Náhrada škody, odpovědnost za škodu

Stručná odpověď na Váš dotaz zní: ano, v obou případech se můžete domáhat svých práv soudní cestou.
Co se týče škody způsobené na Vašem vozidle, bude nezbytné její vznik zdokumentovat (tzn. mít k dispozici důkazy o tom, že škoda vznikla právě pádem větve ze sousedovy lípy) a tuto škodu řádně vyčíslit. Pokud by soused odmítl nahradit škodu na základě písemné předžalobní výzvy, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto právního kroku (resp. i pro přípravu předžalobní výzvy) Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).
Pokud byste chtěl do budoucna předejít obdobným škodám, mohl byste odstranit ty větve sousedovy lípy, které přesahují nad Váš pozemek. Konkrétně dle § 1016/2 občanského zákoníku platí, že:
„Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. “
Pakliže Vám sousedova lípa například nadměrně stíní či je zdrojem nadměrného obtěžování odpadem (spadaným listím apod.), mohl byste se jejího odstranění domáhat pomocí § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad … stín … a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka … v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku …“
Nejjednodušší cestou k dosažení odstranění lípy (či alespoň odstranění rizikových větví) představuje kontaktování orgánu ochrany přírody (odbor životního prostředí obecního/městského úřadu) – ten můžete informovat o špatném zdravotním stavu předmětného stromu a požádat ho o provedení kontroly. Dospěje-li orgán ochrany přírody k závěru, že předmětná lípa je vůči svému okolí nebezpečná, bude oprávněn sousedovi nařídit její pokácení či odstranění rizikových větví.
Co se týče vody stékající ze sousedových staveb na Váš pozemek, jedná se samozřejmě o protiprávní stav, jehož odstranění byste se mohl domáhat soudní cestou. Konkrétně dle § 1019/1 občanského zákoníku platí, že:
„Vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek …“
Stékání vody ze stavby na sousední pozemek je zakázáno i předpisy veřejného práva. Konkrétně dle § 25/6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání pozemků platí, že:
„S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu … musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. “
V této věci se proto můžete obrátit na místně příslušný stavební úřad (ideálně s fotodokumentací) a na protiprávní stav ho upozornit. Stavební úřad by měl v této věci provést kontrolu, přičemž může sousedovi nařídit, aby předmětné stavby upravil (aby voda napříště na Váš pozemek nestékala).
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území