Na nemovitosti máme věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti. Osoba, která nemovitost užívá je momentálně v LDN, ale chce se vrátit domů. Jde o staršího člověka. Nevěděli jsme to, ale tato osoba nemovitost uvedla za ty roky užívání do žalostného stavu. Uvnitř byla v podstatě neprostupná skládka, zápach. Máme fotky. Máme také zprávu od revizního technika, že elektrické zařízení není schopno bezpečného provozu. Chceme zrušit věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti. Dohoda určitě nebude možná, osoba oprávněná věcným břemenem nebude souhlasit. Jak postupovat? Nejlépe přes soud formou žaloby? Bývá v těchto případech u soudu šance na úspěch? Děkuji, Vilém
Věcné břemeno, služebnost
Zrušení věcného břemene (služebnosti) doživotního užívání soudně, soudem žalobou - důvod ničení nemovitosti (skládka v domě)
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zobrazení: 78
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Jak postupovat?
V první řadě Vám doporučuji nahlédnout do smlouvy (či jiného právního titulu), na jejímž základě byla služebnost užívání (věcné břemeno) zřízena. Je možné, že zde budou zakotveny podmínky pro její jednostranné zrušení (výpovědí či odstoupením) – dle těchto podmínek budete moci následně postupovat.
Pokud by smlouva o zřízení služebnosti užívání neobsahovala nic, co by Vám pomohlo, doporučuji Vám se pokusit zrušit služebnost dohodou (§ 1300/1 občanského zákoníku), jelikož se jedná o právně nejjistější způsob. Pokud předpokládáte, že oprávněný ze služebnosti nebude ochoten se dohodnout, doporučuji Vám na něj vyvinout nátlak v podobě upozornění na jím způsobenou škodu na předmětné stavbě. Oprávněnému ze služebnosti tedy můžete sdělit, že jste ochotni se po něm nedomáhat náhrady jím způsobené škody, ovšem pouze tehdy, podepíše-li dohodu o zrušení služebnosti – bude-li se zdráhat dohodu podepsat, může z Vaší strany očekávat podání žaloby na náhradu škody. Je možné, že oprávněný ze služebnosti této argumentaci ustoupí.
Chcete-li zvýšit svou šanci na zdárné zrušení služebnosti dohodou, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
(a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva). Ten Vás může zastupovat při vyjednávání s oprávněným ze služebnosti (případně i při následném soudním řízení, pokud by vyjednávání nedopadlo dobře).
Pokud by oprávněný ze služebnosti nebyl ochoten zrušit služebnost dohodou a pokud by nereagoval ani na následně obdrženou předžalobní výzvu, bylo by nutné obrátit se v této věci na soud. V této souvislosti byste mohl svou žalobu opřít o § 1299/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit … oprávněné osobě.“
Budete tedy moci tvrdit, že služebností zatížená stavba je natolik zdevastována, že je její další obývání z bezpečnostního a hygienického hlediska nemožné – z toho pak můžete (s odkazem na shora citované ustanovení občanského zákoníku) dovodit, že služebnost ze zákona zanikla.
Případně byste mohl od smlouvy o zřízení služebnosti písemně odstoupit, a to z důvodu značného poškození stavby oprávněným ze služebnosti (§ 2002/1 občanského zákoníku).
V úvahu přichází rovněž kontaktování místně příslušného stavebního úřadu a krajské hygienické stanice – některý z těchto veřejnoprávních orgánů by případně mohl zakázat další obývání stavby. Tato varianta je však poněkud dvojsečná – je možné, že stavební úřad by Vám například uložil povinnost provést (na Vaše náklady) nutné zabezpečovací práce (tyto náklady by následně bylo nutné vymáhat po oprávněném ze služebnosti).
2/ Nejlépe řešit zrušení věcného břemen doživotního užívání přes soud žalobou?
Na tento dotaz odpovídám již výše – bude ideální, pokud se Vám podaří přimět oprávněného ze služebnosti k podpisu dohody o zrušení služebnosti. Soudní řízení je procesem finančně, časově i psychicky náročným – je-li to jen trochu možné, doporučuji volit dohodu.
3/ Bývá v těchto případech u soudu šance na úspěch?
To záleží na znění žaloby a Vaší schopnosti svá žalobní tvrzení prokázat (a samozřejmě především na právním názoru konkrétního soudce). Dle mého názoru je však Váš nárok spravedlivý – vlastník stavby nemůže být nucen snášet poškozování svého majetku pouze z důvodu existující služebnosti.
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
- zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník