Při vichřici se vyvrátil vzrostlý strom na mém pozemku na sousedovu dřevěnou kůlnu, 80 let starou. Poškodil kompletně střechu i s trámy. Zjistilo se, že strom měl uhnilé kořeny. Sousedovi jsem slíbila, že to zkusím z pojistky na odpovědnost, ale vzhledem k tomu, že můj pozemek je od mé chalupy oddělen obecní cestou, pojišťovna to zamítla, že to není navazující pozemek k nemovitosti.
Soused po 2 letech kůlnu zboural a postavil si na místě velkou plechovou garáž. Nyní si nechal napsat rozpočet na původní opravu střechy na 140.000 Kč a vyžaduje to po mě. Že kvůli mému stromu musel zbourat starou kůlnu a to že můžu být ráda, že mi nenaúčtuje další práce. Což já si myslím, že tolik možná může stát ta nová plechová garáž. Připadá mi to silně přehnané, stará kůlna byla i od země nahnilá, celkově neudržovaná. V podstatě ani nebylo vidět že strom má uhnilé kořeny. Jak se k tomu mám prosím postavit, je vina na mé straně? Děkuji za odpověď.
Odpověď:
O Vaší odpovědnosti za vzniklou škodu lze mít jisté pochybnosti.
Na případy, kdy je škoda způsobena věcí (zde vztažitelné na strom) se aplikuje § 2937 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.
Způsobila-li škodu věc pádem nebo vyhozením z místnosti nebo podobného místa, nahradí škodu společně a nerozdílně s tím, kdo je povinen k náhradě podle odstavce 1, i osoba, která takové místo užívá, a nelze-li ji určit, vlastník nemovité věci. “
Přestože druhý odstavec citovaného paragrafu hovoří o pádu, nelze toto ustanovení na pád stromu aplikovat, jelikož se v jeho kontextu jedná o pád věci z místnosti.
Ve Vašem případě je pro ne/vznik Vaší odpovědnosti za způsobenou škodu klíčové, zda jste zanedbala prohlídku stromu, resp. zda Vám lze klást za vinu, že špatný stav kořenů stromu nebyl zjištěn dříve. Příčinou pádu strou byla bezpochyby vichřice (což je přírodní jev, kterému jste samozřejmě nemohla zabránit), spolučinitelem tohoto pádu však byl i špatný stav kořenového systému (pokud by měl strom kořeny zdravé, možná by nepadl, resp. mohl být – při včasném zjištění špatného stavu - pokácen dříve).
Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo k nedůvodným škodám (například na cizím majetku). Tato tzv. generální prevenční povinnost tíží každého vlastníka – tzn. že každý vlastník je povinen o svůj majetek pečovat tak, aby se tento majetek nestal zdrojem (příčinou) škody. Konkrétně dle § 2900 občanského zákoníku platí, že:
„Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. “
Jelikož působení vichřice je jevem ryze náhodným, lze v této souvislosti poukázat ještě na § 2904 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Újmu způsobenou náhodou nahradí ten, kdo dal ze své viny k náhodě podnět, zejména tím, že poruší příkaz nebo poškodí zařízení, které má nahodilé újmě zabránit. “
Za škodu na sousedově majetku proto budete odpovídat pouze tehdy, pokud jste - jako vlastnice předmětného stromu - mohla snadno zjistit, že zdravotní stav tohoto stromu je špatný, resp. že k uhnití kořenů tohoto stromu došlo v důsledku Vaší nedbalosti. Pokud naopak nebyla tato skutečnost běžnými prostředky zjistitelná, neponesete za vzniklou škodu právní odpovědnost (a to ani částečnou).
Pokud jde o sousedův požadavek na výši náhrady škody, upozorňuji, že soused by byl oprávněn po Vás vyžadovat (pokud byste za škodu odpovídala) náhradu za zmenšení jeho majetku – tedy pouze cenu zničené střechy, resp. náklady za její opravu. Nebylo by však možné, aby po Vás soused vymáhal náklady za opravu střechy, k níž nedošlo (jelikož soused poškozenou střechu neopravil, nýbrž kůlnu strhl a vystavěl zcela novou).
Je rovněž vhodné mít na paměti, že právo na náhradu škody je běžným majetkovým právem, které se promlčuje ve standardní tříleté promlčecí lhůtě (ta počíná běžet od okamžiku, kdy se poškozený dozví, že ke škodě došlo a kdo za ní odpovídá). Je proto pravděpodobné, že sousedovo právo na náhradu škody se přibližně za jeden rok promlčí (samozřejmě pouze tehdy, pokud byste za vzniklou škodu odpovídala). Pokud tedy soused do té doby nezahájí soudní řízení, budete se případně moci bránit rovněž vznesením námitky promlčení.
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Komentáře vytvořeny pomocí CComment