Změna pracovního poměru, dodatky k pracovní smlouvě

Doba pracovního poměru na dobu určitou mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem nesmí přesáhnout tři roky ode dne vzniku pracovního poměru na dobu určitou a může být opakována nejvýše dvakrát (§ 39 odst. 2 zákoníku práce). Z daného plyne, že pokud je pracovní poměr sjednán na dobu šesti měsíců a následně je dvakrát vždy na šest měsíců prodloužen, maximální doba tohoto pracovního poměru na dobu určitou je 18 měsíců. Pak by muselo na 3 roky dojít k přerušení tohoto pracovního poměru mezi týmiž účastníky a nově by bylo možné uzavřít pracovní poměr na dobu určitou. Výše uvedené však platí, pokud se nejedná o výjimky stanovené zákoníkem práce - specifický druh prací, např. sezónní (§ 39 odst. 3 a 4 ZP).
Pokud se Vám pracovní poměr sjednaný na šest měsíců ode dne 18.10.2012 následně vždy o dalších 6 měsíců prodloužil, pak byste od dubna 2014 měla mít již smlouvu na dobu neurčitou. Pokud tomu tak není a opět máte prodloužen pracovní poměr na šest měsíců, pak se můžete u zaměstnavatele dovolávat změny pracovního poměru na dobu neurčitou. K tomu je třeba před skončením lhůty nyní prodlouženého pracovního poměru písemně zaměstnavateli oznámit, že trváte na dalším zaměstnávání. Pokud však zaměstnavatel neuzná, že jsou naplněny podmínky zákoníku práce pro přeměnu pracovního poměru na dobu neurčitou, pak budete muset se tohoto práva dovolávat u soudu (podat žalobu na určení, že Váš pracovní poměr se změnil z doby určité na dobu neurčitou).
Postup zaměstnavatele není v souladu se zákoníkem práce. Je možné se i obrátit na inspektorát práce, který zahájí šetření u zaměstnavatele. Pokud s Vámi však zaměstnavatel nebude chtít uzavřít pracovní poměr na dobu neurčitou, na dobu určitou již nebude moci a po uplynutí nyní sjednaných šesti měsíců s Vámi bude muset pracovní poměr ukončit. Podnět u inspektorátu práce tedy nebude řešit Váš konkrétní případ, šetření se zaměří na nápravu obecně, což ve Vašem případě může být i nevýhodné.
Zaměstnanec se může ve svém volném čase dále vzdělávat i bez souhlasu a i vědomí zaměstnavatele. Pokud by však zaměstnanec potřeboval poskytnout od zaměstnavatele pro dané studium určité pracovní úlevy (omluvené volno pro docházku do školy, přípravu a vykonání zkoušek, apod. , pak již souhlas zaměstnavatele nutný je). Pokud budete chtít studovat bez těchto „výhod“, popř. budete namísto studijního volna čerpat dovolenou nebo neplacené volno (zde Vám ale zaměstnavatel nemusí vždy vyhovět, tedy poskytnout Vám volno na Vámi určené dny), zaměstnavatel Vám nemůže ve studiu bránit.