Dovolená, placené, neplacené volno

Zákoník práce ve svém § 196 stanoví, že: „k prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.“
V poslední době se vedou diskuze na téma, jak široce vykládat možnost návratu rodiče z mateřské dovolené. V případě pozdějších návratů není větší aplikační problém, jelikož zaměstnanec si může, pokud si není jistý, zvolit několik kratších časových úseků a v případě potřeby si tedy mateřskou dovolenou prodlouží až na dobu 3 let. Opačně však narážíme na problém. Uvedené ustanovení zákona nelze vykládat absolutně, tedy, že by zaměstnanec mohl kdykoli svou mateřskou dovolenou ukončit předčasně a požadovat okamžitý návrat do práce. Je totiž třeba také chránit zaměstnavatele, který obvykle za zaměstnance „rodiče“ musí zaměstnat jiného zaměstnance, zpravidla na dobu určitou (a ten by byl po okamžitém návratu zaměstnance/zaměstnankyně po RD nadbytečný). Převažuje tedy názor, že při dřívějším návratu z mateřské dovolené je třeba souhlasu zaměstnavatele.
Co se týče výše přivýdělku na rodičovské dovolené, nejste nijak omezena. Vedle sebe může existovat více pracovněprávních vztahů, např. pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, další pracovní smlouva. Nicméně je třeba si uvědomit, že Váš pracovní poměr stále trvá, trvají i Vaše povinnosti, co do nutnosti respektování případné konkurenční doložky či souhlasu zaměstnavatele s jinou výdělečnou činností, pokud jste se k tomu v pracovní smlouvě zavázala.