Náhrada škody, odpovědnost za škodu

1/ Věcné břemeno:
Na úplný začátek upozorňuji, že v této oblasti došlo od 1. 1. 2014 k terminologické změně, t. j. pojem věcná břemena byl nahrazen pojmem služebnosti. Ve Vámi popsaném případě se pak jedná o služebnost inženýrské sítě dle § 1267 a § 1268 nového občanského zákoníku.
Dle § 59/1 písm. e) energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení.
Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno (resp. služebnost) umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro shora uvedený účel, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě tedy představuje zákonnou povinnost provozovatele distribuční soustavy.
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části (§ 59/2 energetického zákona).
Je pravdou, že pokud byl plynovod v předmětném pozemku zřízen před 1. 1. 2001 (tzn. před nabytím účinnosti energetického zákona) nemusí být věcné břemeno (přestože již existuje) v katastru nemovitostí dosud zaneseno. Provozovatelé distribučních soustav jsou povinni stávající věcná břemena zanést do katastru nemovitostí nejpozději do konce roku 2017 (jak vyplývá z § 98/13 energetického zákona). Dle znění dotazu nicméně předpokládám, že ve Vašem případě žádné věcné břemeno (resp. služebnost) dosud zřízeno nebylo.
V současné chvíli proto můžete s provozovatelem distribuční soustavy zahájit jednání o uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě. Nebudou-li Vám navržené smluvní podmínky (zejména výše úplaty za zřízení služebnosti) vyhovovat, můžete smluvní zřízení služebnosti odmítnout. V takovém případě bude provozovatel distribuční soustavy oprávněn navrhnout u místně příslušného vyvlastňovacího úřadu zahájení vyvlastňovacího řízení, jehož předmětem bude zřízení služebnosti bez Vašeho souhlasu.
V souvislosti se shora uvedeným vyvlastňovacím řízením je vhodné upozornit zejména na § 10 zákona o vyvlastnění, dle něhož platí, že:
- za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu, došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene;
- náhrady se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění;
- stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o vyvlastnění; v případě, že obvyklá cena pozemku nebo stavby by byla nižší než cena zjištěná podle oceňovacího předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu;
- cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni podání žádosti o vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění.
Nelze proto vyloučit, že v rámci vyvlastňovacího řízení Vám bude za nucené zřízení služebnosti přiznána vyšší finanční kompenzace, než jakou Vám při jednání o uzavření smlouvy o zřízení služebnosti nabídne provozovatel distribuční soustavy (situace však může být samozřejmě i opačná).

2/ Jednorázová náhrada za znehodnocení pozemku vedením plynovodu:
Dle § 59/1 písm. d) - i) energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy oprávněn:
- zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,
- v souladu se stavebním zákonem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
- vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním distribuční soustavy a plynovodních přípojek,
- odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
- vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
- při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu.

Dle § 59/3 energetického zákona pak platí, že vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu některého ze shora vyjmenovaných práv provozovatele distribuční soustavy majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele distribuční soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. V této souvislosti se proto můžete obrátit na provozovatele distribuční soustavy s žádostí o poskytnutí jednorázové náhrady za znehodnocení Vašeho pozemku.
Na okraj své odpovědi pouze podotýkám, že vše shora uvedené platí obdobně pro provozovatele zásobníku plynu (§ 60 energetického zákona).

3/ Stavební činnost v ochranném pásmu plynovodu:
Dle § 68/3 energetického zákona je v ochranném pásmu plynárenského zařízení zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu.
Ze shora uvedeného pravidla však § 68/4 energetického zákona umožňuje výjimku, a to tehdy, kdy to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob. Fyzická či právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý plynovod, těžební plynovod či plynovodní přípojku proto může:
a/ stanovit písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
b/ udělit písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb neuvedených pod písm. a/ výše, zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu.
Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu nebo přípojky lze pouze na základě souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo provozovatele přípojky (§ 68/6 energetického zákona).
Zcela na závěr pak dodávám, že další omezení pro stavební činnost (nikoli tak přísná) jsou uvedena také v § 69 energetického zákona, který upravuje bezpečnostní pásma plynárenských zařízení.