Jsem již rok a půl (nyní 12/2020) učitelkou v jedné pražské školce. Na začátku listopadu 2020 se stalo, že jsem byla nemocná a tak jsem byla týden doma, se šéfovou jsem se telefonicky domluvila na tom, že si to vezmu z dovolené, protože jsem jí měla hodně. O týden později jsem byla stále nemocná a k tomu se přidaly psychické potíže a tak jsem nastoupila do pracovní neschopnosti.
Nyní po měsíci mi přišel dopis, kdy šéfová označila ten týden, který jsem měla mít z dovolené jako neomluvenou absenci (i když jsem tehdy ještě ke všemu byla podezřelá na covid a šla se nechat testovat) a poslala mi to poštou. Do toho mi psala několik sms, kdy na mě tlačila, abych jí sdělila mou přesnou psychiatrickou diagnózu a to jsem odmítla, protože je to má soukromá věc a není mi komfortní tyto věci sdělovat zaměstnavateli. Zároveň jsem ji prosila, aby si tuto informaci nechala pro sebe, že jsem doma z psychických důvodů, protože jsem se nikdy nesetkala s přílišným pochopením v bývalé práci. Samozřejmě už to ví všichni kolegové a dokonce si to i nepěkným způsobem přibarvila. V tuto chvíli jsem v pracovní neschopnosti do poloviny ledna 2020 a pak se uvidí, jak léčba zabere. Vím ale, že vracet se tam nechci. Dočetla jsem se ale na internetu, že pokud budu mít v papírech neomluvenou absenci (i když neprávem, ale nemám to jak dokázat, krom výsledků covid a telefonátu obvodní lékařce), tak nebudu mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Což by mi upřímně v této situaci ani trochu nepřidalo. Chci se zeptat, jak se mohu tomuto nařčení bránit, když firma je její, odbory nemáme a u kolegů zastání hledat nemůžu, protože se jí bojí? Chtěla jsem v poklidu ukončit pracovní poměr, ale pokud mi zkomplikuje hlášení na pracovní úřad a čerpání podpory tak se mi to nechce nechávat jen tak. Děkuji Vám za Váš čas a přeji hezký den, Nina.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment