Může úředník odmítnout nahrávání hovoru s občanem na půdě úřadu?

Nahrávání je zásahem do osobnostních práv, proto vyjma případů vyjmenovaných zákonem (licence zpravodajská, vědecká, pedagogická, umělecká) je přípustné pouze pokud s nahráváním dotyčný vyslovil souhlas.
Otázka prokazování protiprávního jednání prostřednictvím audio či video záznamu pořízeného bez souhlasu dotyčného je sporná. Nahrávání veřejného zasedání zastupitelstva je přijímáno obecně jako přípustné (jelikož samo jednání je veřejnosti přístupné), nahrávání protiprávního jednání (tedy nahrávání pachatele trestného činu) je obecně přípustné v případě, že nahrávka je pořizována až na základě důvodného podezření z protiprávní činnosti. Nahrávat jednání v rámci správního řízení či standardního jednání na úřadech není přípustné (k tomuto uvádím rozhodnutí (Rc) 23 C 3/97, kde se mj. uvádí, že „žádný zákon neopravňuje občany k tomu, aby si mohli opatřovat důkazy pro účely správního, přestupkového, soudního či jiného řízení zachycováním projevů jiných fyzických osob osobní povahy, a to i přes ustanovení procesních předpisů o tom, že za důkaz mohou v řízení sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci (…)“).