Matka zemřela v nemocnici 2009 v těžkém zdravotním stavu. 3 týdny před smrtí jí byly dány v nemocnici k podpisu zjištně různé disposice (ze strany mého bratra), ve kterých přišla o skoro celý svůj majetek. Rád bych se prosím zeptal, zda-li mohu u soudu neplatnost těchto disposic obhajovat na základě skutečnosti, že neměla advokáta.
Údajně by se mělo jednat o čl. 36 Listiny základních práv? Bratr si nechal od matky v nemocnici podepsat (mimo jiné) dispozici se 2 bankovními účty matky. Z obou účtů následně si vybral přes 800 000 Kč, a jeden z těchto účtů i zrušil. Toto se stalo ještě před smrtí matky. Dědické řízení dosud není skončeno, v současnosti je u Městského soudu (II. stupeň). Vzhledem k tomu, že výše uvedené peníze nebyly v den úmrtí matky na jejím účtu, bylo mi doporučeno dáti žalobu na určení. V současné době mám sice znalecký posudek psychiatra, že matka již nerozuměla co podepisuje, ale na druhé straně si bratr nechává vypracovávat protiposudek. Někdo mi poradil, a k tomu směřuje můj dotaz, že každý má právo být zastoupen advokátem (i snad bez ohledu na zdravotní stav), což matka neměla tu možnost.
Toto právo o právní pomoc je prý zakotveno v Listině základních práv a svobod a je-li tomu skutečně tak - o který článek (paragraf) se jedná? Filip
Komentáře vytvořeny pomocí CComment