Pokud je notářce známo, že zůstavitel má dva zletilé potomky, nelze použit § 29/3 občanského soudního řádu (tj. ustanovit neznámým dědicům opatrovníka z řad advokátů).
V tomto případě bude tedy zapotřebí použít § 468 Občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení se při projednávání dědictví nepřihlíží k dědici neznámému (popř. k dědici neznámého pobytu), který byl o svém dědickém právu vyrozuměn vyhláškou soudu a který v určené lhůtě nedal o sobě vědět. Pokud se tedy notářce nepodařilo kontaktovat dědice zůstavitele, může je dle § 50l/1 občanského soudního řádu vyzvat k odmítnutí dědictví (popř. přihlášení se k dědictví) vyvěšením na úřední desce soudu. V případě, že se dědici ve stanovené lhůtě nepřihlásí, může dědické řízení pokračovat bez jejich účasti.
Shora nastíněný postup však oprávněné dědice nediskvalifikuje s konečnou platností. Dle § 485/1 Občanského zákoníku zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, (podle zásad o bezdůvodném obohacení) tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice, tzn. že pravý dědic se může svých práv domáhat žalobou dle § 175y/2 občanského soudního řádu, a to v obecné tříleté promlčecí době, která počne běžet právní mocí rozhodnutí, kterým se dědické řízení skončí (§ 105 Občanského zákoníku).
V současné chvíli proto můžete notářce navrhnout realizaci shora uvedeného postupu (který však bezpochyby zná). Po skončení dědického řízení pak můžete se souhlasem nového podílového spoluvlastníka věc prodat, do této doby můžete uskutečnit pouze prodej svého spoluvlastnického podílu.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment