Psaní životopisné knihy, je možné psát i o živých osobách a neporušit tím GDPR?

Odpověď na tento dotaz jste již de facto obdržel, a to v rámci odpovědi na Váš dotaz ze dne 30. 5. 2019.  
Váš tehdejší dotaz se sice týkal uvádění jmen zemřelých osob ve Vámi připravované knize, informace, které jste obdržel, jsou však vztažitelné rovněž na osoby žijící.
Ve zkratce platí, že budete-li o žijících osobách pojednávat objektivně (tzn. budete-li uvádět pravdivé a doložitelné informace), bude samozřejmě možné, abyste ve své knize uváděl jejich skutečná jména.
Co se týče otištění podobizny zemřelého člověka ve Vaší knize, je možné vycházet z § 89 občanského zákoníku, dle něhož platí, že podobizna se může bez svolení člověka také pořídit nebo použít přiměřeným způsobem k vědeckému účelu. I v takovém případě však nesmí být využití podobizny nepřiměřené a v rozporu s oprávněnými zájmy člověka (§ 90 občanského zákoníku). I zde tedy bude důležité, v jakém kontextu hodláte předmětnou podobiznu publikovat.
Z hlediska autorskoprávního (neboť předmětná podobizna může být autorským dílem) se může publikace podobizny opřít o § 31/1 písm. b) autorského zákona. Dle tohoto ustanovení totiž platí, že do autorského práva nezasahuje ten, kdo užije drobná celá díla pro účely vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem. Vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)