Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení

Podle dohody u mediátora (u kterého se současně řešilo i vyrovnání) jsou domluvení, že dceru má v péči 1x14. dnů o víkendu od sobotního rána do neděle odpoledne. Žádné Vánoce, narozeniny, prázdniny apod. Původně se chtěl domluvit na rozšířeném styku, ideálně střídavé péči. Naivně se nechal přesvědčit, že formulace, že "Další styk je možný po dohodě", bude víc než formalita. Navíc byl v podstatě k takovéto dohodě dotlačen skrze to, že jinak se bude snažit o vyšší vyrovnání. Na soudní spor neměl finance a psychicky byl těsně před zhroucením, tak radši podepsal a doufal, že se situace časem víc uklidní. Po dvou letech ke zlepšení moc nedochází, dceru můžeme mít maximálně týden o prázdninách a jedenkrát v týdnu může přespat, když jí vozí ke koním a sobota ráno, se posunula na pátek večer. Chtěla bych se proto zeptat, měl by u soudu šanci žádost o střídavou, nebo aspoň rozšířenou péči? Je tam problém, že v průměru 4x do roka manžel jede 3-4 týdny pryč. Zbytek roku je naprosto schopen o dceru postarat. Přijde mi nespravedlivé, že kvůli 4 měsícům, musíme zbytek roku, vídat dceru tak málo. Do návrhu by manžel dal, že v nepřítomnosti, by dcera byla v péči matky a v té době by jí dával dvojnásobné výživné, než po zbytek měsíců/dnů. Já bych byla schopná i ochotná se o dceru postarat sama, když by byl pryč. Je dokonce možné, abychom za manželem případně přiletěly na pár dnů, ale momentálně mě manželova expartnerka nemůže ani vidět a nechceme jí ještě více dráždit.   Dcera je na manžela velmi fixovaná, protože přibližně od 2. do 6. měsíce po narození se o ní staral sám, jeho expartnerka byla ve psychiatrické léčebně, kvůli laktační psychóze. Byla propuštěna s tím, že by neměla minimálně rok být s dcerou sama, protože hrozí, že ji zabije. Dlouho se pak léčila ambulantně. Za tu dobu, nedala na domácnost, nebo na dítě ani korunu, přitom čerpala mateřskou dovolenou. Aktuální situace nám velmi narušuje rodinný život, manželova expartnerka vyžaduje, aby přesně věděla, co budeme s dcerou podnikat a pokud se jí jen trochu něco nelíbí, vyhrožuje, že vše nadstandardní zruší. Já z tohoto důvodu nesmím ani vzít/vyzvednout dceru ze školky, řídit auto, když je dcera ve voze, apod. Chci mít jistotu, že případně u soudu aspoň částečně uspějeme, když už tímto krokem "vyhlásíme válku" minimálně v tu chvíli, manželova expartnerka, zruší vše nad rámec dohody a velmi dlouho by trvalo, než by zase něco na víc povolila. Navíc dceru tomto stresu nechceme vystavět, když by to mělo být zbytečné. Už takhle se těžko srovnává s tím, že na ní její maminka křičí, když o nás mluví. Děkuji za odpověď a případné rady.