Odpověď:
Dle § 59/1 zákona o obchodních korporacích se práva a povinnosti mezi obchodní korporací (kterou je dle § 1/1 zákona o obchodních korporacích i družstvo) a členem jejího orgánu řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu (§ 2430 a násl. občanského zákoníku), ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného.
Co se týče odměňování členů orgánů obchodních korporací, je nezbytné poukázat na tato ustanovení zákona o obchodních korporacích:
- § 61/1, dle něhož platí, že jiné plnění ve prospěch osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce nebo z vnitřního předpisu, lze poskytnout pouze se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen;
- § 61/3, dle něhož platí, že pravidla dle předchozí odrážky se použijí obdobně na určení mzdy (i na jiné plnění) zaměstnanci, který je současně i členem statutárního orgánu společnosti, nebo osobě jemu blízké;
- § 777/3, dle něhož platí, že ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně se uzpůsobí zákonu o obchodních korporacích do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti (tzn. nejpozději do 30. 6. 2014), jinak platí, že je výkon funkce bezplatný.
Právní názor, se kterým jste se seznámil v komentářové literatuře k zákonu o obchodních korporacích, je v současné chvíli přijímán většinou odborné veřejnosti (byť ne bez výhrad), tzn. že současným převažujícím výkladem příslušných ustanovení zákona o obchodních korporacích je, že stav, kdy člen statutárního orgánu obchodní korporace vykonává svou funkci z titulu smlouvy o výkonu funkce (která vzniká ze zákona) a zároveň z titulu pracovněprávního poměru, je nepřípustný.
Na tomto místě je vhodné zařadit stručný historický exkurz: Nepřípustnost souběhu výkonu funkce člena orgánu obchodní korporace na základě smlouvy o výkonu funkce (popř. smlouvy mandátní apod.) a výkonu téže funkce na základě pracovněprávního poměru byla v Obchodním zákoníku zakotvena tradičně, přičemž toto pravidlo bylo prolomeno novelou Obchodního zákoníku, účinnou od 1. 1. 2013. S nabytím účinnosti zákona o obchodních korporacích (od 1. 1. 2014) však není výslovné povolení souběhu opět zakotveno, převažující právní názor se proto kloní k výkladu, že souběh je v současné době opět zakázán (jak tomu bylo před shora zmíněnou novelizací Obchodního zákoníku). K tomuto názoru se posléze přiklonilo i Ministerstvo spravedlnosti (jako garant zákona o obchodních korporacích).
Základními argumenty názoru o nepřípustnosti souběhu smlouvy o výkonu funkce a pracovněprávního poměru jsou:
- při souběhu smlouvy o výkonu funkce a pracovněprávního poměru se vytrácí kauza (tzn. důvod) pracovní smlouvy (či DPP nebo DPČ) ve smyslu § 1791/1 občanského zákoníku;
- je-li funkce člena orgánu obchodní korporace vykonávána na základě smlouvy o výkonu funkce, nemohou být současně naplněny veškeré znaky závislé práce dle § 2 zákoníku práce (v případě pracovněprávního poměru) ;
- dle § 53/2 zákona o obchodních korporacích se nepřihlíží k právním jednáním obchodní korporace omezujícím odpovědnost člena jejích orgánů; takovým právním jednáním však může být i pracovní smlouva (či DPP nebo DPČ), neboť v rámci pracovněprávního poměru je odpovědnost zaměstnance v zásadě omezena.
Na tomto místě však nutno podotknout, že v podstatě opačný právní názor byl prezentován v důvodové zprávě k zákonu o obchodních korporacích:
„Podmínky vzniku smlouvy o výkonu funkce jsou upraveny pouze v obecné rovině. Tato smlouva však vzniká vždy ex lege jmenováním – vzniká jako smlouva příkazní, ledaže se smluvní strany dohodnou jinak (tedy se výslovně nezakazuje využití jiného smluvního typu, vč. pracovněprávní smlouvy). “
Zákaz souběhu smlouvy o výkonu funkce a pracovněprávního poměru se samozřejmě vztahuje pouze na ty situace, kdy je činnost vykonávaná na základě smlouvy o výkonu funkce a pracovní smlouvy (či DPP nebo DPČ) shodná. Není naopak vyloučeno, aby člen orgánu obchodní korporace (který svou činnost vykonává na základě smlouvy o výkonu funkce) byl zároveň zaměstnancem této obchodní korporace (pokud však jako zaměstnanec bude vykonávat činnost odlišnou od činnosti, kterou vykonává na základě smlouvy o výkonu funkce).
Je-li proto ve Vámi popsaném případě činnost členů orgánů bytového družstva vykonávána na základě DPP, bylo by možné uvažovat o neplatnosti těchto DPP. Současně je však nezbytné poukázat na skutečnost, že tato neplatnost je tzv. relativní, tzn. že DPP se považují za platné, pokud se některá ze stran neplatnosti nedovolá. Došlo-li by k dovolání se neplatnosti DPP, bylo by možné vyplácená plnění považovat za bezdůvodné obohacení členů orgánů bytového družstva (ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku). Má-li proto bytové družstvo i členové jeho orgánů v úmyslu sladit své smluvní vztahy s aktuální právní úpravou, nechť ukončí platnost DPP (přičemž jejich neplatnosti se netřeba dovolávat a tudíž i netřeba vracet bezdůvodné obohacení) a uzavřou písemné smlouvy o výkonu funkce (v nichž sjednají i úplatnost výkonu funkcí členů orgánů bytového družstva).
Komentáře vytvořeny pomocí CComment