Chtěla bych se zeptat na placení výživného pro dospělou dceru, která má od srpna 2020 přiznaný invalidní důchod prvního stupně. Po rozvodu žiji s dcerou 8 let ve společné domácnosti. Dceři bude letos (2021) 25 let. V době mého rozvodu s manželem a dva roky po něm dcera ještě studovala – je vyučená kadeřnice.
Po dokončení jejího studia byla otci soudně zrušena povinnost platit dceři výživné. Dcera nikdy nenastoupila do zaměstnání, od dětství má zdravotní problémy, které se jí v dospělosti zhoršily - silný ekzém, alergii na lepek s nutností dodržování bezlepkové diety, psychické problémy – sociální fobii, kdy několik let téměř nevychází z bytu. Od svých 18 let se léčí u psychiatra, užívá antidepresiva a před dvěma lety (2019) byla hospitalizovaná na svoji žádost několik týdnů v psychiatrické léčebně v Kroměříži. Ani po té se její psychický stav prakticky nezlepšil a v srpnu jí byl přiznán ID prvního stupně ve výši 4.260 Kč měsíčně. Dcera je i tak samozřejmě závislá na mojí finanční podpoře. Její otec se s ní stýká několikrát do roka - pouze na rodinných oslavách a finančně ji nijak nepodporuje. Nedává jí ani žádné dárky např. k narozeninám, Vánocům – zřejmě z důvodu, že se domnívá, že si dcera vymýšlí. Chci se zeptat, zda by dcera po svém otci mohla požadovat nějakou finanční podporu (v současné době je její otec náměstkem primátora). Je majitelem dvou bytů, jednoho domu a automobilu Škoda Kodiaq. Žije ve společné domácnosti s jinou ženou v jejím bytě a platí výživné druhé dceři, která studuje druhým rokem vysokou školu. Ještě bych měla dotaz, pokud by dcera ke svému ID nezačala pracovat a nebo měla práci např. na poloviční úvazek, zda by měla nárok na nějaké příspěvky např. na bydlení, pokud by se ode mě odstěhovala např. do podnájmu, protože se domnívám, že pokud bydlí se mnou, nemá nárok na žádné sociální dávky, jelikož mé finanční prostředky přesahují několikrát výši životního minima. Děkuji za odpověď. Nina.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment