Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen "z vážných provozních důvodů", maximálně na osm hodin týdně a do limitu 150 hodin za rok. Do ročního limitu se nepočítají přesčasy, za které bylo poskytnuto náhradní volno.
Nad uvedený limit pak lze pracovat přesčas jen tehdy, když s tím zaměstnanec souhlasí. Ani v takovém případě to ale nesmí přesáhnout osm hodin týdně - tentokrát už se ale limit nepočítá pro každý týden zvlášť, ale jako průměr za určité období. To může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích - pouze v kolektivní smlouvě lze toto období prodloužit na 52 týdnů.
Za rok tedy nesmí přesčasová práce překročit 416 hodin.
Práce přesčas nemusí být oznámena předem, může být nařízena v okamžiku, kdy vznikne potřeba práci vykonat.
Podle § 114 odst. 1 zákoníku práce za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen "dosažená mzda"), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.
Primárně Vám tedy zaměstnavatel musí práci přesčas zaplatit, volno je možné poskytnout pouze na základě dohody s Vámi. Volno musí být poskytnuto do 3 měsíců od přesčasové práce.
Pokud jde o příplatek za ztížené pracovní prostředí, nelze odpovědět jednoznačně. Zátěž chladem je podrobně popsána v nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
Je-li příplatek již obsažen ve mzdě, musí být ze mzdového výměru jasně zřetelné, kolik činí mzda a kolik příplatek.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Nařízení práce přesčas v supermarketu ve dvousměnném provozu - může to zaměstnavatel (supermarket) udělat?
- Poskytnutí náhradního volna po práci přesčas - pravidla, musí zaměstnanec souhlasit?
Komentáře vytvořeny pomocí CComment