Smlouvy a dohody dle občanského zákoníku

Starý občanský zákoník i nový občanský zákoník je založen na zásadě, že smlouvy se posuzují podle obsahu nikoli podle svého označení. Pokud tedy smlouva vykazuje pojmové znaky smlouvy o zápůjčce, půjde o smlouvu o zápůjčce, bez ohledu na to, že ve smlouvě je použit jiný název, paragraf a označení smluvních stran.

Nový občanský zákoník poskytuje při uzavírání smluv mnohem větší svobodu při sjednávání obsahu i formy daných smluv. Zároveň smazává rozdíly mezi právním jednáním vyjádřeným slovy a jinak než slovy. Primárním výkladovým kritériem je nově úmysl jednajícího, nikoli jazykové vyjádření, za předpokladu, že úmysl jednajícího byl druhé straně znám. Smlouva podle NOZ může být platně uzavřena, aniž by se strany dohodly na celém jejím obsahu, za předpokladu, že lze rozumně předpokládat, že by smlouvu strany uzavřely i bez ujednání této náležitosti.

Nový občanský zákoník v ust. § 574 NOZ obsahuje interpretační a aplikační pravidlo o preferenci výkladu, které upřednostňuje platnost smlouvy před její neplatností. Toto pravidlo vychází z předpokladu, že každá smluvní strana při svém právním jednání má úmysl uzavřít smlouvu, která způsobí zamýšlené následky, nikoli aby smlouva byla neplatná.

Ve Vašem případě, šlo beze sporu o úmysl uzavřít smlouvu o zápůjčce. Zároveň i Vámi uzavřená smlouva bude platná a bude se řídit právní úpravou obsaženou v novém občanském zákoníku. Chcete-li mít vše „černé na bílém“ můžete s druhou smluvní stranou uzavřít dodatek ke smlouvě, ve kterém chybné označení přejmenujete podle NOZ.

Více o smlouvě o zápůjčce se dozvíte na tomto odkazu: http://bit.ly/1FxMAn4