Nezletilá dcera, zastoupená rodiči a po schválení právního jednání okresním soudem, koupila byt. Kupní smlouva byla podepsána v březnu 2020 před notářem a k finančnímu vypořádání došlo před jejím podpisem. Podání kupní smlouvy na katastrální úřad se zdrželo řízením na okresním soudu a prodávající mezitím zemřel.
Při notářském řízení o pozůstalosti po prodávajícím se objevil dědic, který byl posléze zapsán na katastru jako vlastník předmětného bytu zpětně ode dne úmrtí prodávajícího. V usnesení o pozůstalosti je uvedeno jako pasívum „práva a povinnosti, spojená s kupní smlouvou a smlouvou o zatížení věcného břemene a zákazu zcizení a zatížení“ (věcné břemeno bylo ku prospěchu zemřelého prodávajícího). Po skončení dědického řízení byl následně proveden na KÚ vklad dne 30.10.2020, a to s právními účinky k 5.10.2020, v němž byla zapsána jako vlastník naše dcera. Během října 2020 podalo několik exekutorů na KÚ exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí, kde povinným je dědic prodávajícího z kupní smlouvy, s právními účinky zápisu od 10.10. do 30.10.2020. Povinným tedy je dědic prodávajícího, nikoliv sám prodávající ani kupující z kupní smlouvy. Moje dotazy:
1) Mohou exekutoři exekuovat nemovitou věc, kterou nabyla naše dcera v době uzavření kupní smlouvy nezatíženou žádnými dluhy, zástavními právy či jinými právními nebo faktickými vadami?
2) Do kdy mohou exekutoři podávat na KÚ návrhy na exekuce prodejem nemovitosti, přestože vlastníkem je naše dcera nikoliv povinný?
3) Byl správný postup notáře projednávajícího dědictví, když zahrnul byt do pozůstalosti, čímž se značně navýšila odměna notáře?
Děkuji. Pavlína.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment