V zákoně o rodině je výživné mezi rozvedenými manželi upraveno v § 92 - 94. Rozvedená manželka, která není schopna se sama živit, může žádat od bývalého manžela, aby jí přispíval na přiměřenou výživu. Již zde ale neplatí, že by rozvedení manželé měli mít stejnou životní úroveń.
Při posuzování nároku na výživné soud přihlédne k odůvodněným potřebám oprávněného (bývalé manželky), ale také ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Soud bude v rámci řízení o výživném zkoumat i to, zda se povinný bez vážného důvodu nevzdal výhodnějšího zaměstnání či jiné výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Jinými slovy soud důsledně posuzuje, zda se povinný záměrně nesnaží soud a oprávněného "uvést v omyl" tím, že záměrně uvádí nižší než skutečné příjmy nebo se účelově "zbavuje" svého majetku.
Současně ale platí, že výživné nelze přiznat, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Základním předpokladem pro nárok na výživné pro rozvedenou manželku je tedy odkázanost na toto výživné. Soud tedy bude zkoumat a posuzovat také to, zda je bývalá manželka na výživné skutečně odkázaná, zda opravdu nemá možnost získat prostředky na výživu jiným způsobem nebo zda jiných možností získat finanční prostředky nevyužívá záměrně.
Převedení majetku na nezletilé děti je možností, jak děti do budoucna zabezpečit - majetek lze na dítě převést například darováním. Vzhledem k tomu, že se jedná o dvoustranný právní úkon, je třeba vzít v úvahu ustanovení § 9 občanského zákoníku, které říká, že nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku. Hlediskem pro posouzení, zda darování (ne)movitého majetku nezletilému dítěti je platným právním úkonem, bude skutečnost, zda přijetí daru značné majetkové hodnoty znamená pro obdarovaného následné povinnosti či tíživé následky, které by musel řešit. Například nabytí vlastnického právo k nemovitosti takovéto povinnost a tíživé následky určitě přináší. Rodič, který chce dítěti darovat nemovitost, může postupovat následujícím způsobem: Sepíše s dítětem darovací smlouvu, nechá ověřit podpisy a dříve než tuto smlouvu předloží ke vkladu vlastnického práva na katastru nemovitostí, podá k místně příslušnému okresnímu soudu návrh na schválení právního úkonu za nezletilého. Účastníky soudního řízení pak budou oba rodiče jakožto zákonní zástupci dítěte a nezletilé dítě, které bude zastupovat orgán sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě bydliště dítěte. Soud rozhodne o schválení právního úkonu za předpokladu, že nezjistí možné nepříznivé následky pro nezletilého. Doporučuji převádět majetek na nezletilé děti v rozumné míře - v opačném případě by to mohl soud rozhodující o výživném pro bývalou manželku vyhodnotit tak, že se manžel svého majetku zbavuje účelově.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment