Zaměstnanec, který se nachází na tzv. neschopence (dočasné pracovní neschopnosti, DPN), je povinen dodržovat režim dočasně práce neschopného zaměstnance, který v souladu s § 56/1 zákona o nemocenském pojištění stanoví ošetřující lékař při rozhodnutí o vzniku této dočasné pracovní neschopnosti, přičemž režim dočasně práce neschopného zaměstnance může být ošetřujícím lékařem změněn v souladu se změnou zdravotního stavu zaměstnance.
Kromě stanovení individuálního léčebného postupu a povolení vycházek (včetně jejich rozsahu a doby) je součástí režimu dočasně práce neschopného zaměstnance povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu (§ 56/2 písm. b) zákona o nemocenském pojištění).
Místem pobytu dočasně práce neschopného zaměstnance je místo, které zaměstnanec sdělil ošetřujícímu lékaři při rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (zpravidla se jedná o místo trvalého pobytu zaměstnance). Není tedy vyloučeno, aby zaměstnanec sdělil ošetřujícímu lékaři, že místem jeho pobytu bude místo v zahraničí, v této souvislosti však samozřejmě záleží na úvaze ošetřujícího lékaře, zda takové místo vzhledem ke zdravotnímu stavu zaměstnance jako místo pobytu "doporučí", tzn. nebude-li trvat na jeho setrvání v ČR; obě varianty jsou tedy možné, vše závisí zejména na dohodě zaměstnance s ošetřujícím lékařem.
Místo pobytu pak může být v průběhu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnancem také změněno (§ 56/3 zákona o nemocenském pojištění). Zaměstnanec je tak ovšem oprávněn učinit pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře, přičemž v případě udělení tohoto souhlasu ošetřujícím lékařem v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti je zaměstnanec povinen změnu místa pobytu předem písemně (nebo jinak prokazatelně) oznámit svému zaměstnavateli (a to samozřejmě pro umožnění realizace případné kontroly ze strany zaměstnavatele).
Pokud by se měla změna místa pobytu zaměstnance týkat jeho vycestování do zahraničí, může tuto změnu ošetřující lékař zaměstnanci povolit jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění (tzn. lékaře místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení), přičemž o udělení tohoto předchozího souhlasu je okresní správu sociálního zabezpečení povinen požádat zaměstnanec.
Lze tedy shrnout, že místo pobytu může být určeno v zahraničí již v rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nestalo-li by se tak, může být místo pobytu do zahraničí přeneseno i v průběhu dočasné pracovní neschopnosti.
Mírně nad rámec dotazu pak pouze podotýkám, že podrobnosti procesu povolení změny pobytu dočasně práce neschopného zaměstnance jsou uvedeny v § 56/4 zákona o nemocenském pojištění, s výplatou dávek nemocenského pojištění do ciziny pak výslovně počítá § 111 zákona o nemocenském pojištění.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment