Daně, daňové přiznání, finanční úřad, odvod daní

1) Záleží na základě jaké právní formy je zaměstnance u Vás zaměstnán. Pokud pracuje na dohodu o provedení práce na měsíční odměnu nepřesahující 10.000 Kč nebo na dohodu o pracovní činnosti a nebo na běžnou pracovní smlouvu na částku nepřesahující 3.999 Kč za měsíc, ta se takové příjmy zdaňují srážkovou daní. Pokud Vám zaměstnanec u vyjmenovaných forem zaměstnání podepíše prohlášení poplatníka, potom mu můžete uplatňovat slevu na dani a jeho příjem se bude zdaňovat zálohovou daní. Pokud zaměstnanec u Vás pracuje na klasickou pracovní smlouvu na částku 4.000 Kč a vyšší a i když za takových podmínek nepodepsal prohlášení poplatníka, tak se jeho příjem zdaňuje zálohovou daní, v rámci které akorát nedojde k uplatnění slevy na dani. Pokud má zaměstnanec příjem, u kterého uplatňujete srážkovou daň a zaměstnanec vám dodá podepsané prohlášení poplatníka k dani, tak k němu přihlédnete počínaje následujícím kalendářním měsíce po měsíci, v němž Vám prohlášení dodal (respektive prokázal skutečnosti uvedené v prohlášení). Takže v rámci mzdy za listopad už můžete přejít na zálohovou daň.
2) Po přechodu na zálohovou daň začnete případnou daň platit na bankovní účet finančního úřadu pro platbu zálohové daně. Po skončení kalendářního roku máte povinnost podat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a vyúčtování daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. Do té doby nemusíte finančnímu úřadu hlásit nic. Pokud zaměstnanec nemá žádný jiný příjem, ze kterého by mu plynula povinnost podat daňové přiznání, učiní prohlášení poplatníka k dani na další rok do 15. února a požádá Vás o provedení ročního zúčtování daně, tak v rámci tohoto ročního zúčtování daně mu můžete uplatnit slevu na dani za měsíce, kdy jste za něj ještě odváděli srážkovou daň a vznikne mu tak vratitelný přeplatek na dani.