Přestože ke značnému zpřesnění pojmu švarcsystém došlo až k 1. 1. 2012 (a to novelou zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti), je nepochybné, že tento způsob „zaměstnávání“ byl v rozporu s příslušnými právními předpisy i před tímto datem, tzn. v době, kdy si Vaše přítelkyně pořídila živnostenský list.
Hlavními znaky tzv. švarcsystému (správně nelegální práce) je dle § 5 písm. e) bodu 1 zákona o zaměstnanosti výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Závislou prací je pak práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, přičemž zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě (§ 2 zákoníku práce).
Dle § 3 zákoníku práce může být závislá práce vykonávána v tzv. základním pracovněprávním vztahu (kterým je pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, tzn. DPČ a DPP). Vykazuje-li naopak spolupráce dvou podnikatelů (která není základním pracovněprávním vztahem) všechny znaky závislé práce, mohou být oba (tj. „zaměstnavatel“ i „zaměstnanec“/živnostník) sankcionováni.
Vaší přítelkyni tudíž nelze kontaktování příslušného inspektorátu práce příliš doporučit, tímto způsobem není možné se nároku na nezaplacenou „mzdu“ domoci, Vaše přítelkyně by se navíc mohla dočkat i sankcionování vlastní osoby.
Neuhradil-li bývalý zaměstnavatel Vaší přítelkyni část fakturované částky, může na něj Vaše přítelkyně podat k soudu žalobu s návrhem na vydání platebního rozkazu. V této žalobě je nutné vylíčit všechny rozhodné skutečnosti, přiložit maximum důkazů (zejména tedy kopii smlouvy, na jejímž základě Vaše přítelkyně po získání ŽL u „zaměstnavatele“ pracovala, v případě neexistence písemné smlouvy bude její vznik nutné doložit jiným způsobem, např. svědeckou výpovědí toho, kdo měl o této smlouvě povědomí, dále je vhodné přiložit kopii podepsané faktury, kopii veškeré další korespondence apod.) a domáhat se, aby soud vydal platební rozkaz, jímž by byla „zaměstnavateli“ uložena povinnost zaplatit Vaší přítelkyni do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalovanou částku (včetně úroků z prodlení a nákladů soudního řízení).
Promlčení svého práva se Vaše přítelkyně zatím obávat nemusí, základní promlčecí doba dle Obchodního zákoníku je čtyřletá, přičemž částečné zaplacení faktury by bylo možné dle § 407/3 Obchodního zákoníku chápat jako tzv. uznání závazku (jehož následkem je počátek běhu nové čtyřleté promlčecí doby).
Bude-li soudem vydán platební rozkaz, popř. následně rozsudek, bude Vaše přítelkyně (v případě pokračující neochoty „zaměstnavatele“ k platbě) oprávněna oslovit soud s návrhem na výkon rozhodnutí, popř. kontaktovat soudního exekutora.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment