Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Jak by měla vypadat závěť:
V první řadě je nutné si uvědomit, že děti jsou tzv. nepominutelnými dědici (§ 1643/1 občanského zákoníku), tzn. že děti zůstavitele musí (s určitými výjimkami, které rozvádím níže) dědit vždy (nemohou být v dědickém řízení pominuty). Dále platí, že nedědí-li nepominutelný dědic, stává se nepominutelným dědicem jeho potomek (tedy vnuci, pravnuci atd. zůstavitele).
Dle § 1642 občanského zákoníku náleží nepominutelnému dědici z pozůstalosti povinný díl. Velikost povinného dílu závisí na tom, zda je nepominutelný dědic v okamžiku smrti zůstavitele dosud nezletilý či již zletilý (§ 1643/2 občanského zákoníku) :
- je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu,
- je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.
Zákonný dědický podíl nepominutelných dědiců je určen v § 1635/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zůstavitelovy děti a jeho manžel dědí každý stejným dílem.
Zemře-li Váš manžel dříve než Vy, bude činit povinný díl jeho dětí (jako nepominutelných dědiců) :
- 1/16 z pozůstalosti (tedy 1/4 z 1/4) v případě každého jeho zletilého syna,
- 3/16 z pozůstalosti (tedy 3/4 z 1/4) v případě Vašeho společného syna (bude-li v okamžiku smrti Vašeho manžela dosud nezletilý).
Zemřete-li dříve než Váš manžel, bude činit povinný díl Vašich dětí:
- 1/12 z pozůstalosti (tedy 1/4 z 1/3) v případě Vaší dcery,
- 3/12 z pozůstalosti (tedy 3/4 z 1/3) v případě Vašeho společného syna (bude-li v okamžiku Vaší smrti dosud nezletilý).
Dále je nezbytné pamatovat na to, že dle § 1492 občanského zákoníku nelze pořízením pro případ smrti (např. závětí) zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění (ke zřeknutí se práva na povinný díl a k vydědění více níže). Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl.
Nechce-li Váš manžel, aby po něm jeho zletilí synové dědili (přestože jsou nepominutelnými dědici), je zapotřebí, aby:
- se tito synové zřekli svého dědického práva, nebo aby
- Váš manžel tyto své syny vydědil.
Dle § 1484/1 občanského zákoníku se lze dědického práva (tedy i práva nepominutelného dědice na povinný díl) předem zříci smlouvou se zůstavitelem. Není-li jinak ujednáno, působí toto zřeknutí i vůči potomkům (tedy proti potomkům synů Vašeho manžela). Pro platné zřeknutí se dědického práva je tedy zapotřebí, aby zletilí synové Vašeho manžela uzavřeli s Vaším manželem smlouvu o zřeknutí se jejich dědického práva. Tato smlouva vyžaduje formu veřejné listiny (je tedy zapotřebí jí uzavřít před notářem). Smlouva o zřeknutí se dědického práva může být uzavřena jako bezúplatná i úplatná (Váš manžel může tedy svým synům poskytnout za zřeknutí se jejich dědického práva nějaké protiplnění).
Dle § 1646/1 občanského zákoníku platí, že nepominutelného dědice lze vyděděním vyloučit z jeho práva na povinný díl, anebo jej lze tímto způsobem v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice pouze ze zákonných důvodů. Vydědit tak lze pouze nepominutelného dědice, který:
a/ neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi,
b/ neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, jaký by projevovat měl,
c/ byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze
d/ vede trvale nezřízený život, nebo
e/ který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl (v tomto případě však lze nepominutelného dědice vydědit jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví zůstavitel dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům).
Nepominutelného dědice je možné vydědit jak v závěti, tak samostatnou listinou. Prohlášení o vydědění lze učinit nebo je lze změnit či zrušit stejným způsobem, jakým se pořizuje nebo ruší závěť (§ 1649/1 občanského zákoníku).
Vašemu manželovi lze v každém případě doporučit, aby důvod vydědění (který musí naplňovat znaky některého ze shora uvedených zákonných důvodů) vždy uvedl. Dle § 1648 občanského zákoníku totiž platí, že nevysloví-li zůstavitel důvod vydědění, má nepominutelný dědic právo na povinný díl, ledaže se proti němu prokáže zákonný důvod vydědění (což však obnáší další dokazování s poněkud nejistým výsledkem).
Okamžikem Vaší smrti či smrti Vašeho manžela přechází vlastnické právo k pozůstalosti na dědice, přičemž konkrétní rozdělení pozůstalosti bude vyřešeno v rámci dědického řízení. V každém případě platí, že nezřekne-li se nepominutelný dědic svého dědického práva či není-li vyděděn, musí dědit vždy. Vámi nastíněná koncepce dědění až po smrti Vaší i smrti Vašeho manžela proto není realizovatelná, neboť nepominutelným dědicům musí připadnout vždy alespoň povinný díl.
Máte-li Vy či Váš manžel v úmyslu ošetřit budoucí přechod vlastnického práva na dědice tak, aby co nejvíce odpovídal Vašim představám (včetně případného vydědění synů Vašeho manžela), doporučuji Vám navštívit notáře:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari
se kterým můžete všechny zákonem přípustné varianty konzultovat, popř. s jeho pomocí sepsat závěť (kterou notář může pro budoucí dědické řízení rovněž uschovat) či prohlášení o vydědění. Obdobné služby Vám pak může poskytnout také advokát (s výjimkou uložení závěti):
www.advokatikomora.cz
2/ Finanční prostředky v bance:
Dle § 1475/2 občanského zákoníku platí, že pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele (tedy veškerý jeho majetek a dluhy), kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu.
Do pozůstalosti proto spadají i finanční prostředky na bankovním účtu a finanční hotovost uložená v bankovním trezoru.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment