Přestože přiznání plné invalidity pro „obecnou chorobu“ zpravidla představuje podstatnou změnu poměrů (ve smyslu
§ 202 zákona č. 65/1965 Sb.), nebyl bych si (na rozdíl od Vámi citovaného sdělení pojišťovny Kooperativa) s kategorickým závěrem o skončení povinnosti zaměstnavatele k výplatě „úrazové renty“ tak jist. Neboť neznám konkrétní okolnosti Vašeho případu, vyjádřím se v obecné rovině:
Obecně platí, že pokud u poživatele částečného invalidního důchodu (přiznaného na základě pracovního úrazu) dojde ke zhoršení zdravotního stavu, z kteréhož důvodu je mu přiznán tzv. plný invalidní důchod, je nezbytné posoudit z jakého důvodu k tomuto zhoršení zdravotního stavu došlo.
Pokud je dána příčinná souvislost mezi zhoršením zdravotního stavu a pracovním úrazem (který je odškodňován úrazovou rentou či částečným invalidním důchodem), není důvodu pro zastavení plateb úrazové renty (mohlo by dojít nanejvýš ke změně její výše).
Je-li naopak plný invalidní důchod přiznán poživateli úrazové renty z tzv. obecných příčin (např. tedy v důsledku „obecné choroby“), může se jednat o podstatnou změnu poměrů, jejímž následkem může být skončení výplat úrazové renty. Na tomto místě je však nutné zdůraznit, že se nejedná o univerzální pravidlo, nelze je paušalizovat (čehož se ve Vašem případě pojišťovna Kooperativa zjevně dopouští).
V této souvislosti je důležitou skutečnost, zda ve Vašem aktuálním zdravotním stavu převažují takové zdravotní obtíže, které by bylo možné podřadit pod kategorii obecných chorob (které tedy nejsou v příčinné souvislosti s pracovním úrazem) a které Vám zároveň znemožňují výkon jakékoli výdělečné činnosti.
Na tomto místě si dovolím parafrázovat dva rozsudky Nejvyššího soudu, které s Vaším případem úzce souvisí:
Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2009, , č.j. 21 Cdo 2933/2008, není sama o sobě rozhodující:
- skutečnost změny částečného „úrazového“ invalidního důchodu na invalidní důchod „z obecných příčin“ (tento názor zastává ve Vašem případě pojišťovna Kooperativa) nebo
- okolnost, zda začnev celkovém rozsahu poškození zdraví zaměstnance převažovat poškození zdraví „z obecných příčin“.
Pro posouzení podstatné změny poměrů je naopak významné, zda jsou zde taková zhoršení zdravotního stavu, která:
a/ nejsou v příčinné souvislosti s utrpěným pracovním úrazem poškozeného a
b/ která sama o sobě (sousloví „sama o sobě“ je naprosto klíčové) vylučují jakoukoliv výdělečnou činnost.
Je tedy nutné posoudit, zda (a odkdy) byl poškozený zaměstnanec v důsledku „obecných příčin“ neschopen soustavné výdělečné činnosti (tedy i kdyby následků pracovního úrazu nebylo).
Z výše uvedeného lze proto dovodit, že pro to, aby se ve Vašem případě mohl zaměstnavatel (resp. jeho pojišťovna) zbavit povinnosti k výplatě úrazové renty, musí být splněny zároveň tyto podmínky:
1/ musí zde být zhoršení zdravotního stavu, které není v příčinné souvislosti s pracovním úrazem (tedy zhoršení z důvodu obecné choroby) a
2/ toto zhoršení Vašeho zdravotního stavu Vám musí samo o sobě (tedy i kdybyste v minulosti neutrpěl pracovní úraz) znemožňovat jakoukoli soustavnou výdělečnou činnost.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2003, č.j. 21 Cdo 227/2002, výše uvedené pravidlo (pod bodem 2, tedy znemožnění jakékoli soustavné výdělečné činnosti) poněkud změkčuje:
Zaměstnavatel se může částečně zbavit povinnosti k úhradě úrazové renty (může tedy úrazovou rentu vyplácet ve snížené výši) ,pokud:
- zhoršení zdravotního stavu (z obecných příčin) sice nemá za následek úplnou ztrátu pracovní způsobilosti zaměstnance, ale znemožňuje mu výkon práce, kterou konal před pracovním úrazem a která byla určující pro zjištění průměrného výdělku před pracovním úrazem.
Pokud Vám tedy zhoršení Vašeho zdravotního stavu z obecných příčin naprosto znemožňuje výkon práce, při níž jste pracovní úraz utrpěl, ale zároveň Vám dovoluje výkon práce jiné (byť méně placené), je zaměstnavatel oprávněn vyplácet Vám úrazovou rentu ve výši průměrného výdělku (zjištěného zpravidla jako pravděpodobný výdělek), kterého byste dosahoval při výkonu výše zmíněné jiné práce.
Pokud Vám byla i po přiznání plného invalidního důchodu až doposud úrazová renta vyplácena, může se jednat například pouze o důsledek právní neznalosti toho, kdo Vám rentu vyplácel. Nynější rozhodnutí pojišťovny Kooperativa Vám rentu již nevyplácet však samozřejmě neznamená, že byste musel úrazovou rentu za období od přiznání plného invalidního důchodu vracet.
Pokud se domníváte, že ve Vašem případě jsou splněny podmínky pro pokračování ve výplatě úrazové renty a stanovisko pojišťovny Kooperativa je tudíž nesprávné, lze Vám doporučit obrátit se na advokáta, jehož prostřednictvím můžete pojišťovně zaslat tzv. předžalobní výzvu, v níž se budete domáhat obnovení plateb úrazové renty (a nahrazení renty doposud nevyplacené, včetně úroku z prodlení). V případě neochoty pojišťovny vyhovět Vašim požadavkům pak bude nutné pojišťovnu žalovat.
Na úplný konec své odpovědi pouze podotýkám, že dle
§ 195/4 zákona č. 65/1965 Sb. náleží zaměstnanci úrazová renta nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku. Vzhledem k tomu, že jste pracovní úraz utrpěl v roce 1967 soudím, že se k této věkové hranici již blížíte. V této souvislosti proto doporučuji ke zvážení, zda se ve Vašem případě (mnohdy nákladné) soudní řízení (začasté také s nejistým výsledkem) „vyplatí“ (zejména tedy ve srovnání s celkovou částkou, kterou je Vám pojišťovna do Vašich 65. narozenin ještě povinna vyplatit).
Komentáře vytvořeny pomocí CComment