Maminka před svatbou vlastnila dům, pak si vzala mého nevlastního otce. V případě, že by zemřela, kdo bude mít nárok na dědictví tohoto domu? Já jako syn, nevlastní otec, jeho děti. Děkuji. Tadeáš.
Můj otec (15 let vdovec) mně nyní daroval byt běžnou darovací smlouvou. 2008 však zemřel můj bratr, po kterém zůstal syn, otcův vnuk. Bude mít tento vnuk právo po úmrtí mého otce, nárokovat dědický podíl na již darovaném bytě? Může se darovaného bytu za života, nějak dotknout dědické řízení po následné smrti zůstavitele? Jaké okolnosti by to mohly ovlivnit? Děkuji, Richard
Rodiče od 2007 disponují smlouvou o zúžení rozsahu SJM, nicméně rozvedení nejsou. Jsem jejich jediný potomek. V roce 2010 moje matka zakoupila byt v družstevním vlastnictví, přičemž můj otec podepsal čestné prohlášení, že nežije s mou matkou ve společné domácnosti a nenárokuje si podíl na členských právech ani povinnostech bytu.
06/2015 jsem dostala darem 350.000 Kč od maminky, která byla vdova. Ještě tentýž měsíc byla odvezena do nemocnice (domů se již nevrátila) a v prosinci 2015 zemřela. Tyto peníze jsem si převedla na svůj účet z jejího ještě v červnu 2015, bezprostředně po té, co ji odvezla záchranka.
Chtěla bych se zeptat na dědictví, zda-li je možné dát do závěti stavební spoření. Právě u stavebního spoření není možnost v případě smrti zanechat peníze další osobě, ale mělo by se stát součástí dědického řízení. Jde o to, že mi matka chce dát peníze ze svého stavebního spoření, mám ještě dva další sourozence a zde je ten problém.
Potřebovali bychom radu ohledně dědictví a také úhrady za provedení práce. 2016 (pravděpodobně v létě) si nechali manželovi rodiče udělat od kamenické firmy obložení zahradní kašny mramorem. O tom, že práce proběhly a byly dokončeny víme. 01/2017 manželův otec zemřel a cca za měsíc přišel za manželovou matkou někdo z kamenické firmy, že jim dluží ještě peníze za práci.
Mám manželku a dva syny Jana a Jiřího. Janovi jsem daroval nějaké pozemky před 10 lety, tj. 2008. Nyní chci napsat závěť, ve které odkazuji veškerý svůj majetek manželce a Janovi rovným dílem. Má smysl do závěti připsat, že si nepřeji provádět zápočet darů na povinný díl?
Bydlím v domě svých rodičů až prarodičů. Zjistil jsem, že na mou prababičku Alžbětu (11/1842-12/1950) jsou stále vedeny dva pozemky. Podal jsem žádost o dodatečné projednání dědictví, tedy dodatečné dědické řízení k notáři. Bylo mi sděleno, že na soudu skartovali nějaké původní usnesení z roku, kdy prababička zemřela a ať se obrátím na soud.
Mé tchýni zemřel na začátku ledna 2018 otec. Posledních 30 let žil v Brazílii. Jak se má tchyně zachovat. Bude jí ohledně dědictví někdo z Brazílie kontaktovat nebo musí ona sama podniknout nějaké kroky? Zemřelý, byl vdovec, v Brazílii má ještě další dceru z druhého manželství, která s tchyní nekomunikuje. Není jí známo byla-li pořízena nějaká závěť či nikoliv. Děkuji, Barbora.
S manželkou pomalu stárneme a chceme všechen majetek, který máme ještě v SJM (v podstatě již pouze dům a chalupu) uspořádat tak, že když jeden umře, tak vše, co je v SJM, připadne ještě tomu žijícímu druhému manželovi a naopak. Máme sice dvě děti a od nich řadu vnoučat, ty jsme však již řádně a stejně podělili, jsou zabezpečeni.