Mám dceru 12 let a syna 8 let, od 2015 máme uzavřenou dohodu, že děti jsou v mé péči. Děti jezdí k otci 1 x za 14 dní na víkend. Otec si podal 2019 návrh na svěření děti do péče. 1 den před soudem žádost stáhl. Od té doby jsou děti ve svém chování k otci zdrženlivější, bylo jim totiž na OSPODu oznámeno, že táta chce, aby teď bydlely u něho.
Bydlíme od sebe 130 km daleko. Oba odmítli. Od té doby se dcery vztah k otci začal zhoršovat, otec ji zakázal jet na letní tábor, na vystoupení se ZUŠ, když měla oslavu kamarádky narozenin a byl to jeho víkend nikdy nedovolil, aby k němu nejela. Od ledna 2020 má dcera psychosomatické potíže, vždy před odjezdem k otci. Křičí ze spaní, extrémně se bojí, je jí 12 let a má 28 kg, nechce jist, řešíme to s psychologem a psychiatr, který nasadil dokonce antidepresiva. Psycholožka kvůli koranaviru dělá konzultace pouze po telefonu, ale bez efektu. Otec píše stížnosti, volá policii, podal dokonce návrh na výkon rozhodnutí, že dcera k němu odmítá jezdit a předběžně opatření na svěření děti do péče, které mu soud zamítl. Styk s otcem, jednou dcera jede a pak třeba 2x ne, vždy navštívím lékaře a situaci řeším. Podala jsem návrh na úpravu styku, ale co mám dělat víc? Dcera má k otci odpor, otec napadá své vlastní rodiče, preferuje jen syna, vše zakazuje a nutí si, aby ho dcera měla ráda. OSPOD nám absolutně nepomáhá, prostě tam holka bude jezdit a hotovo.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment