Dědění družstevního bytu podle starého občanského zákoníku

Základní údaje: Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů); Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články); Zveřejněno: 22. leden 2014; Zobrazení: 1933

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Nedávno zemřela naše maminka, která vlastnila družstevní byt. Tento byt nabyla řadu let před uzavřením manželství s mým otcem. S otcem spolu posledních 17 let nežili (nebyli rozvedeni, pouze žili odděleně), v bytě jsem bydlela s maminkou jen já. Chtěla bych se prosím zeptat, kdo bude v tomto případě dědicem bytu.

Otec? Nebo i my děti (já a bratr)? Předem Vám děkuji za odpověď. Maminka byla členkou bytového družstva, byt do osobního vlastnictví neodkoupila. Vše, co se týkalo nabytí bytu, se odehrálo několik let před uzavřením manželství s mým otcem. Děkuji, Nela

Odpověď:

Podle zákona, který je účinný v době úmrtí, tedy stávající Občanský zákoník, platí, že nezanechala-li zesnulá závěť, kde by dala najevo svou vůli, jsou dědicové v prvním stupni manžel a děti. Platí to dokonce tak, že manžel má právo na polovinu jmění Vaší matky a druhou polovinu si mezi sebe dělí potomci (lze považovat za chybu, že Vaše matka nezanechala ani závěť ani nerealizovala rozvod manželství s jejím zákonným manželem - je jedno, zda to bylo z laxnosti nebo důvodně). Byt patrně ve společném jmění manželů SJM zanesen nebude, ačkoliv přesto bych doporučila se na družstvu informovat, kdo je veden jako vlastník členského podílu. Ovšem i v tomto případě má manžel jako zákonný dědic právo na polovinu členského podílu. Je možné se pokusit v rámci dědického řízení vypořádat, ale obávám se, že nikdo se nebude chtíti vzdát majetku, na který má ze zákona nárok.