Kdy dědí sourozenci v dědickém řízení po bratrovi, sestře

Základní údaje: Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů); Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články); Zveřejněno: 5. březen 2014; Zobrazení: 15840

1 1 1 1 1

Hodnocení 3.83 (6 hlasů)

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Měla jsem dva bratry. Jeden byl ženatý a měl dvě děti. 2009 zemřel, byl rozvedený. Druhý bratr zemřel jako svobodný, bez dědiců 2010. Při úmrtí našich rodičů proběhlo standardní dědické řízení, kdy po matce bezdětný bratr zdědil domek po matce. Zemřelý bratr 2009 si do dědictví určil, že část dědictví z domku nechce jen v případě prodeje, že by chtěl podíl vyplatit.

Po úmrtí bratra bez dědiců notářka podala informaci, že já jsem jediná, která bude dědit. Těsně před stáním ale zavolala, že dědit budu já, ale i děti zemřelého bratra. Děti jsou ve vztahu k bratrovi, který nezanechal dědice neteř a synovec. Je postup notářky správný? Děkuji, Svatava

Odpověď:

Postup notářky je správný, neboť se v tomto případě dědí ve třetí dědické skupině. Váš bratr neměl manželku, děti, rodiče již zemřeli a neměl spolužijící osobu. Ve 3. skupině zbývají sourozenci. Pokud některý ze sourozenců zemře dříve tak platí platí, že na jeho místo automaticky nastupují jeho děti s tím, že mají nárok na jeho dědický podíl. Synovci a neteře jsou tedy dědici ze zákona a mají dohromady nárok na 1/2 dědictví (nastupují na místo Vašeho bratra) a Vy máte nárok na druhou polovinu.

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.