pozemky jsou v katastru napsané na dávno zemřelou osobu - jak odkoupit pozemky?
- Jak koupit pozemek neprojednaný v dědickém řízení?
- Majitel pozemku dávno zemřel - jak koupit pozemek neprojednaný v dědickém řízení?
- Jak znovuotevřít dědické řízení po dlouho zemřelé osobě
- Jak znovuotevřít dědické řízení po dávno zesnulé osobě
- Jak získat rozhodnutí dědického řízení z dávné minulosti
- Co dělat když nemovitost nebyla v minulosti projednána v dědickém řízení?
- Jak koupit nemovitost neprojednanou v dědickém řízení - postup, informace
- Dodatečné dědické řízení pro nemovitost neprojednanou v dědickém řízení
- Nemovitost neprojednaná v dědickém řízení před rokem 1989 - dodatečné dědické ř.
- Jak dohledat staré rozhodnutí o proběhlém dědickém řízení?
- Je nutné doložit úmrtní list při žádosti o dodatečné dědické řízení?
- Dodatečné dědické řízení - je nutné doložit úmrtní list zůstavitele?
- Notářský poplatek za dodatečné dědické řízení

Chci odkoupit pozemky od pana XY, který vlastní 1/2 pozemků a druhá 1/2 je stále napsána na jeho maminku paní XX, která umřela ve Švýcarsku 1972. Dědické řízení se konalo, ale bohužel pozemky nebyly přepsány na katastru nemovitostí (na případné dědice dva syny, jeden ze synů je již také mrtev a nezanechal žádné dědice). Pozemky jsou stále evidovány v katastru nemovitostí na zesnulou původní majitelku. Spis o dědickém řízení nelze na soudech v Brně dohledat, prý byl ztracen při stěhování. Sami synové neví komu měly pozemky připadnout. Jak máme postupovat, kam se obrátit, aby nemuselo proběhnout nové dědické řízení a pozemky byly přepsány na syna-dědice. Bohužel nemáme ani úmrtní list zesnulé. A kdo by případné nové řízení musel zaplatit, když nezavinili ztrátu spisu? Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Není možné argumentovat ztrátou spisu, neboť dědický spis mohl být již skartován, a to v souladu se zákonem.
Jsou dvě možnosti. První je ta, že pozemky byly v původním řízení projednány. Pak je nutné najít původní rozhodnutí. To by mohlo být také v archivu. Doporučuji se tam zeptat. Druhá možnost je ta, že v rámci tohoto dědického řízení byly projednány ještě další nemovitosti, takže bude toto rozhodnutí evidováno jako nabývací listina u jiných nemovitostí na katastru nemovitostí. Je tedy možné se zeptat také tam, zda toto rozhodnutí není k dispozici. Zde ale určitě nebude stačit prostý dotaz, ale bude třeba uvést konkrétní nemovitosti, ohledně kterých bylo původní dědické řízení vedeno. Syn zemřelé by si mohl vzpomenout, že se např. projednával domek či chata zemřelé. U tohoto domku by se v katastru nemovitostí mohla daná listina - rozhodnutí o dědictví, nalézt.
Pak by stačilo požádat soud o nápravu. Soud by na základě původního rozhodnutí tyto pozemky přepsal podle původního rozhodnutí.
Druhá možnost je ta, že pozemky nebyly v původním řízení vůbec projednány. Dokonce si myslím, že tato možnost je pravděpodobnější a také v praxi velmi frekventovaná, neboť ještě několik let zpět nebylo možné přehledem vlastnictví zjistit všechny nemovitosti zemřelého, ale dědicové museli uvést konkrétní katastrální území a notář pak zaslal žádost na katastr nemovitostí. Pokud dědicové na některé katastrální územní zapomněli, neměl notář možnost na tyto nemovitosti přijít.
V současné době probíhají stovky, možná i více dodatečných dědických řízení ohledně takových nemovitostí. Pak prostě musíte podat žádost okresní soud o dodatečné projednání dědictví. Není potřeba shánět doklady. Soud si úmrtní list a další může opatřit sám. V obou případech se budete muset obrátit na soud, který původní dědické řízení projednával.
Pokud se zjistí, že byly nemovitosti projednány, nebudete nic platit. Pokud projednány nebyly, budou odměnu notáře platit dědicové. Odměna se počítá z hodnoty dědictví. Hodnota dědictví se vždy zjišťuje ke dni úmrtí a v roce 1972 byla cena pozemků 0,40 Kč za m2. Do hodnoty 30.000,- Kč budete platit minimální odměnu 600,- Kč, takže i s DPH a dalšími hotovými výdaji byste se za celé řízení měli vejít do 2.000,- Kč. Bez dodatečného dědického řízení se neobejdete.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaměstnavatel neproplatil jeden částečný úvazek - co dělat?
- Zaměstnavatel nevyplatil mzdu z částečého úvazku - jak se bránit?
- Vymáhání platu, mzdy z neproplaceného částečného úvazku

