Kdy je povinnost vrátit slevu na dani na dítě

Základní údaje: Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů); Kategorie: Finanční právo, daně, kompenzační bonus; Zveřejněno: 26. leden 2012; Zobrazení: 2142

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Můj syn žije s družkou a její malou dcerou ve společné domácnosti. Syn je OSVČ, v daňovém přiznání 2010 si slevu na dceru družky neuplatnil. 05/2011 se dozvěděl, že si ji může uplatnit, protože se jedná o vyživované dítě. Družka si ji uplatnit nemohla, protože je na mateřské dovolené s druhým dítětem.

Na finančním úřadu mu poradili, aby si podal dodatečné daň. přiznání a v něm tuto slevu uplatnil. Dodatečné daňové přiznání podal 27.5.2011 a čekal, že bude finančním úřadem vyzván k vysvětlení, protože dcera družky má jiné příjmení. Ale vyzván nebyl a do měsíce mu tato sleva byla finančním úřadem vyplacena. Před týdnem, tedy 10.1.2012, mu volala paní z finančního úřadu s dotazem, jestli je toto dítě jeho vlastní. A pokud ne, tak na to nemá nárok a peníze musí vrátit. Vysvětlil, že je jeho vyživovanou osobou. Nakonec mu sdělila, že nárok nemá proto, že nejsou s družkou manželé. Můj syn se bránil, že v poučení k sestavení DAP tato podmínka není uvedena a byl přesvědčen, že když mu tuto slevu fin.úřad vrátil, tak na to má nárok a on peníze přijal v dobré víře. Paní z fin.úřadu se rozčilovala, že nemá čas na to, aby každou slevu prověřovala. Musí syn podat další dodatečné přiznání a peníze vrátit? Děkují, Karla

Odpověď:

Váš syn je v tomto případě skutečně povinen uhrazenou slevu na dani finančnímu úřadu vrátit.
Dle § 35c/6 zákona o daních z příjmů se (pro účely nároku na daňové zvýhodnění) považuje za vyživované dítě poplatníka (Vašeho syna) pouze:

vlastní dítě poplatníka,
dítě osvojené poplatníkem,
dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů (dle rozhodnutí příslušného orgánu),
dítě druhého z manželů a
vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že skutečně není možné uplatnit slevu na dani na dítě druha/družky, které není zároveň vlastním dítětem poplatníka.
I přesto, že v poučení k sestavení daňového přiznání tyto podrobnosti uvedeny nebyly a Váš syn tak od finančního úřadu přijal slevu na dani v domnění, že mu skutečně náleží, nemůže jeho námitka tzv. dobré víry obstát, neboť neexistence svého nároku na uplatnění této slevy si musel být vědom vzhledem ke své znalosti zákona o daních z příjmů (resp. své předpokládané znalosti tohoto zákona dle zásady „Neznalost zákona neomlouvá“).

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.