Dědictví, závěť, vydědění - poradna

Obracím se na Vás s dotazem, jak postupovat při uplatnění dodatečného dědického řízení. Sestra, která byla ode mne starší o 18 let zemřela v domově seniorů v r. 1999. Neměla děti a tudíž ani dědice. Až teď jsem zjistil, že otec jí někdy dávno daroval pole (ornou půdu). Tento pozemek je stále veden na listu vlastnictví na katastru nemovitostí ČR psaný na zemřelou sestru.

Po strýci (bratrovi mé matky), který zemřel 1985, nabyla celé dědictví jako univerzální dědic jeho manželka. Hodnota dědictví byla tehdy cca 4.000 Kčs (hotovost, osobní věci). Krátce před smrtí však strýc dopsal román a předal jej nakladateli. Rok po jeho smrti kniha vyšla tiskem. V rozhodnutí o dědictví není uvedeno nic o autorských právech k dílu.

Usnesení po zemřelé manželce ze 4.5.2015, vznikla Dohoda o vypořádání spol. jmění manželů SJM, podle par. 98 až 228 zák. , 293/2012 z. ř. s. a par. 1475 až 1720 zák. 89/2012 OZ. Otci zůstala 1/4 domu, který zdědil v minulosti po svých rodičích, zbylé 3/4 zdědil tímto jeho syn. V domě jsou dvě bytové jednotky pro otce a syna, každá zvlášť.

Chtěla bych požádat o radu týkající se nově objeveného majetku/dědictví, který nebyl zahrnutý v dědickém řízení v roce 2000. Osoba, která dědila, žila ve společné domácnosti se zemřelým, ale už rovněž po smrti. V tuto chvíli by byli jedinými „přímými“ dědici dva bratranci, ale jestli dobře chápu, tak oni nespadají do právní úpravy platné v době úmrtí zůstavitele, což byl rok 2000.

Je dědická smlouva při úmrtí dědice dříve než zůstavitele součástí pozůstalosti zemřelého smluvního dědice, není-li určen v dědické smlouvě náhradník? Musí v dědické smlouvě stanovený náhradník souhlasit s podmínkami uvedenými v dědické smlouvě a musí je jako náhradník také dodržet? Musí být náhradník uzavření dědické smlouvy přítomen a musí před notářem stvrdit svůj souhlas se svým náhradnictvím? Děkuji, Irena

Jsem ženatý (poprvé) v r. 2009 a mám s manželkou jediné dítě - 3,5 letého syna. Mám v osobním vlastnictví byt a rekreační chatu - oboje jsem měl v osobním vlastnictví již za svobodna. Jsou zde jisté opodstatněné důvody, ze kterých nehodlám nic ponechat náhodě a potřebuji po právní stránce "neprůstřelně" zajistit stav ten, aby v případě mého úmrtí dědicem výše uvedených nemovitostí nebyla moje manželka, ale jen a pouze můj syn.

Po otci, který zemřel 2017, zdědili 3 synové polovinu rodinného domu a druhou polovinu vlastní jeho bývalá družka. Je nějaká reálná možnost ze zákona vyplacení naší poloviny spolumajitelkou? V domě toho času bydlí syn spolumajitelky. Děkuji, Ferdinand.

Potřeboval bych vědět jak moc je jednoduché napadnout závěť? Mám jednu tetičku, která má byt a bojí se že, až tady nebude dělil by se majetek (byt) mezi všech pět sourozenců (nemá děti ani manžela). Ale to z určitých důvodů nechce. Chtěla by dva vynechat. Jaká je ideální cesta?

Babička s dědou vlastní byt, babička ještě chatu. Babička má 3 děti (A. , D. a M. - můj otec) z předchozího manželství, děda má možná nějaké dítě, se kterým není a nebyl v kontaktu. Byt chtějí dát mně - vnučce, ale až po smrti (darovací smlouva s věcným břemenem nepřipadá v úvahu). Jak tuto situaci vyřešit?

Moji rodiče vlastnili rodinný domek, RD. Po smrti otce v roce 2010 matka jako manželka zdědila 4/6, bratr a já každý 1/6 domu. 2.1.2018 nám zemřela i matka. Kdybych jako syn odmítl dědictví s výhradou povinného 1/4 dílu, jaký celkový díl z domku by mně náležel? A jsem i v tomto případě povinen hradit příp. dluhy po matce? A pokud ano, potřebuji soupis pozůstalosti, abych nemusel hradit příp. dluhy po rodičích v plné výši? Děkuji, Jiří.