Podzim 2013 - během 2 měsíců mi zaměstnavatel nevyplatil bez předchozího písemného upozornění i zdůvodnění základní mzdu z jednoho 1/2 úvazku, který u něj mám (snaha uškodit mi). Ředitel „proškrtal“ mou nadřízenou podepsaný jediný výkaz společný pro oba 1/2 úvazky a rozhodl se jeden 1/2 úvazek neproplatit.
01/2014 jsem společnost vyzval k doplacení mzdy, prý údajně neodpovídají údaje o odpracované době v evidenčních listech za tyto dva měsíce, proto nebylo proplaceno. Já mám ale od své přímé nadřízené (s kterou jsem v minulosti řešil a nadále řeším docházku, výběry volna za přesčasové hodiny, výběr dovolené apod.) podepsané výkazy práce stejně jako v několika předchozích letech. Mám potvrzené že jsem odpracoval celý měsíční fond hodin (i když navíc sem fyzicky odpracoval několik hodin přesčasů a také si za některé přesčasové hodiny vybral náhradní volno). Též na výplatní pásce za tyto dva měsíce mám v kolonce odpracované hodiny plný počet hodin. Děkuji, Svatopluk
 
ODPOVĚĎ:
Pokud Vám nebyla řádná mzda včetně příplatků, máte možnost dluh vymáhat soudní cestou. Je možné také podat podnět na inspektorátu práce, avšak ani kontrola ze strany inspektorátu nemusí zaručit, že své peníze dostanete, neboť inspektorát je orgán kontrolní a nemůže vymáhat soukromoprávní nároky.
Současně je možné využít § 56 odst. 1 písm. b)zákoníku práce a okamžitě zrušit pracovní poměr s tím, že máte nárok na 2 mzdy jako náhradu za dobu výpovědní doby, která v tomto případě neplyne.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaměstnavatel neproplatil odměnu z dohody o provedení práce
- Agentura neproplatila odměnu za práci na DPP - jak postupovat?

29.11.2013 uzavřena Dohoda o provedení práce s Agenturou GATE - Ondřej Novotný na práci promotérky za odměnu 100 Kč/h s platností do 31.12.2013. 11/2013 jsem absolvovala školení zdarma o promovaných produktech. 12/2013 jsem odpracovala jako promotérka 60 hodin, mám kopii pracovních výkazů, kde prodejna potvrdila moji práci a počet hodin. Výkazy jsem zasílala do agentury jako podklad pro výpočet odměny. Odměna podle dohody měla být splatná do konce kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém vznikl nárok na smluvenou odměnu, tedy do konce ledna 2014. V agentuře mi na můj dotaz sdělení termínu odměny za práci telefonicky dne 31.1. odpověděli, že odměnu pošlou během dalšího týdne.
Dodnes - 10.2. - mi nepřišla odměna za práci na bankovní účet. Jak mám nyní postupovat, aby mi odměna byla uhrazena? Jsem samoživitelka, žiju s dospívající dcerou.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Pokud s Vámi zaměstnavatel nekomunikuje nebo neustále slibuje výplatu, ale ta dosud nedorazila, máte možnost dluh vymáhat soudní cestou. Je možné také podat podnět na inspektorátu práce, avšak ani kontrola ze strany inspektorátu nemusí zaručit, že své peníze dostanete, neboť inspektorát je orgán kontrolní a nemůže vymáhat soukromoprávní nároky.