Výpověď v práci, dohoda o ukončení pracovního poměru, "výpověď dohodou"

Problematiku doručování zaměstnavateli upravuje § 337 zákoníku práce. V odstavci 1 říká, že zaměstnanec doručuje písemnost určenou zaměstnavateli zpravidla osobním předáním v místě sídla zaměstnavatele. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen doručení písemnosti podle věty první písemně potvrdit.
Pokud se zaměstnavatel vyhýbá doručení v sídle firmy, je možné výpověď doručit osobně za přítomnosti svědka, který potvrdí, že nebylo možné dokument doručit tak, aby ji zaměstnavatel převzal a převzetí potvrdil. Kopii výpovědi s podpisem svědka je nutné uchovat. Právě toto pravidlo bylo do zákoníku práce doplněno takzvanou velkou novelou zákoníku práce, která počítá se situací, kdy zaměstnavatel bude chtít doručení písemnosti znemožnit (např. odmítne převzetí, neumožní zaměstnanci vstup nebo se vůbec nevyskytuje v sídle společnosti atd.).
Výpověď je možné doručit i poštou, přičemž není důležité, aby dokument zaměstnavatel skutečně převzal. Soudy odkazují na rozhodnutí z roku 2006, podle kterého "je písemnost zaměstnance doručena, jakmile se dostane do sféry zaměstnavatelovy dispozice. Písemnost se ocitne ve sféře dispozice zaměstnavatele tím, že získá možnost seznámit se s jejím obsahem. Není přitom vždy nezbytné, aby se zaměstnavatel opravdu s obsahem projevu vůle seznámil; rozhodující je, aby měl – objektivně vzato – možnost obsah písemnosti poznat. “
I když zaměstnavatel zásilku nepřevzal, byla uložena v provozovně držitele poštovní licence, přičemž byl zaměstnavatel o uložení vyrozuměn a měl objektivně možnost si ji vyzvednout a s obsahem projevu vůle se tak seznámit. Důvody, proč tak neučinil, jsou nerozhodné.