Nárok na náhradu škody způsobenou nesprávným postupem notře při dědickém řízení

Základní údaje: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články); Zveřejněno: 15. kvě 2011; Zobrazení: 2917

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Matce v roce 2005 zemřel otec, který jí v závěti vydědil, vydědil rovněž její potomky. 40let se nestýkali z důvodu na jeho straně, neměl zájem o kontakt. Měl novou rodinu. Má matka závěť nenapadla. Může i po 6 letech závěť napadnout, případně nevztahuje se dědictvcí i na pravnoučata zemřelého? Pokud vydědil prostřednictvím závěti mou matku, mě a zemřelého bratra (2003), neměla jsem být i já vyzvána k vyjádření ve věci vydědění? Děkuji, Nela

Odpověď:

Neplanost závěti musí být napadena do 3 let od okamžiku, kdy se oprávněný dědic dozvěděl o tom, že je dědicem – takže bohužel vyděděné osoby nemohou v tuto chvíli žalobu podat.

Vyjádření k vydědění neexistuje – vyděděný potomek není k dědickému řízení (dědění) povolán a aktivita musí být na jeho straně, on musí podat žalobu na neplatnost vydědění.

Pravnoučata k dědění povolána být měla, pokud nebyla celá linie Vaší matky vyděděna. Bohužel i ony jako oprávnění dědicové se měli domáhat nároku na dědictví ve výše zmíněné tříleté lhůtě.

Situace je poněkud komplikovaná, pokud jsou pravnoučata nezletilá, protože primárně se zákonný zástupce pravnoučat měl o situaci zajímat dříve, jelikož nevyzváním vnoučat došlo k pochybení notáře. Pravnoučatům tak svědčí nárok na náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem.

Pokud jsou pravnoučata zletilá, je předcházející nastínění problému nadbytečné.

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.