Ve Vámi popsaném případě je klíčovou otázka, zda jste se stal vlastníkem předmětného automobilu či nikoli.
V tomto ohledu je v první řadě zapotřebí zjistit, zda byl prodávající vlastníkem předmětného automobilu či nikoli. Skutečnost, že předmětný automobil byl prodávajícím splácen nevypovídá nic o tom, zda se prodávající stal jeho vlastníkem již v průběhu splácení (či dokonce před započetím splácení), nebo zda se měl dle smlouvy s poskytovatelem úvěru stát vlastníkem předmětného automobilu až po jeho řádném splacení.
Pokud byl prodávající vlastníkem předmětného automobilu, byl zároveň oprávněn na Vás vlastnické právo k tomuto automobilu platně převést. Skutečnost, že v této době dosud cenu automobilu řádně nesplatil, by na platný převod vlastnického práva neměla žádný vliv.
Pokud se však prodávající vlastníkem předmětného automobilu nestal (tzn. že vlastníkem automobilu byl poskytovatel úvěru či jiná osoba), bude zapotřebí aplikovat ustanovení občanského zákoníku o nabytí vlastnického práva od neoprávněného (tzv. nabytí vlastnického práva od nevlastníka).
Dle § 1109 písm. b) a c) občanského zákoníku platí, že vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo:
- od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku (z dotazu nevyplývá, zda byl předmětný automobil prodán v rámci podnikatelské činnosti prodávajícího), nebo
- za úplatu od někoho (zde prodávajícího), komu vlastník (poskytovatel úvěru či jiná osoba) věc svěřil.
Nebude-li možné aplikovat § 1109 občanského zákoníku, nabízí se ještě § 1111 občanského zákoníku, dle něhož platí, že získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo § 1110 občanského zákoníku, stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud vlastník (poskytovatel úvěru či jiná osoba) prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu (což však ve Vámi popsaném případě prakticky nepřichází v úvahu).
Ze shora uvedeného vyplývá, že vlastníkem předmětného automobilu jste se stal i v případě, kdy prodávající nebyl skutečným vlastníkem automobilu, pokud jste byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že je prodávající k prodeji předmětného automobilu oprávněn. V opačném případě byste se samozřejmě vlastníkem automobilu stát nemohl (§ 1112 občanského zákoníku).
Dospějete-li vzhledem ke shora uvedenému k názoru, že jste se stal vlastníkem předmětného automobilu, bude možné, abyste sjednal povinné ručení, obnovil STK, provedl přepis automobilu v registru silničních vozidel apod.
Je-li však v registru silničních vozidel jako vlastník veden poskytovatel úvěru, bude vhodné, abyste s ním zahájil jednání o určení Vašeho vlastnického práva (v ideálním případě Vám může poskytovatel úvěru vystavit potvrzení o přechodu vlastnického práva na Vás). Dostanete-li se naopak s poskytovatelem úvěru do sporu o určení vlastnického práva k předmětnému automobilu, nezbude Vám, než se v této souvislosti obrátit na soud s žalobou na určení vlastnického práva (§ 80 Občanského soudního řádu). V tomto ohledu bude rovněž podstatné, zda jste s prodávajícím uzavřel písemnou kupní smlouvu či nikoli. Pro podání určovací žaloby můžete samozřejmě využít služeb advokáta: www. advokatikomora.cz
Neboť se v dotazu blíže nevyjadřujete k odstoupení od smlouvy (které pouze zmiňujete), nebudu se touto otázkou (která může řešení případu značně ovlivnit) zabývat.
Budete-li v budoucnu vyzván Policií ČR či exekutorem k vydání předmětného automobilu, lze Vám doporučit této výzvě vyhovět. Proti takovému kroku se můžete následně bránit stížností proti postupu Policie ČR či podáním tzv. incidenční žaloby (proti neoprávněnému zabavení věci exekutorem).
Komentáře vytvořeny pomocí CComment