Majitel sousedního pozemku nemá přístup na svůj pozemek - musím strpět právo/věcné břemeno cesty, pokud nechci? - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny

Základní údaje: Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník); Kategorie: Věcná břemena (služebnosti); Zveřejněno: 16. září 2023; Zobrazení: 950

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Maminka je vlastník velkého pozemku a v něm vlastní 100m čtverečních její sestřenice a takto je to zapsáno i v katastru. Problém je v tom, že oni nemají k pozemku žádný přístup. Využívali přístup po pozemku, který je v katastru uveden jako ostatní plocha, ne cesta. Tento přístup využívají již minimálně 30 let, ale v katastru na něj nemají žádné oprávnění, tedy žádné věcné břemeno.

Je maminka povinna jim nechat přístup k jejich pozemku? Pokud ano, může jim vytyčit i jinou, delší cestu, kterou mohou chodit? Navrhli jsme jim, že dostanou výměnou jinou, větší, část pozemku, aby nechodili přes pozemek maminky, ale to nechtějí a chtějí to dát k soudu, aby měli přístup ke svému původnímu pozemku. Děkuji za vaši odpověď.

Odpověď:

Pokud sestřenici Vaší matky nesvědčí žádný právní titul (typicky služebnost – věcné břemeno, nájem apod.) k chůzi/jízdě po pozemku Vaší matky, není Vaše matka povinna jí přístup k předmětnému malému pozemku umožnit.
Pokud Vaše matka doposud své sestřenici umožňovala přístup přes svůj pozemek, dělo se tak de facto na základě výprosy (§ 2189 a násl. občanského zákoníku), kterou je Vaše matka oprávněna kdykoli zrušit (tedy odvolat svůj souhlas), popřípadě změnit (například tedy určit, že sestřenice má ke svému pozemku chodit jinudy).
Nebude-li dohoda mezi Vaší matkou a její sestřenicí možná, bude se sestřenice moci obrátit na soud a domáhat se zde zřízení práva nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku). Konkrétně dle § 1029 občanského zákoníku platí, že:
„Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.
Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty. “
Bude pak záležet na úvaze soudu, zda právo nezbytné cesty zřídí a jakou finanční náhradu za to bude muset sestřenice Vaší matce uhradit.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.