Po narození druhé dcery manžel odešel z práce a byl delší dobu doma, začal mít psychické problémy a zároveň začal více konzumovat alkohol. S tím bylo bohužel spojeno i to, že téměř vždy, když vzal starší dceru ven, tak se stavili někde v hospodě. Já s tím nesouhlasím od začátku, nepovažuji to za vhodné místo pro malé děti obecně (pokud nejde např. o letní zahrádku u hřiště).
Většinou jde (prý) o 1 pivo na žízeň a to dle slov manžela je naprosto běžná věc. Bohužel někdy si ale manžel nedá jen 1 pivo, ale třeba i 3 a přitom měl na starosti tříleté dítě při cestě autobusem domů apod. Dost jsme se kvůli tomu hádali a hádáme. Jinak další zásadní rozepře při výchově nemáme a já nechci dceři upírat volný čas s otcem, ale na druhou stranu vím, že v takové podnapilosti jde již o ohrožení dítěte. On se snaží vždy celou věc bagatelizovat s tím, že jsem hysterická. Už delší dobu tedy uvažuju o tom, jak danou věc řešit a ještě celou nezhoršit; nechci udělat něco, čeho budu litovat. Můj dotaz se týká toho, jak postupovat, když jsem došla k závěru, že si nemůžu být jistá, zda a jak moc manžel nepije, když vyrazí s dcerou (nebo oběmi dětmi) ven? Zároveň pro manželovo jednání nemám žádné důkazy (kromě toho, co mi řekne dcera, nyní čtyřletá). Vím, že mám možnost požádat o svěření dětí do své péče, ale mám pocit, že tím nevyřeším to, že by on nekonzumoval alkohol, když má děti na starosti. Je jedinou možností omezení/zákaz styku? Popravdě mi to přijde jako vyhlášení otevřené války, tj. rozvod a začátek tahanic o děti před soudem, proto váhám s nějakými kroky, protože bych se tomu samozřejmě nejradši vyhnula v zájmu psychického zdraví celé rodiny. Ale rozumná domluva bohužel nefunguje a já se o dcery bojím a cítím odpovědnost. S alkoholem manžel problém prostě má, letos (2019) mu kvůli tomu i odebrali řidičský průkaz a je ještě půl roku v podmínce (to je zároveň asi jediný důkaz, že u něho nějaký problém s alkoholem je). Děkuji, Lenka.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment