Jsem pedagogickým pracovníkem v zařízení ZŠ a MŠ, které je zřizováno pod paragrafem 16, což dle metodického doporučení MŠMT znamená, že učitelé a žáci nemají povinnost nosit ochranu dýchacích cest. Mám s tím problém od začátku vydání výše uvedeného, neboť se domnívám, že jsem takto nedobrovolně vystavena riziku nákazy.
Patřím do rizikové skupiny s chronickou nemoci, rovněž tak dva členové moji domácnosti, jeden navíc i věkem. Protože jsem si toho vědoma, používala jsem vždy ochranu dýchacích cest, snažila se dodržet odstup, což dost dobře ve školním prostředí nelze, hygienu. Bohužel v pátek mi byl pozitivním testem potvrzen covid-19, se mnou pak i dalším zaměstnancům, jejich rodinným příslušníkům, našim žákům. Na testy mých rodinných příslušníků teprve čekám. Dle trasování KHS byla nákaza od jednoho pedagogického pracovníka. Prosím vás tímto o vyjádření vašeho názoru. Dotazovala jsem se na MŠMT, odpověď vám v případě vašeho zájmu mohu přeposlat. Domnívám se, že došlo k porušení ústavního práva na ochranu zdraví, jakési profesní diskriminaci, neb ostatní ped. pracovníci na jiných typech škol jsou chráněni - roušky učitelé i žáci. Dále potom zákoník práce také hovoří o tom, že má zaměstnavatel povinnost chránit zdraví svých zaměstnanců. Měl jít cestou proti doporučení MŠMT? A jak se ochránit před “notorickými odmítači roušek” na pracovišti, když s nimi musíte sdílet jednu místnost po celou pracovní dobu? Teď jsem tedy v povinné izolaci, v pracovní neschopnosti budu pobírat 60% platu. Kde se mohu domoci kompenzace? Jak je možné postupovat v případě poškození zdraví mého a doufám, že ne i členů mé domácnosti. Děkuji Vám za Vás čas, který věnujete odpovědi. Přeji Vám pevné zdraví! Zita.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment