Chtěla bych se zeptat, jak by se vypořádávalo dědictví v případě úmrtí jednoho z manželů v případě dědění ze zákona (bez závěti či dědické smlouvy atp.). Situace: Manželství trvá 3 roky, manželé - každý 2 zletilé děti, před manželstvím byl manžel: vlastník 1 domu, vlastník pozemku a manželka: vlastník chaty, vlastník družstevního bytu, vlastník os. automobilu (cana cca 200.000,-).
Za manželství manželka prodala družstevní byt, prodala os. automobil a společně zakoupili automobil nový - vlastník zapsaná manželka, manžel prodal pozemek
- společně zakoupili družstevní byt (oba spoluvlastníci družstevních podílů stejným dílem), tento byt velice nákladně zrekonstruovali a draze zařídili (částka okolo až 2 mil. Kč). Dotaz: Jak bude vypořádáno dědictví v případě úmrtí jednoho z manželů?
1. Bude dědit manžel/ka též část z majetku zemřelého partnera, který nabyl ještě před manželstvím? Nebo budou tento majetek dědit pouze jeho děti?
2. Měl by manžel nárok na dědění osobního automobilu sám nebo bude automobil rozdělen mezi všechny účastníky dědictví (2 zletilé děti manželky + manžel)?
3. Družstevní byt - chápu je ve vlastnictví družstva - družstevní podíly po zemřelém dědí pouze spoluvlastník či jsou též zahrnuty do dědictví ze zákona - jako viz závorka bod 2.?
Je možné, aby jeden z manželů sepsal závěť v níž by např. manželka (naše matka) odkázala veškeré své šperky (za celý život jich má velké množství, od posledního manžela žádný zlatý šperk nedostala - naopak zásnubní prsten dostal manžel od ní, tento mu však nevyhovoval, tak po dvou letech matka na jeho žádost prsten ve své sbírce vyměnila za jiný - tento prsten ale chtěla po své smrti věnovat jednomu z vnuků - toto manželovi též sdělila: že v případě její smrti prsten musí vnukovi odevzdat - ústně). Je tedy možné, aby matka pořídila závěť o níž by manžel nevěděl a v ní např. zlaté šperky odkázala svým dvěma dcerám + vnukovi prsten? Děkuji, Hana
Odpověď:
1. majetek získaný jedním z manželů před uzavřením manželství je nadále v jeho výlučném majetku a nespadne do společného jmění manželů ani po uzavření manželství. Jestliže dojde za trvání manželství k prodeji majetku, který nespadá do SJM, pak ani výtěžek z prodeje nespadne do SJM (jedná se pouze o transformaci výlučného majetku např. z nemovité věci na peníze a peněz dále na osobní automobil). Problém je, že jakmile se začne po uzavření postupně mísit majetek obou manželů (např. na účet, kde jsou peníze z prodeje nemovitosti, která byla ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, chodí výplata mzdy či důchodu, které však již spadají do SJM), je těžké určit, který z majetku patří a který nepatří do SJM. Proto je dobré, aby manželé mezi sebou sepsali nějaké společné prohlášení, kde postaví najisto, který majetek a peníze v jaké výši jsou ve výlučném vlastnictví každého z nich.
Manžel/ka dědí po manželovi vždy, pokud zůstavitel nesepíše závěť, ve které manžela z dědění vyloučí. Manžel/ka obdrží z majetku v SJM polovinu a z druhé poloviny, která připadá do dědictví, další adekvátní podíl podle počtu dědiců (zde další 1/3), tudíž z majetku v SJM bude mít 1/2 + 1/3, pokud se s ostatními dědici nedohodne jinak. Z výlučného majetku zůstavitele pak obdrží v tomto případě pouze 1/3, pokud nedojde k jiné dohodě.
2. spadá-li určitý majetek do SJM, pak je potřeba v rámci dědického řízení nejprve provést vypořádání SJM (zpravidla půl na půl, ale je možná i jiná dohoda pozůstalého manžela s ostatními dědici) a teprve majetek, který z vypořádání SJM připadne do dědictví plus majetek, který měl zůstavitel ve svém výlučném majetku, dědí dědicové ze zákona, tj. manželka a děti rovným dílem. Nespadá-li majetek (např. automobil) do SJM, pak ho dědí dědicové (manžel a děti) rovným dílem. Dohodnout se však mohou i jinak (např. že jeden dostane celý automobil a ostatní nic).
3. družstevní byt má (pokud je ve společném jmění manželů) jiný režim. Družstevní podíl po smrti jednoho z manželů automaticky – ze zákona (dle § 737 zákona o obchodních korporacích „ZOK“) přechází na pozůstalého manžela a k tomu se přihlédne při vypořádání dědictví. To znamená, že se družstevní podíl ocení např. cenou 2 mil. Kč, podíl ze zákona přejde na pozůstalého manžela, ale ten by měl do dědictví vyplatit polovinu hodnoty družstevního podílu, tj. částku 1 mil. Kč, pokud se s dědici nedohodne jinak.
4. manželka může sepsat jakoukoliv závěť, ve které může dědicem veškerého svého majetku ustanovit klidně jen své děti a manžela může vynechat úplně (tzn. manžel by v tomto případě měl ze zákona nárok na polovinu majetku v SJM, ale na výlučný majetek zemřelého manžela by nárok již neměl). V závěti může ustanovit dědici šperků své děti – musí se to však týkat pouze majetku, který je v jejím vlastnictví. Prsten darovaný manželovi nemůže odkázat v závěti, protože jí již nepatří (ledaže jej manželovi pouze zapůjčila, nikoliv darovala). Závěť je jednostranné právní jednání, tzn. že pořizovatel závěti není povinen nikoho informovat o tom, že závěť sepsal a co je jejím obsahem. Nemusí tedy o tom ani informovat svého manžela či své děti, že závěť existuje (ale musí o ní vědět někdo, kdo poté závěť předloží notáři či musí být u nějakého notáře uložena, aby se dohledala).
Komentáře vytvořeny pomocí CComment