Práce doma a stravenky od zaměstnavatele

Základní údaje: Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů); Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva; Zveřejněno: 21. červen 2017; Zobrazení: 1105

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Zaměstnavatel od ledna 2017 přestal vydávat stravenky. Stravenky jsem dostával po dobu několik let za dny, kdy pracuji v režimu home office (práce z domu). V pracovní smlouvě mám uvedeno jako místo výkonu práce obec shodnou s místem trvalého bydliště. Sídlo firmy je jiné než mé místo výkonu práce dle pracovní smlouvy.

Tzn., že v pracovní smlouvě se počítá s tím, že primárně budu pracovat z domu. V případě potřeby dojíždím do sídla firmy, na tyto dny mi zaměstnavatel umožňuje využívat dotované stravování v jídelně. Vím, že další zaměstnanci, kteří pracují primárně z domu nebo v pronajaté kanceláři mimo sídlo firmy dostávají doposud za takto odpracované dny stravenky. Ještě doplňuji, že během dané doby nedošlo k žádné změně v interních předpisech. Smlouvu mám na dobu neurčitou na plný pracovní úvazek. Pokud mám na stravenky právní nárok, můžu podat okamžitou výpověď pracovního poměru zaměstnancem z důvodu nevyplacení části mzdy. Na mé mnohé urgence odpovědní vedoucí pracovníci nereagují. Mám za dané situace na stravenky nárok a můžu je vymáhat? Předem děkuji za odpověď.

Odpověď:

Dle § 236/2 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům stravování, pokud tak stanovil ve vnitřním předpisu. V takovém vnitřním předpisu pak mohou být zakotveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem. Zajištění stravování může mít i podobu poskytování stravenek.
Poskytování stravenek (resp. zajištění stravování zaměstnanců jako takové) je typickým příkladem tzv. zaměstnaneckých výhod/benefitů, které však nepředstavují složku mzdy či platu. Z tohoto důvodu není možné při neposkytnutí stravenek zrušit okamžitě pracovní poměr ze strany zaměstnance dle § 56/1 písm. b) zákoníku práce, neboť toto okamžité zrušení je vázáno pouze na nevyplacení mzdy nebo platu nebo náhrady mzdy nebo platu (anebo jakékoli jejich části) do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.
Pakliže Váš zaměstnavatel poskytuje stravenky jiným Vašim kolegům, kteří pracují za stejných podmínek jako Vy (tedy např. z domova), přičemž Vám bez odůvodnění stravenky neposkytuje (aniž by došlo ke změně příslušného vnitřního předpisu zaměstnavatele), mohlo by se jednat o nerovné zacházení se zaměstnanci.
Dle § 16/1 zákoníku práce jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty (např. tedy i stravenek), o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.
Není-li Váš zaměstnavatel v současné chvíli ochoten zareagovat na Vaše písemné urgence, nezbývá Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy a následně žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
V této věci se můžete obrátit rovněž na místně příslušný oblastní inspektorát práce:
http://www.suip.cz/
který je oprávněn provést u Vašeho zaměstnavatele kontrolu. Dospěje-li oblastní inspektorát práce k závěru, že Váš zaměstnavatel zachází se svými zaměstnanci nerovně, bude oprávněn udělit Vašemu zaměstnavateli pokutu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.