Manžel zdědil po matce v roce 2016 spořící účet s několika termínovanými vklady. Částky jsou cca v hodnotě 2.500.000 Kč. Tento termínovaný vklad měl další osobu s dispozičním právem vkladu a výběru. Jednalo se o tragické úmrtí, kdy obě osoby (matka - majitelka účtu a disponent) zemřeli společně. Výše uvedená částka byla na účet matky vkládána disponentem.
A je jisté, že pocházela při nejmenším z větší části z jeho finančních prostředků. Nežili spolu ve společné domácnosti, avšak matka o jeho domácnost pečovala v celém rozsahu. Ona věk 65 let, on 85 let. Jejich známost trvala od mládí. Disponent byl velmi "komplikovaný" člověk, proto nežili ve společné domácnosti. Účet byl založen na jméno matky, aby ji zajistil na stáří a aby měla zdroj peněz pro případnou péči o osobu disponenta. Tolik toho víme z doby před smrtí, konkrétní částky jsme neznali a považovali to za její záležitost. Dědické řízení po matce připsalo spořící účet jedinému dědici, kterým je manžel. Po skončení dědického řízení jej napadl synovec onoho disponenta a dožaduje se těchto finančních prostředků soudní cestou. Argumentuje, že bylo běžnou praxí "disponenta" mít uložené peníze na cizích účtech a že matka mého muže nemohla tuto částku naspořit. V rodině "disponenta" byly dysharmonické vztahy. Žalující strana přehlíží že "disponent" vkládal na účet peníze ze svobodné vůle a velmi pravděpodobně nezná účel, s kterým takto činil. Účel nemůžeme prokázat v celém rozsahu a jinak, než že disponent vědomě vkládal finanční prostředky na účet matky. Žádný ze zesnulých nezanechal závěť. Jaký je Váš pohled na věc? Děkuji, Karolína
Komentáře vytvořeny pomocí CComment