S bývalou přítelkyní máme společného potomka, chlapce, nyní 3 roky. Na začátku říkám, že ještě nemáme žádné rozhodnutí pravomocným orgánem o svěření a péči o dítě. K dotazu: nejsme schopni se domluvit na péči o nezletilé dítě. Na dítě platím řádně výživné a to 5.000 Kč od jeho půl roku života. Na toto výživné jsem používal své úspory, protože vzhledem ke svému měsíčnímu příjmu, bych si toto nemohl dovolit, ale chtěl jsem, aby dítě bylo zabezpečené.
Dítě bydlí u matky a má tam také trvalé bydliště. Jeho matka mi neustále vyčítá, že dítě bydlí u ní a já, že jsem jako jeho otec, dítěti nezajistil bydlení a že je to moje povinnost. Sám bydlím v pronájmu v malém bytě a vlastní bydlení si nyní dovolit nemohu. Dále je dítě opakovaně nemocné a jeho matka mi opakovaně přikazuje, kdy si ho musím brát k sobě a to i v době jeho nemoci. Odborník nejsem, ale myslím si, že v případě, že dítě je nemocné, tak by mělo zůstat v místě trvalého bydliště (doma) a ne, aby s ním bylo vláčeno mezi rodiči (byty). Jeho matka argumentuje tím, že i ona musí docházet do zaměstnání. Se synem se stýkám, platím výživné + plno dalších věcí okolo jeho potřeb. Chtěl jsem se tedy zeptat, jestli já jako otec mám tedy povinnost zajišťovat jeho matce bydlení, když syn žije u ní a jestli mám dále povinnost si brát takto malé dítě k sobě do bytu, pokud je dítě v tu danou chvíli nemocné? Rozumím tomu, že tyto skutečnosti dále upravuje soud a vydává opatření, kterých se potom musí oba rodiče striktně držet. Nevím jaká je běžná praxe v těchto případech, ještě před rozhodnutím soudu, proto se obracím na Vás, jestli by bylo možné mi k tomu sdělit nějaké podrobnější informace. Děkuji moc za odpověď. Čeněk.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment