Vámi popsaná situace je pro Vás (z právního hlediska) poměrně nepříznivá.
Vámi zmiňované souhlasy JZD a MNV se zřízením vodovodu na cizích pozemcích a napojení tohoto vodovodu na obecní studnu lze považovat za výprosu (§ 2189 a násl. občanského zákoníku) – tedy za prostý souhlas tehdejších vlastníků předmětných pozemků. Tyto souhlasy lze považovat za stále platné, resp. nebyly (jak předpokládám) žádným z pozdějších vlastníků sousedního pozemku odvolány.
Za podstatnou skutečnost považuji fakt, že sousední pozemek není zatížen služebností (dříve nazývanou věcné břemeno) inženýrské sítě (§ 1267 a § 1268 občanského zákoníku). Vaše oprávnění vést sousedním pozemkem vodovod se tak zakládá pouze na souhlasech tehdejších vlastníků sousedního pozemku.
Těmito souhlasy však není současný vlastník sousedního pozemku vázán, tzn. že tyto souhlasy může odvolat (a dříve uzavřenou smlouvu o výprose vypovědět). V takovém případě Vaše právo vést sousedním pozemkem vodovodní potrubí zanikne a Vy budete povinna toto potrubí ze sousedního pozemku odstranit.
Je otázkou, zda byste mohla v této souvislosti tvrdit, že právo vést sousedním pozemkem vodovodní potrubí jste vydržela (tzn. že toto oprávnění Vám vzniklo na základě vydržení). Domnívám se, že taková argumentace by spíše nebyla úspěšná. Od počátku jste si totiž byla vědoma toho, že máte (resp. Váš otec měl) k dispozici pouze souhlasy JZD a MNV a že ke zřízení věcného břemene nedošlo (což bylo ostatně možné ověřit i náhledem do katastru nemovitostí). Těžko byste proto prokazovala, že jste byla po dobu 10 let v dobré víře o tom, že služebnost inženýrské sítě (věcné břemeno) byla ve Váš prospěch zřízena a existuje.
Bude-li možné se s vlastníkem sousedního pozemku dohodnout, navrhněte mu zřízení služebnosti inženýrské sítě, a to prostřednictvím písemné smlouvy, která musí být následně zanesena do katastru nemovitostí. V této smlouvě je možné přesně vymezit, jaká část sousedního pozemku bude vedením vodovodního potrubí dotčena. Tuto služebnost Vám doporučuji zřídit ve prospěch Vašeho pozemku – nikoli ve prospěch Vás (aby se tato služebnost vztahovala i na každého budoucího vlastníka Vašeho pozemku). Služebnost může být zřízena bezúplatně i za úplatu (v tomto ohledu bude vše záviset na Vaší dohodě s vlastníkem sousedního pozemku).
Pokud nebude dohoda s vlastníkem sousedního pozemku možná, bude záviset na Vašem rozhodnutí, zda v této souvislosti zahájíte u místně příslušného okresního soudu soudní řízení, anebo zda vodovodní potrubí ze sousedního pozemku odstraníte. Pokud byste se rozhodla soudní řízení zahájit, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz (a to advokáta, který se věnuje oblasti občanského práva).
V rámci soudního řízení byste se mohla po vlastníkovi sousedního pozemku domáhat náhrady škody, která Vám byla poškozením vodovodního potrubí způsobena. Je totiž nutné si uvědomit, že v současné době jste stále oprávněna své vodovodní potrubí sousedním pozemkem vést (neboť vlastník tohoto pozemku souhlas dosud neodvolal). V tomto ohledu se tedy jedná (zatím) o oprávněnou stavbu, která byla v důsledku výkopových prací poškozena.
V rámci jednání s vlastníkem sousedního pozemku tak můžete použít nárok na náhradu škody, která Vám byla způsobena, jako podpůrný argument (vlastníkovi sousedního pozemku můžete například nabídnout, že po něm nebudete vymáhat náhradu škody, pokud bude ochoten s Vámi uzavřít smlouvu o zřízení služebnosti inženýrské sítě).
V rámci případně zahájeného soudního řízení byste mohla dále tvrdit, že jste v průběhu doby vydržela právo služebnosti (ačkoli o úspěšnosti této argumentace mám určité pochybnosti).
Bude-li to jen trochu možné, doporučuji Vám pokusit se s vlastníkem sousedního pozemku dohodnout, a to písemně. Jakákoli dohoda představuje vždy rychlejší a levnější řešení, než zahajování soudních řízení.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Komentáře vytvořeny pomocí CComment