Nahrávka osobního hovoru v práci bez vědomí nahrávaného - jde o porušení osobních práv?

Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Nikoli, Vaše kolegyně nebyla oprávněna pořídit zvukovou nahrávku soukromého rozhovoru a současně nebyla oprávněna tuto nahrávku rozšiřovat.
Klíčovým ustanovením je v tomto případě § 86 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit …“
Přestože Váš rozhovor s kolegyní probíhal na pracovišti, jednalo se bezesporu o rozhovor soukromý. Bez Vašeho vědomí a souhlasu tudíž nebyla dotyčná kolegyně oprávněna tento rozhovor nahrávat a pořízenou nahrávku následně šířit.
Je sice pravdou, že v § 88/1 občanského zákoníku je z výše uvedeného zákazu zakotvena výjimka:
„Svolení není třeba, pokud se … zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. “
Toto ustanovení se však na Váš případ nevztahuje – pořízením a odesláním předmětné zvukové nahrávky totiž Vaše kolegyně nevykonávala ani nechránila práva nebo právem chráněné zájmy jiné kolegyně.
Přestože pořízení a rozšíření této nahrávky je bezesporu lidsky nepříjemné (a ze strany Vaší kolegyně nemorální a rovněž protiprávní) nemělo by pro Vás znamenat v podstatě žádné pracovněprávní důsledky – kritikou práce některé ze svých kolegyň (v rámci soukromého rozhovoru) jste se nedopustila ničeho protiprávního – Váš zaměstnavatel Vás proto nemá za co postihovat.
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník