Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Oprávnění provozovatele přenosové soustavy:
Dle § 24/3 písm. e), f) a g) energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy mimo jiné oprávněn:
- zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení (vše samozřejmě v souladu se stavebním zákonem),
- vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy,
- odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel.
2/ Povinnosti provozovatele přenosové soustavy:
Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu svých shora uvedených oprávnění co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě (§ 24/8 energetického zákona).
Vznikne-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle první a druhé odrážky výše majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl (§ 24/9 energetického zákona).
3/ Věcné břemeno:
Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účel uvedený v první odrážce výše (tedy pro zřizování a provoz zařízení přenosové soustavy na cizích nemovitostech atd.), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti.
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění a stavebního zákona, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. Provozovatel přenosové soustavy je tedy oprávněn nechat (prostřednictvím vyvlastňovacího řízení) zatížit cizí pozemek věcným břemenem i bez souhlasu (či dokonce proti vůli) jeho vlastníka. Nelze tedy vyloučit, že ve Vašem případě bylo věcné břemeno k předmětnému pozemku zřízeno obdobným způsobem (pro tento závěr by však bylo nutné znát více podrobností).
V této souvislosti je dále nezbytné vědět, že provozovatelé přenosových soustav jsou dle § 98/13 energetického zákona povinni zajistit promítnutí existujících věcných břemen u energetických sítí a zařízení daných do provozu před 1. 1. 2001 do katastru nemovitostí do konce roku 2017. Je tedy možné, že k Vašemu pozemku bylo v minulosti věcné břemeno již zřízeno, přičemž dosud nedošlo k jeho zanesení do katastru nemovitostí.
Vše shora uvedené pak platí rovněž pro provozovatele distribuční soustavy (§ 25 energetického zákona).
V současné chvíli Vám lze doporučit kontaktovat provozovatele přenosové či distribuční soustavy a informovat se u něj na datum a způsob (smluvně či na základě vyvlastňovacího řízení) vzniku věcného břemene k Vašemu pozemku. Dozvíte-li se tímto způsobem, že věcné břemeno k Vašemu pozemku dosud zřízeno nebylo (což se může rovněž stát), můžete s provozovatelem přenosové či distribuční soustavy zahájit jednání o jeho zřízení a výši úplaty, kterou za zatížení svého pozemku budete požadovat.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment