Nárok na příspěvek na bydlení u osoby pracovně znevýhodněné žijící s rodičem v družstevním bytě

Základní údaje: Uložil(a): Mgr. Vlaďka Šťastná (soc. prac.); Kategorie: Sociální podpora, dávky, důchody, příspěvky; Zveřejněno: 5. říjen 2016; Zobrazení: 1051

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Syn 23 let, veden dlouhodobě na ÚP, pracovně znevýhodněn, ale není osoba zdravotně postižená OZP (nemoc, destrukce chrupu – v nejbližší době jej čeká celková oprava chrupu). Stále bez nároku na podporu v nezaměstnanosti a neúspěch při hledání zaměstnání. Je nájemníkem družstevního bytu, jejíž majitelem jsem já - jeho matka, zděděném po mém otci.

Bylo mi sděleno, že syn, byť je bez příjmu, nemá nárok na žádné hmotné zabezpečení či příspěvek na bydlení a další možnosti z důvodu toho, že já jsem povinna o syna se starat. Dále nemůže bydlet v bytě, jejž majitelem je rodinný příslušník rodič, tím pádem nemá na nic nárok. Doporučeno bylo byt převést na něj, aby byt prodal a žil na ubytovně nebo s námi ve společné domácnosti, což je nemožné. Prosím o radu. Děkuji, Barbora

Odpověď:

Jestliže Váš syn není schopen se sám živit, pak vůči němu skutečně mají vyživovací povinnost jeho rodiče, tedy Vy jako matka a jeho otec (v dotazu se o něm nezmiňujete). Životní úroveň dítěte má být totiž zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Pokud by výživné poskytované rodiči synovi nestačilo, pak by přicházely v úvahu sociální dávky.
Co se týče příspěvku na bydlení, na ten má Váš syn nárok tehdy, pokud je vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém má trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů jeho domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení.
Pro nárok na příspěvek na bydlení je tedy zapotřebí předložit doklad, že je byt užíván na základě vlastnictví nebo nájemní smlouvy. Prvním krokem k nároku na příspěvek tedy bude uzavřít se synem nájemní smlouvu a sjednat si v ní – byť i symbolické – nájemné, které Vám syn bude hradit. Při žádosti o příspěvek je pak zapotřebí doložit příjmy a náklady za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Syn tedy bude nejprve muset po celé čtvrtletí hradit nájemné a náklady na energie a teprve poté si bude moci zpětně o příspěvek na bydlení požádat.
Další možností je požádat o dávky pomoci v hmotné nouzi. Základní dávkou je příspěvek na živobytí, k úhradě nákladů na bydlení pak slouží doplatek na bydlení a k úhradě zpravidla jednorázového mimořádného výdaje pak mimořádná okamžitá pomoc. O tyto dávky se žádá měsíčně, takže zde není nutné náklady na bydlení hradit po celé kalendářní čtvrtletí. Při žádosti o tyto dávky je však kromě příjmů zapotřebí doložit i tzv. prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude kromě příjmů zajímat také to, zda má Váš syn peníze na účtu, zda vlastní nějaký (ne) movitý majetek nebo zda má například zřízené stavební spoření či životní pojištění. Nelze tedy předjímat, zda žádosti Vašeho syna o dávku vyhoví či nikoliv.
V obou případech se nenechte odradit případným odmítavým postojem úředníků. Úředník nemá právo odmítnout žádost přijmout. Nemůže přijetí žádosti odmítnout ani tehdy, když se domnívá, že žadatel nemá na dávku nárok. Žádosti o dávky je zapotřebí podat na úřadě práce v místě synova bydliště, konkrétně na oddělení státní sociální podpory (příspěvek na bydlení) a na oddělení hmotné nouze (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc).

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.