Dohoda o mlčenlivosti zaměstnance vůči zákazníkům firmy - může ji zaměstnavatel vyžadovat podepsat? - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny

Základní údaje: Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů); Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva; Zveřejněno: 4. srpen 2017; Zobrazení: 2115

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Mám dotaz ohledně dohody mlčenlivosti mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jedná se o to, že jsme v březnu 2017 získali klienta, u kterého máme podepsanou dohodu o mlčenlivosti a já chci po svých zaměstnancích tuto dohodu podepsat také, protože s těmi informacemi přicházejí do styku. Někteří mi to však nechtějí podepsat. Zde jsou tedy otázky:

- Mohu já to po nich vyžadovat?
- Platí i u nároku peněžité pokuty z této dohody maximální výše 4 násobku jejich mzdy?
- Pokud mi to odmítnou podepsat mohu jim dát výpověď z důvodu, že přestali splňovat podmínky na tuto pozici?
Nemohu je bez toho nechat pracovat u tohoto klienta což však dělá významnou část jejich práce. Děkuji, Jaroslav.

Odpověď:

Obchodní tajemství Vaši firmy samozřejmě můžete chránit podepsáním dohody o mlčenlivosti (nejlépe formou dohody o změně pracovní smlouvy), avšak nutit zaměstnance k podpisu nemůžete a rovněž jim nemůžete z důvodu nepodepsání dohody dát výpověď z pracovního poměru. Je také vhodné povinnost mlčenlivosti konkrétněji specifikovat, aby se tak předešlo případným budoucím sporům. V dohodě je možné sjednat přiměřenou smluvní pokutu pro případ porušení povinnosti mlčenlivosti. Smluvní pokuta však představuje odlišný institut, než náhrada škody. Tu můžete v případě porušení povinnosti požadovat vedle smluvní pokuty. Obecně pak v souladu s § 257 odst. 2 a 3 zákoníku práce „výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek", a v takovém případě může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku. Dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se však lze v souladu s 363 zákoníku práce odchýlit a sjednat vyšší náhradu škody.

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.