Je mi 36 let, narodila jsem se v roce 1986 svobodné matce, která bohužel necelé 4 měsíce po porodu zemřela na rakovinu. Mým otcem měl být jistý muž z Polska. Když mu matka ještě za svého života o svém těhotenství řekla, způsobilo to velikou hádku, jelikož můj otec tehdy byl a stále je ženatý a má dvě děti.
Má matka chtěla, aby se k celé situaci nějak postavil, to odmítl a odjel do Polska. Ještě za života stihla má matka podat návrh k soudu ohledně určení otcovství, poté náhle zemřela. Já jsem během té doby byla svěřena do péče k mé tetě a strýci. Soud měl již tehdy nařídit krevní testy otcovství, na které se můj otec skutečně v Krakově dostavil, nicméně oficiálně otcovství popřel. Protože testy DNA se tehdy ještě nedělaly, výsledky testů nebyly stoprocentně průkazné a jemu to tzv. prošlo. Napomohlo tomu i to, že se moje teta s babičkou obávaly, že kdyby se v této věci pokračovalo a ony by trvaly na dalších tehdy dostupných testovacích metodách, které by jeho otcovství nakonec prokázaly, měl by zákonný nárok si mě odvézt do Polska, což nikdo z rodiny nechtěl. Moje teta si mě v mých 15 letech adoptovala, můj strýc ne, jelikož se rozvedli. Žádného otce tudíž nemám zapsaného v rodném listě. Podařilo se mi ho pomocí sociálních sítí vypátrat a sejít se s ním. Dle podoby absolutně nemůže být pochyb, že jsem jeho dcera. Dlouho jsem se snažila navázat nějaký rozumný mezilidský kontakt, ale to se mi nakonec nepodařilo. Moje otázka tedy zní, jestli by soud mohl v mé záležitosti znovu navrhnout testy otcovství, a pokud by se toto prokázalo jako pravdivé, mohl by mu nařídit nějaké zpětné dorovnání alimentů nebo způsobené újmy apod. Nebo bych případně měla alespoň nárok na dědictví. Touto záležitostí jsem celý svůj život značně trpěla, protože se od toho odvíjela lavina dalších a dalších velice nepříjemných situací. Já se jednoduše domnívám, že mu to procházelo už příliš dlouho, a že si zasloužím nějakou náhradu. Žádala jsem Státní okresní archiv o nahlédnutí do mého adopčního/soudního spisu, což je ale velice komplikované, protože díky GDPR by mi souhlas museli udělit všichni žijící účastníci tohoto řízení, a to včetně mého otce, což, jak jsem se dozvěděla, mi on dát nechce. V této archivní složce, jak se domnívám, budou veškeré dokumenty, které se celé záležitosti týkají, nicméně se mi zatím přes veškerou snahu nepodařilo archiv přesvědčit o její vydání, ačkoli podle výčtu zákonů a úmluv o právech dítěte, kterými jsem argumentovala, by mi ji měli vydat. Myslíte, že mám v této záležitosti nějakou šanci se po létech domoci spravedlnosti? Nebo by mě právní služby stály ve finále tolik peněz, že by se mi to nemuselo vyplatit? Děkuji mockrát za odpověď, s pozdravem, Květa
Komentáře vytvořeny pomocí CComment