Kdo je uschovatel a kdo schovatel podle nového občanského zákoníku 2014

Jedná-li se skutečně o nájemní vztah, tzn. nájem bytu či jeho části (ve smyslu § 2236/1 nového občanského zákoníku) a Vaše přítelkyně platí své matce (jako pronajímatelce) nájemné, upozorňuji v první řadě na skutečnost, že taková nájemní smlouva musí být uzavřena písemně (§ 2237 nového občanského zákoníku). V případě existence nájemního vztahu pak samozřejmě matka Vaší přítelkyně není oprávněna jakkoli nakládat s věcmi, které má Vaše přítelkyně v pronajaté místnosti uskladněny (nejdříve by totiž muselo dojít k ukončení platnosti uzavřené nájemní smlouvy).

Pokud pak Vaše přítelkyně své matce za užívání místnosti nájemné nehradí, bylo by možné uvažovat o vzniku výpůjčky či výprosy (dle § 2189 nového občanského zákoníku se o výprosu jedná v těch případech, kdy není smluvními stranami sjednána délka užívání věci, ani jeho účel).

Pokud se matka Vaší přítelkyně zavázala o její věci rovněž pečovat, je vhodné poukázat na § 2408 nového občanského zákoníku, dle něhož platí, že v takových případech se obdobně použijí ustanovení o úschově cizí věci (§ 2402 a násl. nového občanského zákoníku). V této souvislosti je pak dobré vědět, že dle § 2404 nového občanského zákoníku platí, že není-li z okolností zřejmé, jak dlouho má být věc v úschově, může uschovatel (Vaše přítelkyně) kdykoli žádat vrácení věci a schovatel (matka Vaší přítelkyně) může věc kdykoli vrátit.

Ve všech shora uvedených případech však matka Vaší přítelkyně není oprávněna věci Vaší přítelkyně jakkoli poškodit, např. je tedy vystěhovat na ulici. V opačném případě by matka Vaší přítelkyně s vysokou pravděpodobností porušila povinnost předcházet vzniku škod dle § 2900 a § 2901 nového občanského zákoníku a za vznik případné škody by tudíž nesla odpovědnost.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze připomínám, že odpovědnost za škodu vzniklou porušením dobrých mravů, zákona či smlouvy je upravena v § 2909, § 2910 a § 2913 nového občanského zákoníku.