Platí ústní slib o dědění?

Základní údaje: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články); Zveřejněno: 24. listopad 2011; Zobrazení: 3418

1 1 1 1 1

Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Jak mám postupovat v případě dědictví po mé tetě, která zemřela v březnu a ještě za života mi slibovala, že jednou po ní budu dědit. Takže jsem k ní jezdil pravidelně a pomáhal se vším, co bylo potřeba opravit nebo udělat. Když zesnula a proběhl pohřeb, začalo dědické řízení, ke kterému byl přizván jen její manžel (můj strýc).

Ten se mě ptal jestli má rodinný dům napsat na mě nebo ne. Já jsem mu řekl, ať dům a pozemky napíše na mě ale, aby trval na tom že ve všech právních dokumentech bude zapsáno věcné břemeno a to jeho (strýcovo) neomezené užívání majetku až do jeho smrti. Teta byla vlastníkem 3/4 RD a se strýcem spoluvlastníkem 1/4 majetku. Strýcův synovec a neteř nikdy nepřijeli s ničím pomoci (neměli tetu rádi). Z tohoto důvodu se na vás obracím s prosbou o radu: mám dědické řízení napadnout nebo to mám nechat tak jak to nyní je a starat se o dědictví až skoná i strýc? Nebude potom pozdě prokazovat, že teta byla moje teta a že mám na nějaké dědictví nárok? Děkuji, Otakar

Odpověď:

V první řadě musím konstatovat, že ústní slib Vaší tety žádné Vaše dědické nároky nezakládá. Je nutné si uvědomit, že dědit lze pouze ze závěti nebo ze zákona. Z toho, co ve svém dotazu píšete, předpokládám, že Vaše teta žádnou závěť nesepsala a zemřela bezdětná. V takovém případě dědí v tzv. druhé dědické skupině manžel zůstavitele, jeho rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Pokud z výše uvedených osob přichází v úvahu pouze Váš strýc (manžel zůstavitelky), dědí veškerý majetek on.
Ve svém dotazu dále zmiňujete, že jste se se svým strýcem dohodl na přepisu jím zděděných nemovitostí na Vás se současným založením věcného břemene „dožití“ ve prospěch Vašeho strýce. Z dotazu už bohužel nevyplývá, zda jste tento převod již uskutečnili či nikoli. Obecně proto připomínám, že tento převod je možné realizovat například písemnou darovací smlouvou, v níž zároveň založíte a podrobně specifikujete věcné břemeno, přičemž takovou smlouvu je pro nabytí její účinnosti nutné vložit do katastru nemovitostí.
Po provedení tohoto převodu se stáváte výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí a nemusíte se obávat žádných případných nároků třetích osob po smrti Vašeho strýce. Napadnout dědické řízení s poukazem na ústní slib Vaší tety Vám proto nedoporučuji, Vaše šance na úspěch by byla nulová.

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.